Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Parforsní hony
Další, tentokrát již pětadvacátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka se věnuje Parforsním honům, které v devatenáctém století proslavily Pardubice a nebýt této zábavy, kdo ví, zda by vznikla tradice Velké pardubické. Tento sešit přetiskuje práci majora Miloše Svobody, někdejšího člena Klubu přátel Pardubicka. Tato práce byla původně na pokračování otiskována ve Zprávách KPP v průběhu roku 1993.
Pardubice 19. století nebyly nijak významným městem. Do společenského života ve městě přinášela větší pružnost snad jen jezdecká posádka. V první polovině 19. století žil v Chlumci nad Cidlinou hrabě Octavián Kinský. První historický hon po anglickém způsobu uskutečnil Octavián Kinský na podzim roku 1836. Jednalo se o hon na jelena. Za tímto účelem dovezl do Čech plnokrevné koně se smečkou strakatých psů z Anglie. Hony za účasti šlechty a důstojníků z okolních posádek probíhaly většinou v okolí Kladrub nad Labem. Hrabě Kinský začal jako první nosit předepsaný červený kabát.
Roku 1837 přichází do Pardubic plukovník kníže František Liechtenstein. V roce 1841 se oženil s hraběnkou Julií Potockou. Aby se jeho choť nenudila, uspořádal kníže Liechtenstein 15. září 1841 parforsní hon na jelena. Spolu s plukovníkem Clam-Gallasem a knížetem Auersperkem ze Slatiňan položili základ Pardubické parforsní společnosti. Štvanice se konaly od začátku října do vánoc čtyřikrát v týdnu za smečkou na jelena a jednou na zajíce. K prvním honům se používalo 36 psů a 140 koní.
Po ukončení války v roce 1866 do Pardubic přichází princ Egon Thurn-Taxis. Převzal smečku psů i mastrování a na podzim 1967 se hony opět vrátily do Pardubic. Roku 1874 se pardubických honů zúčastnil i císař s císařovnou a pobyli v Pardubicích několik dní. V témže roce vznikla také Velká pardubická.
Od roku 1877 se stal posledním masterem hrabě Jindřich Larisch. Ten zastával svou funkci až do první světové války. Tehdy byla sezóna otvírána počátkem října, konečným termínem byl 10. prosinec. Honební dny byly pondělí, úterý, pátek a sobota. 3.12.1881 se honů zúčastnil také korunní princ Rudolf, který přijel do Pardubic vlakem. Dne 6. prosince 1913 byl uspořádán poslední parforsní hon parforsní společnosti, který se uskutečnil poblíž Bohdanče. Díky první světové válce byl provoz honební společnosti zcela omezen. Jezdci i koně byli povětšinou povolány do války. Rokem 1917 skončilo období pro placení akcií. Po válce již nebyla činnost parforsní společnosti obnovena. Prázdné byty a kasino byly zabrány.
