Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
24.06.2018 08:00

Řepařská drážka

Sendražice – Býchory – Jelen – Lžovice – Týnec nad Labem. Délka trasy 14 (10) km. Odjezd v 8:01h z hl.n., návrat v 16:29 h. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

01.07.2018 08:05

Koně na Plachtě

Hradec Králové – Plachta – Hradec Králové. Délka trasy 12 km. Odjezd v 8:06 h Os.z hl.n., návrat v 14:27 h Os. Vedoucí O. Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

08.07.2018 07:30

Kraj českých malířů

Kameničky – Vojtěchův kopec – Hamry – Hlinsko. Délka trasy 11 km. Odjezd v 7:31 h Os z hl.n. + Bus, návrat v 16:26 h Os. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

15.07.2018 07:00

Minipivovar Kytín

Mníšek pod Brdy – Kytín – Chouzavá – Mníšek pod Brdy. Délka trasy 13 km. Odjezd v 7:01 h z hl.n., návrat v 18:00 h. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubiicka.

typ akce: Turistické vycházky

22.07.2018 07:30

Minipivovar U Černého medvěda

Jablonné nad Orlicí. Délka trasy 12 km. Odjezd v 7:34 h Sp. z hl.n, návrat v 15:56 h Os, R (16:56 h.). Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Kategorie ABZet

Měšťanská škola v Bohdanči v období I. a II. světové války

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka vydal v roce 2002 v pořadí dvacátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka s názvem Měšťanská škola v Bohdanči v období I. a II. světové války. Autorem publikace je PhDr. Petr Borovec, který si jako námět pro publikaci vybral období školy, která byla otevřena 4.10.1896 a kterou od jejího založení prošly tisíce dětí a desítky učitelů. "Zcela určitě nejobtížnějším obdobím pro školu bylo překonání obou světových válek. Právě těmto obdobím je věnována tato publikace," uvádí její autor v úvodu. Budova Měšťanské školy v Bohdanči byla postavena za neuvěřitelných 6 měsíců, když základní kámen byl položen 19.4.1896. Hned v prvním školním roce fungování školní budovy školu navštěvovalo 206 žáků, z toho 123 chlapců a 83 dívek. Zanedlouho po začátku prázdnin v roce 1914 vypukla světová válka. Státní úřady zpřísnily dohled nad…


Příroda Pardubicka I.

obrázek k článku

Jako svou v pořadí 22. publikaci z edice AB - Zet Pardubicka vydali v roce 2002 Klub přátel Pardubicka a Společnost pro rozvoj Pardubicka publikaci s názvem Pardubicko I. před 80 lety - Příroda. Jedná se o přetisk části práce Františka Karla Rosůlka, jednoho z nejvýznamnějších regionálních vlastivědných pracovníků. Popisovaný sešit AB - Zet využívá jeho díla z roku 1925 nazvaného "Našim i cizím", které bylo tehdy vydáno jako vlastivědná čítanka Pardubicka pro mládež i dospělé. 22. sešit edice AB - Zet Pardubicka ve svém úvodu informuje o krajině, ve které se oblast Pardubicka nachází. Pardubický okres jest z části pahorkatou planinou, z části rovinou a náležejí k Českomoravské vysočině. Publikace popisuje zajímavosti geologické činnosti v minulosti, zejména pak Kunětickou horu, jako výsledek této činnosti. "Rozsáhlý útvar křídový,…


Příroda Pardubicka 2.

obrázek k článku

V roce 2003 vydal Klub přátel Pardubicka ve spolupráci se Společností pro rozvoj Pardubicka v pořadí 26. sešit edice AB - Zet Pardubicka publikaci s názvem Příroda Pardubicka II., jejímž autorem je Vítězslav Haupt. Publikace představuje z hlediska přírodních zajímavostí několik koutů Pardubicka. Jedná se například o parky, lesy či chráněná místa. V publikaci je popsána flóra příměstských lesů, autor popisuje les u Doubravic, který se táhne k Hrádku a k Lázním Bohdaneč. Porost je zde zejména dubový a smrkový, četný je zde porost bezu a ostružníku. Další les zmiňovaný v publikaci se nachází v městské části Svítkov. Zde se kromě dubů a bříz nachází dále akáty. Ze silnice u pravé odbočky do Svítkova u hlavní silnice na Přelouč lze vidět hustší porost dubu červeného, který pochází ze Severní Ameriky. Zmiňován je dále studánecký les a…


Vinice na Pardubicku

obrázek k článku

V pořadí 28. sešit edice AB - Zet Pardubicka vydal v roce 2003 Klub přátel Pardubicka publikaci ing. Jiřího Sedláčka, který je na svazích Kunětické hory pokračovatelem tradice založené na Pernštejnů v 16. století. Posledním vinařem, kterého uvádějí kroniky, byl Jan Novák v roce 1680, ing. Sedláček začal vinařit o plných 300 let později. Publikace "Vinice na Pardubicku - Pěstování vinné révy v oblasti Pardubic" ve svém úvodu popisuje historii vinařství. Zde se dozvídáme, že díky římským legiím se na Moravě rozšířilo pěstování vinné révy ve 3. století našeho letopočtu. První písemné zmínky jsou však známy až z období počátku křesťanství. V Čechách byly vinice zakládány ještě později, první historicky doložená vinice byla vinice kněžny Ludmily v Nedomicích u Mělníka. V okolí Pardubic byla prý zřejmě první vinice u Osic v majetku…


Pardubická třída Míru II.

obrázek k článku

Dva autoři - Jiří Paleček a Pavel Jedlička - jsou tentokrát podepsáni pod sešitem 29 edice AB - Zet Pardubicka, který vydala v roce 2003 Společnost pro rozvoj Pardubicka. Tento sešit je již v pořadí druhým, který se věnuje hlavní pardubické třídě, jeho podtitul je tentokrát "Královská třída - Na Zeleném". Publikace seznamuje čtenáře s vývojem z předměstské cesty na Prahu na hlavní třídu Pardubic a popisuje jednotlivé objekty. Popis je řazen postupně od náměstí Republiky po severní straně na západ a po jižní straně zase zpět. Hned na počátku se čtenář dozví více o tom, jak se měnilo postupně pojmenování této hlavní ulice až na dnešní třídu Míru. Do poliny 20. století se prý mezi lidmi držel neoficiální název této ulice Na zeleném, který se stal názvem oficiálním za německé okupace. Kupodivu dlouho přežívalo pojmenování "Stalinka"…


Příroda Pardubicka III.

obrázek k článku

V roce 2005 vydal Klub přátel Pardubicka a Společnost pro rozvoj Pardubicka jako 35 sešit z edice AB - Zet Pardubicka celobarevnou publikaci vytištěnou na křídovém papíře s názvem "Příroda Pardubicka III - Přírodní fenomény Pardubicka". Jejím autorem je Martin Kohoutek, který v publikaci seznamuje čtenáře s přírodou podél slepých labských ramen a tůní, která na Pardubicku vznikla zejména při regulaci Labe na počátku 20. století. Mnohá ramena s itak dodnes zachovala původní vegetaci. Autor v publikaci popisuje, jaké rostliny je možné nalézt na vodní hladině i poblíž vodních ploch, jací živočichové zde žijí. Mnohá slepá labská ramena na Pardubicku jsou pro svou jedinečnost vyhlášena jako chráněná území. Jedná se o přírodní památku Hroznou u Opatovi, Týn u Hrobic, Babiště pod Opočinkem, Mělické babiště a Labské rameno Votoka u Labětína.…


Deset kapitol z kulturní historie Pardubicka

obrázek k článku

V pořadí jako již devětatřicátou bružuru z edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka právě v těchto dnech pobilkaci Pavla Studničky s názvem Dest kapitol z kulturní historie Pardubicka. Jedná se o jakési medailonky deseti osobností, které se v minulosti zapsaly do kulturné historie Pardubicka. V publikaci se objevuje například jméno Adalbertus Bohemus, což byl český jezuita žijící v 16. století, který své rané dětství strávil v Pardubících. Publikace se věnuje také osobnosti Františka Bíbuse, dnes již pozapomenutého prozaika z první poloviny dvacátého století. Zajímavý je i rozhovor se současným básníkem Milošem Vodičkou, či básníkem a publicistou Petrem Kabešem. Brožura se věnuje také postavě stavitele železnic ing. Janu Pernerovi, věnuje se i jednomu dávnému článku z roku 1947 o dlouholetém učiteli ing. Janu Žemlovi. V…


Zaniklá obec Lepějovice podruhé

obrázek k článku

V edici AB - Zet Pardubicka vychází ve druhém vydání jedenáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka "Lepějovice - zaniklá obec". Jedná se o práci práce archiváře Zdeňka Bičíka, významného vlastivědného pracovníka Pardubicka. Bičík byl aktivním členem historického kroužku v rámci Klubu přátel Pardubicka v šedesátých a sedmdesátých letech. Náplní tohoto kroužku byl mimo jiné i průzkum zaniklé vsi Lepějovice. Zpráva o výsldcích tohoto průzkumu vyšla ve druhém ročníku Sborníku prací východočeských archivů v roce 1972. Přetisk této zprávy je hlavním námětem tohoto sešitu edice AB - Zet Pardubicka. V úvodu publikace jsou uvedeny ještě další převážně starší materiály o této obci, z nichž se například dozvídáme, že součástí obce byl kostelík sv. Michala archanděla, do roku 1829 zde bývala dokonce škola. První zmínka o Lepějovicích pochází z roku 1167…


Hudební Pardubicko

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka vydal v pořadí již 41. sešit z edice AB - Zet Pardubicka s názvem "Hudební Pardubicko" s podtitulem "Hudební zastavení v obcích Pardubicka". Autorem publikace je Miroslav Hanuš, který seznamuje čtenáře s hudebníky, hudebními těles či hudebními pedagogy, kteří kdy v minulosti působili v obcích Pardubického okresu. Podle abecedy zde jsou seřazeny jednotlivé obce okresu Býští či Čepím počínaje a Zminným konče. " V dějinách české hudby se na mnoha místech setkáváme s kantory-hudebníky, kteří byli nositeli tradice českých hudebníků a svou prací se význačným podílem zúčastňovali na historickém vývoji v nejtěžších do-bách českého národního útisku. Kantoři-hudebníci se však nevěnovali hudbě jen z pohnutek ideálních, ač i těch bylo u nich dosti, jako z nutnosti , aby si přivydělávali na kůrech chrámů hudbou. Tato nutnost,…


Ladislav Machoň a Pasáž

obrázek k článku

Klub přátel Pardubicka vydal další sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Jeho námětem je významný architekt první poloviny 20. století Ladislav Machoň a především jeho stavby, které dodnes zdobí Pardubice. Asi nejznámějším Machoňovým dílem ve městě je Pasáž na třídě Míru. Ta byla postavena v roce 1925 a tehdy byla opravdu chloubou města. Publikace však čtenáře rovněž stručně seznamuje s životem tohoto významného architekta a současníka například Josefa Gočára. Ladislav Machoň se narodil roku 1888 v Praze, ale vztah měl i k Pardubicím, jelikož zde několik let žil a studoval na místním reálném gymnáziu. Je mimo jiné i architektem telefonní centrály v Praze na Letné nebo vily bratří Čapků. Jeho přestavba pražského Klementina a Strakovy akademie, dostavba právnické fakulty v Praze, jeho velkorysé stavby v Pardubicích či památník J. A.…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem