Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
20.03.2024 18:00

Pardubice Pernštýnské

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubicích

typ akce: Hovory o Pardubicku

24.03.2024 08:05

Přírodní památka Hřídelecká Hůra

Nová Paka Aut.st. - PP Hřídelecká Hůra - Lázně Bělohrad. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:05 Arriva + Bus. Návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

24.03.2024 08:05

Naučná stezka Krajem Chrudimky

Lukavice – Skalka – Svídnice – Škrovád (jez) – Slatiňany. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:05 Bus st, 13. Návrat 14:59 - 15:33 ČD Os, 14:55 Bus. Ved: Květa Janáčková. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Kategorie ABZet

Kostely - modlitebny - kaple - zvonice

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka ve spolupráci se Společností pro rozvoj Pardubicka vydalo v roce 2000 jako v pořadí desátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka publikaci Kostely - modlitebny - kaple - zvonice. Publikace nabízí úplný přehled kostelů, modliteben, kaplí a zvonic v Pardubicích doůlněn fotografiemi. Jak je uvedeno v úvodu publikace, k rozšíření zvoniček na venkově docházelo zejména po roce 1751, kdy císařovna Marie Terezie vydala příkaz o zvonění v době požáru. Mnohé zvoničky se postupem času změnily na kapličky. Do věží zvonic a kostelů byly často ukládány nejrůznější dokumenty popisující události tehdejší doby. Příkladem může být zvonička ve Starých Čívicích, kde byl při rekonstrukci nalezen dokument z 1- prosince 1866, popisující prusko-rakouskou válku u Hradce Králové právě ve vztahu k této obci. Bohužel zvony se později staly…


Lepějovice - zaniklá obec

obrázek k článku

V edici AB - Zet Pardubicka vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka v roce 2002 jako svůj jedenáctý sešit publikaci "Lepějovice - zaniklá obec". Jak je uvedeno v úvodu publikace, jedná se o přetisk práce archiváře Zdeňka Bičíka, významného vlastivědného pracovníka Pardubicka. Bičík byl aktivním členem historického kroužku v rámci Klubu přátel Pardubicka v šedesátých a sedmdesátých letech. Náplní tohoto kroužku byl mimo jiné i průzkum zaniklé vsi Lepějovice. Zpráva o výsldcích tohoto průzkumu vyšla ve druhém ročníku Sborníku prací východočeských archivů v roce 1972. Přetisk této zprávy je hlavním námětem tohoto sešitu edice AB - Zet Pardubicka. V úvodu publikace jsou uvedeny ještě další převážně starší materiály o této obci, z nichž se například dozvídáme, že součástí obce byl kostelík sv. Michala archanděla, do roku 1829 zde bývala…


Historie průmyslu a živností v Pardubicích

obrázek k článku

Mgr. Petr Borovec je autorem v pořadí již dvanáctého sešitu edice AB - Zet Pardubicka, který v roce 2000 vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka a Klub přátel Pardubicka. Sešit se jmenuje Stručná historie živností, obchodu a průmyslu v Pardubicích. Překotný rozvoj průmyslu v Pardubicích nastává zejména ve druhé polovině 19. století, což autor publikace připomíná hned v úvodu. Do té doby bylo Pardubicko typickým zemědělským krajem. Rozvoji průmyslu po roce 1859 bylo dle autora důležité zrušení cechů jako brzdy a přežitku středověké řemeslné výroby. Průmyslová výroba se ve městě začíná rozvíjet od roku 1866. Tehdy totiž vznikla továrna Julius Hübner a Karel Opitz - továrna na výrobu a zařízení mlýnů. Založení této firmy je neoficiálně považováno za začátek průmyslové výroby ve městě. Ve druhé polovině 19. století v Pardubicích…


Pernštýnské náměstí

obrázek k článku

V pořadí osmnácté číslo edice AB - Zet Pardubicka vydala v roce 2002 Společnost pro rozvoj Pardubicka.publikaci s názvem Pardubice - Pernštýnské náměstí. Jak je uvedeno v úvodu, jedná se o práci Miloslava Huňáčka, která je součástí jeho svazku "Pardubické zajímavosti". V této práci je popsáno celkem šestnáct pardubických náměstí. Pernštýnské náměstí je centrem pardubické Městské památkové rezervace, která byla vyhlášena 5.3.1964. Náměstí má rozlohu 130 x 48 metrů, tedy 6 240 metrů čtverečných, dnes se na něm nachází celkem 30 domů. Náměstí zaujímá nejvyšší polohu ve Starém Městě. Mírně písečné návrší bylo po požáru roku 1507 srovnáno do roviny. Náměstí se nejprve říkalo "rynk", od poloviny 19. století neslo název "Hlavní náměstí". Roku 1918 bylo pojmenováno "náměstí Viléma z Pernštejna" a tento název byl v padesátých letech upraven na …


Náměstí Republiky

obrázek k článku

V pořadí devatenáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka v roce 2002 publikaci s názvem "Pardubice - náměstí Republiky". Publikace vznikla jako sborník článků významného pardubického propagátora JUDr. Pavla Theina. Jak v úvodním slově uvádí Jiří Paleček, popudem pro vznik této publikace byl článek JUDr. Theina z roku 1969 "Křižovatka u Zelené brány". V něm je popsána historie a tehdejší stav dnešního náměstí Republiky. Zde je mimo jiné uvedena také kritika tehdejší rekonstrukce dnešního náměstí Republiky, při které byl přímo středem náměstí vybudován frekventovaný průtah městem, čímž došlo ke znehodnocení klidového prostoru před divadlem. Publikace tedy přetiskuje článek Jiřího Palečka z roku 1969 popisující rekonstrukci celého prostranství na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století,…


Parforsní hony

obrázek k článku

Další, tentokrát již pětadvacátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka se věnuje Parforsním honům, které v devatenáctém století proslavily Pardubice a nebýt této zábavy, kdo ví, zda by vznikla tradice Velké pardubické. Tento sešit přetiskuje práci majora Miloše Svobody, někdejšího člena Klubu přátel Pardubicka. Tato práce byla původně na pokračování otiskována ve Zprávách KPP v průběhu roku 1993. Pardubice 19. století nebyly nijak významným městem. Do společenského života ve městě přinášela větší pružnost snad jen jezdecká posádka. V první polovině 19. století žil v Chlumci nad Cidlinou hrabě Octavián Kinský. První historický hon po anglickém způsobu uskutečnil Octavián Kinský na podzim roku 1836. Jednalo se o hon na jelena. Za tímto účelem dovezl do Čech plnokrevné koně se smečkou strakatých psů z Anglie. Hony za účasti šlechty a…


Pardubice ve 20. století

obrázek k článku

V pořadí čtrnáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydala v roce 2001 Společnost přátel Pardubicka. Jiří Paleček napsal publikaci s názvem Pardubice ve 20. století. Publikace seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími událostmi, které se v Pardubicích v průběhu 20. století udály, a které měly vliv na vzhled města. Na počátku brožury jsou zhodnoceny nejdůležitější události z 19. století, které měly zásadní vliv na formování města v budoucnosti. Velký význam pro formování města tak měla skutečnost, že se Pardubice ve druhé polovině 19. století staly důležitou železniční křižovatkou. Jak však uvádí autor, pardubické nádraží paradoxně zpočátku sloužilo spíše pro sousední města Chrudim a Hradec Králové, kam byli cestující rozváženi množstvím dostavníků. Na počátku 20. století byly již Pardubice se 17 tisíci obyvatel největším východočeským…


Zelená brána

obrázek k článku

Společnost pro rozvoj Pardubicka vydala v srpnu roku 2006 publikaci "Zelená brána." Tento sborník článků ze Zpráv Klubu přátel Pardubicka sestavil Jiří Paleček a vše vyšlo jako 38. sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Jak se čtenář dozvídá hned z úvodu publikace, Zelená brána je vysoká 59 metrů, na ochoz brány, z něhož je krásný rozhled na celé město, se vystoupí po 154 schodech. V roce 1507 dal Vilém z Pernštejna obehnat město hradbami a hradebním příkopem. V místech, kde se do města vjíždělo pak včlenil do hradební zdi nové předbraní. Publikace informuje také dnes o méně známé skutečnosti, kterou byla malba erbů. Ty byly namalovány přímo na fasádu Zelené brány v roce 1662 místním zedníkem Václavem Raysykem. O které erby šlo, naleznete právě v publikaci, o níž je řeč.


Premfoto Přelouč

obrázek k článku

V pořadí šestnáctý sešit z edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka společně se Společností pro rozvoj Pardubicka v roce 2001 publikaci Jaroslava Bulička PREMFOTO Přelouč. Autor je bývalým předsedou výstavního výboru PREMFOTO a hned v úvodu publikace uvádí, že pod tímto názvem se skrývala pravidelná výstava fotografií, která se každoročně konala právě v Přelouči. První ročník výstavy se konal v roce 1957 a byla zde vystavena stovka fotografií, poslední patnáctý ročník se konal v roce 1972 a vystaveno zde bylo více jak 3 700 fotografií ze dvaceti států světa. V publikaci naleznete řadu zajímavostí například také o tom, že se v roce 1969 pořadatelé rozhodli v souvislosti se vstupem "spřátelených armád" do republiky nepřijmout zásilky ze států okupačních armád. Následující ročníky pak bohužel poznamenala politická…


Filip Petr: Václav Bubeník

obrázek k článku

Jako třináctý sešit z edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka v roce 2001 publikaci s názvem Václav Bubeník (1828 - 1879), starosta Pardubic. Autorem tohoto sešitu je Filip Petr. Jedná se o jeho diplomovou práci, ve které se snaží postihnout osobnost Václava Bubeníka, především jeho výkon úřadu starosty města. "Starostové patřili vždy k nejváženějším občanům měst a obcí, zastupovali je navenek, přijímali významné návštěvy a zúčastňovali se mnoha významných akcí," uvádí v úvodu publikace autor. Hlavními prameny při vzniku práce potažmo pak publikace byly Zápisy schůzí a usnesení městské rady z období výkonu starosty Václava Bubeníka, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Pardubicích. Václav Bubeník se narodil v domě čp. 109 na Wernerově náměstí a nesl název Císařský mlýn jako syn mlynáře Antonína Bubeníka.…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem