Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
13.12.2017 18:00

700 let městské části Pardubice - Nemošice (1318 - 2018)

Přednáška Tomáše Jandy bude věnovaná historii a vývoji dnešní městské části od středověku do poloviny dvacátého století.Vstup zdarma, široká veřejnost zvána. Koná se v sále Jana kašpara v budově staré reálky na Komenského náměstí v Pardubicích.

typ akce: Hovory o Pardubicku

16.12.2017 14:00

Komentovaná prohlídka výstavy Poklady zbrojnic

Jedná se o prohlídku výstavy Východočeského muzea na pardubickém zámku pod vedením Jana Tetřeva. Zájemci o prohlídku se mohou hlásit buďto osobně v kanceláři Klubu přátel Pardubicka nebo emailem na info@kppardubicka.cz

typ akce: Výlety do historie

17.12.2017 09:50

Překvapení v Kočí

Úhřetice – Kočí – Slatiňany (Chrudim). Délka trasy 11 km. Odjezd: 9:52 hod., návrat: 15:00 hod.; 15:34 hod.; 16:26 hod. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

25.12.2017 13:35

Vánoční procházka ke známým i neznámým památkám Slatiňan

Škrovád – památné křížky – Švýcárna – zámecký park. Délka trasy 6 km. Odjezd: 13:35 hod., návrat: 17:03 hod. (možná změna JŘ). Vedoucí M. Timarová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

10.01.2018 18:00

Co chystá Východočeské muzeum Pardubice?

Hostem bude tentokárt ředitel Východočeském muzea Pardubice Mgr. Tomáš Libánek.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Aktuálně z KPP

Pardubická třída Míru II.

obrázek k článku

Dva autoři - Jiří Paleček a Pavel Jedlička - jsou tentokrát podepsáni pod sešitem 29 edice AB - Zet Pardubicka, který vydala v roce 2003 Společnost pro rozvoj Pardubicka. Tento sešit je již v pořadí druhým, který se věnuje hlavní pardubické třídě, jeho podtitul je tentokrát "Královská třída - Na Zeleném". Publikace seznamuje čtenáře s vývojem z předměstské cesty na Prahu na hlavní třídu Pardubic a popisuje jednotlivé objekty. Popis je řazen postupně od náměstí Republiky po severní straně na západ a po jižní straně zase zpět. Hned na počátku se čtenář dozví více o tom, jak se měnilo postupně pojmenování této hlavní ulice až na dnešní třídu Míru. Do poliny 20. století se prý mezi lidmi držel neoficiální název této ulice Na zeleném, který se stal názvem oficiálním za německé okupace. Kupodivu dlouho přežívalo pojmenování "Stalinka"…


Příroda Pardubicka III.

obrázek k článku

V roce 2005 vydal Klub přátel Pardubicka a Společnost pro rozvoj Pardubicka jako 35 sešit z edice AB - Zet Pardubicka celobarevnou publikaci vytištěnou na křídovém papíře s názvem "Příroda Pardubicka III - Přírodní fenomény Pardubicka". Jejím autorem je Martin Kohoutek, který v publikaci seznamuje čtenáře s přírodou podél slepých labských ramen a tůní, která na Pardubicku vznikla zejména při regulaci Labe na počátku 20. století. Mnohá ramena s itak dodnes zachovala původní vegetaci. Autor v publikaci popisuje, jaké rostliny je možné nalézt na vodní hladině i poblíž vodních ploch, jací živočichové zde žijí. Mnohá slepá labská ramena na Pardubicku jsou pro svou jedinečnost vyhlášena jako chráněná území. Jedná se o přírodní památku Hroznou u Opatovi, Týn u Hrobic, Babiště pod Opočinkem, Mělické babiště a Labské rameno Votoka u Labětína.…


Deset kapitol z kulturní historie Pardubicka

obrázek k článku

V pořadí jako již devětatřicátou bružuru z edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka právě v těchto dnech pobilkaci Pavla Studničky s názvem Dest kapitol z kulturní historie Pardubicka. Jedná se o jakési medailonky deseti osobností, které se v minulosti zapsaly do kulturné historie Pardubicka. V publikaci se objevuje například jméno Adalbertus Bohemus, což byl český jezuita žijící v 16. století, který své rané dětství strávil v Pardubících. Publikace se věnuje také osobnosti Františka Bíbuse, dnes již pozapomenutého prozaika z první poloviny dvacátého století. Zajímavý je i rozhovor se současným básníkem Milošem Vodičkou, či básníkem a publicistou Petrem Kabešem. Brožura se věnuje také postavě stavitele železnic ing. Janu Pernerovi, věnuje se i jednomu dávnému článku z roku 1947 o dlouholetém učiteli ing. Janu Žemlovi. V…


Zaniklá obec Lepějovice podruhé

obrázek k článku

V edici AB - Zet Pardubicka vychází ve druhém vydání jedenáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka "Lepějovice - zaniklá obec". Jedná se o práci práce archiváře Zdeňka Bičíka, významného vlastivědného pracovníka Pardubicka. Bičík byl aktivním členem historického kroužku v rámci Klubu přátel Pardubicka v šedesátých a sedmdesátých letech. Náplní tohoto kroužku byl mimo jiné i průzkum zaniklé vsi Lepějovice. Zpráva o výsldcích tohoto průzkumu vyšla ve druhém ročníku Sborníku prací východočeských archivů v roce 1972. Přetisk této zprávy je hlavním námětem tohoto sešitu edice AB - Zet Pardubicka. V úvodu publikace jsou uvedeny ještě další převážně starší materiály o této obci, z nichž se například dozvídáme, že součástí obce byl kostelík sv. Michala archanděla, do roku 1829 zde bývala dokonce škola. První zmínka o Lepějovicích pochází z roku 1167…


