Aktuálně z KPP

Sedmý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka ve spolupráci se Společností pro rozvoj Pardubicka v roce 1999. Publikace Miloslava Huňáčka "Pardubické školy" stručně představuje pardubické základní, střední, zvláštní i vysoké školy. Vzhledem k tomu, že v publikaci čtenář nalezne také zrušené pardubické školy, jedná se o velmi ucelený přehled jednačtyřiceti školských zařízení v Pardubicích. Nejsou zde však uvedena střední odborná učiliště a integrované střední školy. Jak autor v úvodu přiznává, hledání podkladů pro tuto publikaci bylo nezvykle složité a komplikované. Prostudovány tak byly školní i obecní kroniky, materiály z archivu pardubického magistrátu i Okresního archivu. Počátek školského vzdělávání ve městě je spjat se základem města a potřebami farního chrámu a kláštera Cyriaků. Publikace stručně informuje…

Jako v pořadí devátý sešit edice AB-Zet Pardubicka vydala v roce 1999 Společnost pro rozvoj Pardubicka publikaci s názvem Pardubice 1936. Jedná se o přetisk práce pardubického vlastivědného pracovníka F.K.Rosůlka, kterou vydalo Městské průmyslové muzeum v Pardubicích v roce 1936. Publikace nabízí procházku po městě, seznamuje s jeho historií a nabízí velmi cenné dobové fotografie. Publikace byla v roce 1999 vydána v původní úpravě bez jakýchkoliv doplňků či komentářů. Vypuštěna byla pouze druhá část F.K.Potěšil - Kunětická hora a inzertní část. Publikace v úvodu seznamuje s historickým vývojem města počínaje klášterem cyriaků, podrobně je popsáno období Pánů z Pernštejna v Pardubicích, ale i rozmach města po roce 1845. Autor se věnuje také vývoji dopravního spojení města s okolním světem. První most byl v Pardubicích postaven roku…

V pořadí již sedmatřicátý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydal v letošním roce Klub přátel Pardubic publikaci "Kronika pardubického fotbalu", jejímž autorem je Paeddr. Radovan Brož. Jak název napovídá, publikace mapuje regionální historii nejrozšířenějšího a nejpopulárnějšího světového sportu, který má své základy v 19. století v Anglii. Jak v publikaci uvádí autor, do Pardubic přivezli fotbal studenti pražských vysokých škol. Přes nepochopení ředitele reálky Storcha i profesorského sboru, byl tento nový sport studenty nadšeně přijat. V roce 1899 byl ustanoven kroužek, který nadšeně přijal jméno S.K.Pardubice. První zápas byl odehrán 25. března 1901 proti Chrudimi proti místnímu S.K. a skončil porážkou 1:19. Tehdy se začala psát historie pardubického fotbalu. Hřiště fotbalového klubu se neustále stěhovalo, až v roce 1903 si…

Klub přátel Pardubicka ve spolupráci se Společností pro rozvoj Pardubicka vydalo v roce 2000 jako v pořadí desátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka publikaci Kostely - modlitebny - kaple - zvonice. Publikace nabízí úplný přehled kostelů, modliteben, kaplí a zvonic v Pardubicích doůlněn fotografiemi. Jak je uvedeno v úvodu publikace, k rozšíření zvoniček na venkově docházelo zejména po roce 1751, kdy císařovna Marie Terezie vydala příkaz o zvonění v době požáru. Mnohé zvoničky se postupem času změnily na kapličky. Do věží zvonic a kostelů byly často ukládány nejrůznější dokumenty popisující události tehdejší doby. Příkladem může být zvonička ve Starých Čívicích, kde byl při rekonstrukci nalezen dokument z 1- prosince 1866, popisující prusko-rakouskou válku u Hradce Králové právě ve vztahu k této obci. Bohužel zvony se později staly…

V edici AB - Zet Pardubicka vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka v roce 2002 jako svůj jedenáctý sešit publikaci "Lepějovice - zaniklá obec". Jak je uvedeno v úvodu publikace, jedná se o přetisk práce archiváře Zdeňka Bičíka, významného vlastivědného pracovníka Pardubicka. Bičík byl aktivním členem historického kroužku v rámci Klubu přátel Pardubicka v šedesátých a sedmdesátých letech. Náplní tohoto kroužku byl mimo jiné i průzkum zaniklé vsi Lepějovice. Zpráva o výsldcích tohoto průzkumu vyšla ve druhém ročníku Sborníku prací východočeských archivů v roce 1972. Přetisk této zprávy je hlavním námětem tohoto sešitu edice AB - Zet Pardubicka. V úvodu publikace jsou uvedeny ještě další převážně starší materiály o této obci, z nichž se například dozvídáme, že součástí obce byl kostelík sv. Michala archanděla, do roku 1829 zde bývala…

Mgr. Petr Borovec je autorem v pořadí již dvanáctého sešitu edice AB - Zet Pardubicka, který v roce 2000 vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka a Klub přátel Pardubicka. Sešit se jmenuje Stručná historie živností, obchodu a průmyslu v Pardubicích. Překotný rozvoj průmyslu v Pardubicích nastává zejména ve druhé polovině 19. století, což autor publikace připomíná hned v úvodu. Do té doby bylo Pardubicko typickým zemědělským krajem. Rozvoji průmyslu po roce 1859 bylo dle autora důležité zrušení cechů jako brzdy a přežitku středověké řemeslné výroby. Průmyslová výroba se ve městě začíná rozvíjet od roku 1866. Tehdy totiž vznikla továrna Julius Hübner a Karel Opitz - továrna na výrobu a zařízení mlýnů. Založení této firmy je neoficiálně považováno za začátek průmyslové výroby ve městě. Ve druhé polovině 19. století v Pardubicích…

V pořadí osmnácté číslo edice AB - Zet Pardubicka vydala v roce 2002 Společnost pro rozvoj Pardubicka.publikaci s názvem Pardubice - Pernštýnské náměstí. Jak je uvedeno v úvodu, jedná se o práci Miloslava Huňáčka, která je součástí jeho svazku "Pardubické zajímavosti". V této práci je popsáno celkem šestnáct pardubických náměstí. Pernštýnské náměstí je centrem pardubické Městské památkové rezervace, která byla vyhlášena 5.3.1964. Náměstí má rozlohu 130 x 48 metrů, tedy 6 240 metrů čtverečných, dnes se na něm nachází celkem 30 domů. Náměstí zaujímá nejvyšší polohu ve Starém Městě. Mírně písečné návrší bylo po požáru roku 1507 srovnáno do roviny. Náměstí se nejprve říkalo "rynk", od poloviny 19. století neslo název "Hlavní náměstí". Roku 1918 bylo pojmenováno "náměstí Viléma z Pernštejna" a tento název byl v padesátých letech upraven na …

V pořadí devatenáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka v roce 2002 publikaci s názvem "Pardubice - náměstí Republiky". Publikace vznikla jako sborník článků významného pardubického propagátora JUDr. Pavla Theina. Jak v úvodním slově uvádí Jiří Paleček, popudem pro vznik této publikace byl článek JUDr. Theina z roku 1969 "Křižovatka u Zelené brány". V něm je popsána historie a tehdejší stav dnešního náměstí Republiky. Zde je mimo jiné uvedena také kritika tehdejší rekonstrukce dnešního náměstí Republiky, při které byl přímo středem náměstí vybudován frekventovaný průtah městem, čímž došlo ke znehodnocení klidového prostoru před divadlem. Publikace tedy přetiskuje článek Jiřího Palečka z roku 1969 popisující rekonstrukci celého prostranství na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století,…

Další, tentokrát již pětadvacátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka se věnuje Parforsním honům, které v devatenáctém století proslavily Pardubice a nebýt této zábavy, kdo ví, zda by vznikla tradice Velké pardubické. Tento sešit přetiskuje práci majora Miloše Svobody, někdejšího člena Klubu přátel Pardubicka. Tato práce byla původně na pokračování otiskována ve Zprávách KPP v průběhu roku 1993. Pardubice 19. století nebyly nijak významným městem. Do společenského života ve městě přinášela větší pružnost snad jen jezdecká posádka. V první polovině 19. století žil v Chlumci nad Cidlinou hrabě Octavián Kinský. První historický hon po anglickém způsobu uskutečnil Octavián Kinský na podzim roku 1836. Jednalo se o hon na jelena. Za tímto účelem dovezl do Čech plnokrevné koně se smečkou strakatých psů z Anglie. Hony za účasti šlechty a…

V pořadí čtrnáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydala v roce 2001 Společnost přátel Pardubicka. Jiří Paleček napsal publikaci s názvem Pardubice ve 20. století. Publikace seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími událostmi, které se v Pardubicích v průběhu 20. století udály, a které měly vliv na vzhled města. Na počátku brožury jsou zhodnoceny nejdůležitější události z 19. století, které měly zásadní vliv na formování města v budoucnosti. Velký význam pro formování města tak měla skutečnost, že se Pardubice ve druhé polovině 19. století staly důležitou železniční křižovatkou. Jak však uvádí autor, pardubické nádraží paradoxně zpočátku sloužilo spíše pro sousední města Chrudim a Hradec Králové, kam byli cestující rozváženi množstvím dostavníků. Na počátku 20. století byly již Pardubice se 17 tisíci obyvatel největším východočeským…