Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická třída Míru II.
Dva autoři - Jiří Paleček a Pavel Jedlička - jsou tentokrát podepsáni pod sešitem 29 edice AB - Zet Pardubicka, který vydala v roce 2003 Společnost pro rozvoj Pardubicka. Tento sešit je již v pořadí druhým, který se věnuje hlavní pardubické třídě, jeho podtitul je tentokrát "Královská třída - Na Zeleném".Publikace seznamuje čtenáře s vývojem z předměstské cesty na Prahu na hlavní třídu Pardubic a popisuje jednotlivé objekty. Popis je řazen postupně od náměstí Republiky po severní straně na západ a po jižní straně zase zpět.
Hned na počátku se čtenář dozví více o tom, jak se měnilo postupně pojmenování této hlavní ulice až na dnešní třídu Míru. Do poliny 20. století se prý mezi lidmi držel neoficiální název této ulice Na zeleném, který se stal názvem oficiálním za německé okupace. Kupodivu dlouho přežívalo pojmenování "Stalinka" podle názvu Stalinova třída z 50. let minulého století.
Vznik ulice spadá až do doby Arnošta z Pardubic, k rozvoji však dochází až v 16. století za Pánů z Pernštejna.
Konec ulice i celé předměstí uzavírala Horská brána, vedle ní stál od roku 1510 Pernštýnský špitál. Publikace pak popisuje vývoj tohoto předměstí za třicetileté války, kdy bylo několik statků zbořeno a ještě koncem 18. století zde prý byly tři statky v sutinách. F.K.Rosůlek píše, že na začátku 19. století zde stály bídné, malé chaloupky s předzahrádkami, dvory, chlévy a stodolami. K domkům přiléhala pole. Venkovský ráz ulice podtrhuje také Červenkova perokresba znázorňující ulici do roku 1835 jako řadu nízkých domků a před nimi stromořadí topolů.
První impuls k přeměně na městskou třídu dal pak až vznik parforsních honů. Dalším podnětem k rozvoji města a tím i třídy Míru byl vzrůstající počet obyvatel poté, když město získalo železniční spojení se světem po roce 1845. V roce 1874 byl ulice povýšena na třídu, když na paměť návštěvy císaře Františka Josefa I. Byla pojmenována "Královskou třídou".
Publikaci zakoupíte v E-shopu: Třída Míru II.