Hudební Pardubicko

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka vydal v pořadí již 41. sešit z edice AB - Zet Pardubicka s názvem "Hudební Pardubicko" s podtitulem "Hudební zastavení v obcích Pardubicka". Autorem publikace je Miroslav Hanuš, který seznamuje čtenáře s hudebníky, hudebními těles či hudebními pedagogy, kteří kdy v minulosti působili v obcích Pardubického okresu. Podle abecedy zde jsou seřazeny jednotlivé obce okresu Býští či Čepím počínaje a Zminným konče. " V dějinách české hudby se na mnoha místech setkáváme s kantory-hudebníky, kteří byli nositeli tradice českých hudebníků a svou prací se význačným podílem zúčastňovali na historickém vývoji v nejtěžších do-bách českého národního útisku. Kantoři-hudebníci se však nevěnovali hudbě jen z pohnutek ideálních, ač i těch bylo u nich dosti, jako z nutnosti , aby si přivydělávali na kůrech chrámů hudbou. Tato nutnost,…


Ladislav Machoň a Pasáž

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka vydal další sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Jeho námětem je významný architekt první poloviny 20. století Ladislav Machoň a především jeho stavby, které dodnes zdobí Pardubice. Asi nejznámějším Machoňovým dílem ve městě je Pasáž na třídě Míru. Ta byla postavena v roce 1925 a tehdy byla opravdu chloubou města. Publikace však čtenáře rovněž stručně seznamuje s životem tohoto významného architekta a současníka například Josefa Gočára. Ladislav Machoň se narodil roku 1888 v Praze, ale vztah měl i k Pardubicím, jelikož zde několik let žil a studoval na místním reálném gymnáziu. Je mimo jiné i architektem telefonní centrály v Praze na Letné nebo vily bratří Čapků. Jeho přestavba pražského Klementina a Strakovy akademie, dostavba právnické fakulty v Praze, jeho velkorysé stavby v Pardubicích či památník J. A.…


Vyšla publikace o Pardubickém perníku

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka vydal v edici AB - Zet Pardubicka v těchto dnech publikaci s názvem Pardubický perník. "Jedná se o první publikaci takto monotematicky zaměřenou na zboží, které je typickým pardubickým produktem," zhodnotil publikaci historik PhDr. Jiří Kotyk. Čtenáři se zde dočtou, že perník se pekl již ve starém Egyptě nebo že pražská ulice Celená dostala své pojmenování právě podle perníkářů. Těm se totiž tehdy říkalo caletníci. Není také bez zajímavosti, že v době husitství byl perník považován za přepychové zboží, o které byly hrány hazardní hry v kostky, dokonce se v té době hovořilo o tom, že by se výroba perníku zakázala. Dostat se do cechu perníkářského nebylo v minulosti nikterak snadné. Vyžadovalo to totiž poměrně velkou zručnost. Perníkové těsto bylo díky své tuhosti náročné na hnětení, perníkáři museli navíc…


Klub přátel Pardubicka

obrázek k článku

V pořadí jako 36 sešit z edice AB - Zet Pardubicka vyšla publikace s názvem "Klub přátel Pardubicka". Jak již název napovídá, brožura poměrně dopodrobna popisuje více jak čtyřiceti letou historii klubu. Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945 ? 1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých 43 let až dodnes. Od dubna 1967 přešel KPP pod Východočeské muzeum Pardubice, současně došlo k přejmenování na Klub přátel Pardubicka. Tehdy vznikl také historický kroužek KPP, později i turistický odbor KPP. Druhým…


Kronika Pardubicka do konce 19. století

obrázek k článku

"Tuto Malou kroniku Pardubicka vydáváme pro členy klubu jako přílohu Zpráv KPP 11-12/2007, abychom poněkud napravili nedostatek historické literatury o Pardubicku. Množství údajů a dat je omezeno rozsahem brožury. Snahou bylo připomenout pokud možno všechny obce Pardubicka, aby bylo zřejmé, jak se z jednotlivých vsí, malých statků vytvářela větší panství, až byla spojena v jednom politickém okrese Pardubice r.1850. Po sto letech došlo k menším změnám jeho území a r.2003 okres zanikl. Naznačený historický vývoj však ukazuje, že se nejednalo o umělý správní útvar, ale zůstává historický celek Pardubicko, jehož jméno má náš klub ve svém názvu a které zůstavá oblastí našeho zájmu," uvádí se v úvodním slovu Jiřího Palečka k brožuře číslo 40 z edice AB - Zet Pardubicka. Tato unikátní kronika skutečně mapuje všechny významné události…


Válečná nemocnice Karanténa

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka vydal v roce 2008 v pořadí již 42. sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Tentokrát se puboikace věnuje pardubické válečné karanténní nemocnici zvané "Karanténa", která byla v období první světové války největší vojenskou nemocnicí v Evropě. "Karanténa" pojmula až 10 tisíc raněných a jak se čtenáři z brožury dozvídají, nemocnice měla svou pekárnu, prádelnu, vlastnila svou dodárnu, několik operačních sálů nebo třeba také márnici. Pardubická Karanténa představovala skutečně nemocniční město. Byla postavena nákladem 21 miliónů korun na ploše 800.000 m2 a počet budov, z nichž některé byly velice rozsáhlé, byl 365. Z toho bylo 198 nemocničních pavilonů.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem