Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
30.07.2017 09:25

Krajem Železných hor přes Kaňkovy hory

Seč-Javorka – Kaňkovy hory – Třemošnice – PP Doubrava – Třemošnice. Délka trasy 12 km. Odjezd: 9:28 hod Bus. Návrat: 16:02 hod Bus. Vedoucí Z. Heranová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

06.08.2017 07:35

Raisovou stezkou na Zvičinu

Lázně Bělohrad – Borek – Zvičina – Lázně p. Zvič. – Bílá Třemešná. Délka trasy 16 km. Odjezd:7:36 hod. Os, přestup HK; návrat: 16:26 hod. R, Os; 18:04 hod. R. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

13.08.2017 07:10

Skalní hrad Sloup

Nový Bor – Skalní hrad Sloup – Pihel – Skalice u Č. Lípy. Délka trasy 12 km. Odjezd: 7:10 hod. R; přestup Kolín, návrat 16:45 hod. Os, R (18:45 hod.). Vedoucí Z. Heranová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

20.08.2017 06:35

Rozhled na Železné hory

Třemošnice – Lichnice – Kraskov – Starý Dvůr. Délka trasy 12 km. Odjezd 6:38 hod. R, přestup Kolín Os, návrat 15:59 hod. BUS. Vedoucí O. Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka. 

typ akce: Turistické vycházky

27.08.2017 07:55

Za hrabětem Šporkem na Bon Repos

Lysá n.Lab. – Bon Repos – Lysá nad Labem. Délka trasy 14 km. Odjezd: 7:58 hod. R; přestup Kolín Os. Návrat: 16:59 hod. (17:59 hod.) R, Os. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Aktuálně z KPP

Příroda Pardubicka III.

obrázek k článku

V roce 2005 vydal Klub přátel Pardubicka a Společnost pro rozvoj Pardubicka jako 35 sešit z edice AB - Zet Pardubicka celobarevnou publikaci vytištěnou na křídovém papíře s názvem "Příroda Pardubicka III - Přírodní fenomény Pardubicka". Jejím autorem je Martin Kohoutek, který v publikaci seznamuje čtenáře s přírodou podél slepých labských ramen a tůní, která na Pardubicku vznikla zejména při regulaci Labe na počátku 20. století. Mnohá ramena s itak dodnes zachovala původní vegetaci. Autor v publikaci popisuje, jaké rostliny je možné nalézt na vodní hladině i poblíž vodních ploch, jací živočichové zde žijí. Mnohá slepá labská ramena na Pardubicku jsou pro svou jedinečnost vyhlášena jako chráněná území. Jedná se o přírodní památku Hroznou u Opatovi, Týn u Hrobic, Babiště pod Opočinkem, Mělické babiště a Labské rameno Votoka u Labětína.…


Deset kapitol z kulturní historie Pardubicka

obrázek k článku

V pořadí jako již devětatřicátou bružuru z edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka právě v těchto dnech pobilkaci Pavla Studničky s názvem Dest kapitol z kulturní historie Pardubicka. Jedná se o jakési medailonky deseti osobností, které se v minulosti zapsaly do kulturné historie Pardubicka. V publikaci se objevuje například jméno Adalbertus Bohemus, což byl český jezuita žijící v 16. století, který své rané dětství strávil v Pardubících. Publikace se věnuje také osobnosti Františka Bíbuse, dnes již pozapomenutého prozaika z první poloviny dvacátého století. Zajímavý je i rozhovor se současným básníkem Milošem Vodičkou, či básníkem a publicistou Petrem Kabešem. Brožura se věnuje také postavě stavitele železnic ing. Janu Pernerovi, věnuje se i jednomu dávnému článku z roku 1947 o dlouholetém učiteli ing. Janu Žemlovi. V…


Zaniklá obec Lepějovice podruhé

obrázek k článku

V edici AB - Zet Pardubicka vychází ve druhém vydání jedenáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka "Lepějovice - zaniklá obec". Jedná se o práci práce archiváře Zdeňka Bičíka, významného vlastivědného pracovníka Pardubicka. Bičík byl aktivním členem historického kroužku v rámci Klubu přátel Pardubicka v šedesátých a sedmdesátých letech. Náplní tohoto kroužku byl mimo jiné i průzkum zaniklé vsi Lepějovice. Zpráva o výsldcích tohoto průzkumu vyšla ve druhém ročníku Sborníku prací východočeských archivů v roce 1972. Přetisk této zprávy je hlavním námětem tohoto sešitu edice AB - Zet Pardubicka. V úvodu publikace jsou uvedeny ještě další převážně starší materiály o této obci, z nichž se například dozvídáme, že součástí obce byl kostelík sv. Michala archanděla, do roku 1829 zde bývala dokonce škola. První zmínka o Lepějovicích pochází z roku 1167…


Hudební Pardubicko

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka vydal v pořadí již 41. sešit z edice AB - Zet Pardubicka s názvem "Hudební Pardubicko" s podtitulem "Hudební zastavení v obcích Pardubicka". Autorem publikace je Miroslav Hanuš, který seznamuje čtenáře s hudebníky, hudebními těles či hudebními pedagogy, kteří kdy v minulosti působili v obcích Pardubického okresu. Podle abecedy zde jsou seřazeny jednotlivé obce okresu Býští či Čepím počínaje a Zminným konče. " V dějinách české hudby se na mnoha místech setkáváme s kantory-hudebníky, kteří byli nositeli tradice českých hudebníků a svou prací se význačným podílem zúčastňovali na historickém vývoji v nejtěžších do-bách českého národního útisku. Kantoři-hudebníci se však nevěnovali hudbě jen z pohnutek ideálních, ač i těch bylo u nich dosti, jako z nutnosti , aby si přivydělávali na kůrech chrámů hudbou. Tato nutnost,…


Ladislav Machoň a Pasáž

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka vydal další sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Jeho námětem je významný architekt první poloviny 20. století Ladislav Machoň a především jeho stavby, které dodnes zdobí Pardubice. Asi nejznámějším Machoňovým dílem ve městě je Pasáž na třídě Míru. Ta byla postavena v roce 1925 a tehdy byla opravdu chloubou města. Publikace však čtenáře rovněž stručně seznamuje s životem tohoto významného architekta a současníka například Josefa Gočára. Ladislav Machoň se narodil roku 1888 v Praze, ale vztah měl i k Pardubicím, jelikož zde několik let žil a studoval na místním reálném gymnáziu. Je mimo jiné i architektem telefonní centrály v Praze na Letné nebo vily bratří Čapků. Jeho přestavba pražského Klementina a Strakovy akademie, dostavba právnické fakulty v Praze, jeho velkorysé stavby v Pardubicích či památník J. A.…


Vyšla publikace o Pardubickém perníku

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka vydal v edici AB - Zet Pardubicka v těchto dnech publikaci s názvem Pardubický perník. "Jedná se o první publikaci takto monotematicky zaměřenou na zboží, které je typickým pardubickým produktem," zhodnotil publikaci historik PhDr. Jiří Kotyk. Čtenáři se zde dočtou, že perník se pekl již ve starém Egyptě nebo že pražská ulice Celená dostala své pojmenování právě podle perníkářů. Těm se totiž tehdy říkalo caletníci. Není také bez zajímavosti, že v době husitství byl perník považován za přepychové zboží, o které byly hrány hazardní hry v kostky, dokonce se v té době hovořilo o tom, že by se výroba perníku zakázala. Dostat se do cechu perníkářského nebylo v minulosti nikterak snadné. Vyžadovalo to totiž poměrně velkou zručnost. Perníkové těsto bylo díky své tuhosti náročné na hnětení, perníkáři museli navíc…


Klub přátel Pardubicka

obrázek k článku

V pořadí jako 36 sešit z edice AB - Zet Pardubicka vyšla publikace s názvem "Klub přátel Pardubicka". Jak již název napovídá, brožura poměrně dopodrobna popisuje více jak čtyřiceti letou historii klubu. Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945 ? 1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých 43 let až dodnes. Od dubna 1967 přešel KPP pod Východočeské muzeum Pardubice, současně došlo k přejmenování na Klub přátel Pardubicka. Tehdy vznikl také historický kroužek KPP, později i turistický odbor KPP. Druhým…


Kronika Pardubicka do konce 19. století

obrázek k článku

"Tuto Malou kroniku Pardubicka vydáváme pro členy klubu jako přílohu Zpráv KPP 11-12/2007, abychom poněkud napravili nedostatek historické literatury o Pardubicku. Množství údajů a dat je omezeno rozsahem brožury. Snahou bylo připomenout pokud možno všechny obce Pardubicka, aby bylo zřejmé, jak se z jednotlivých vsí, malých statků vytvářela větší panství, až byla spojena v jednom politickém okrese Pardubice r.1850. Po sto letech došlo k menším změnám jeho území a r.2003 okres zanikl. Naznačený historický vývoj však ukazuje, že se nejednalo o umělý správní útvar, ale zůstává historický celek Pardubicko, jehož jméno má náš klub ve svém názvu a které zůstavá oblastí našeho zájmu," uvádí se v úvodním slovu Jiřího Palečka k brožuře číslo 40 z edice AB - Zet Pardubicka. Tato unikátní kronika skutečně mapuje všechny významné události…


Válečná nemocnice Karanténa

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka vydal v roce 2008 v pořadí již 42. sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Tentokrát se puboikace věnuje pardubické válečné karanténní nemocnici zvané "Karanténa", která byla v období první světové války největší vojenskou nemocnicí v Evropě. "Karanténa" pojmula až 10 tisíc raněných a jak se čtenáři z brožury dozvídají, nemocnice měla svou pekárnu, prádelnu, vlastnila svou dodárnu, několik operačních sálů nebo třeba také márnici. Pardubická Karanténa představovala skutečně nemocniční město. Byla postavena nákladem 21 miliónů korun na ploše 800.000 m2 a počet budov, z nichž některé byly velice rozsáhlé, byl 365. Z toho bylo 198 nemocničních pavilonů.


Zpráva o činnosti Klubu přátel Pardubicka za r.2006

obrázek k článku

pro členskou schůzi v úterý 6.3.2007 ve velkém sále Domu techniky Pardubice. Rok 2006 byl posledním rokem tříletého funkčního období výboru zvoleného na výroční schůzi 3.3.2004 a již desátým, tedy jubilejním rokem samostatné činnosti Klubu. Na dnešní schůzi Vám chceme nejen předložit výsledky naší práce v uplynulém roce, ale většina členů výboru, je rozhodnuta znovu požádat o vaši důvěru pro další období. V tom minulém pracoval výbor ve složení : předseda Ing. Jan Linhart, místopředseda Ing. Vít Vavřina jednatel Jiří Paleček pokladník Emilie Procházková zapisovatelka Růžena Placková redaktor Zpráv PhDr.Jiří Kotyk ved.turistického odboru Ing.Marcela Timarová ved.přírodovědné sekce Josef Hrska, knihovnice Libuše Vobořilová členové výboru: Alena Brožová …


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem