Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Kapitoly z činnosti Společnosti pro rozvoj Pardubicka - 3. část
Jak bylo uvedeno, dne 15. 11. 1990, krátce před komunálními volbami, se zrodil spolek s provokativním názvem „Společnost pro rozvoj Pardubicka“. Založili jej dlouholetí členové Klubu přátel Pardubicka, kteří do té doby byličinní v jeho odboru „pro výstavbu a životní prostředí Pardubicka (OVŽP-KPP)“.
Členy Klubu zůstali a jsou dosud. Je nepsanou zásadou, že členy Společnosti se mohou stát jen členové Klubu přátel Pardubicka, neboť se předpokládá jednak patritocký zájem o Pardubice a Pardubicko a určitá znalost jejich minulosti, zejména jejich úspěšného rozvoje na konci 19. a počátku 20. století. Na ta slavná léta se jakoby záměrně zapomíná, aby srovnání nepoukazovalo na dnešní nemohoucnost. Na příklad, kdy se dočkáme nějaké nádherné městské stavby, jako byly radnice r. 1894, či městské divadlo r. 1909.
Společnost před volbami uveřejnila v tisku výzvu ke kandidátům do zastupitelstva, aby po předchozích 30 letech útisku Pardubic především nastartovali nový rozvoj, odpovídající významu a potřebám města. Bohužel výzva zůstala bez odezvy, a to dodnes.
Začátkem r. 1991 Společnost vydala informační leták nazvaný „Výchočeský rozvoj“, již s tím výhledem, že nesmyslný a pro Pardubicko škodlivý Východočeský kraj zanikne, a v novém územním uspořádání Pardubice získají postavení odpovídající jejích velikosti a centrální poloze ve východních Čechách. Ani toto očekávání se nesplnilo, Vč. krajský národní výbor sice zanikal, ale jeho orgány byly rozpuštěny do tzv. regionálních organizací, v nichž bývalý kraj z části přežívá dodnes, jako žába na prameni v neprospěch Pardubicka i Pardubického kraje.
Obsahem letáku bylo programové prohlášení Společnosti. M.j. uvádí: „Společnost je dobrovolné sdružení pardubických patriotů, kteří mají bytostný zájem o co nejlepší hospodářský a kulturní rozvoj Pardubicka v souladu s jeho výhodnými podmínkami, které dosud nejsou dostatečně oceněny a využívány k prospěchu místních občanů i celé republiky. Vedle podpory všestranného rozvoje je posláním Společnosti rovněž snaha o zlepšení životního protředí Pardubicka. K založení Společnosti vedl především poznatek, že Pardubicko, patřící mezi oblasti ekonomicky nejvýznamnější, stalo se paradoxně jednou z nejzaostalejších oblastí repububliky.“
Výraz „nejzaostalejší“ nebyl přesný. Po stránce průmyslové a stavební produkce patřilo k nejvýkonnějším. Ale průmysl chrlil spousty exhalací, tak Pardubicko, přes možnost dobrého rozptylu na pardubické rovině, patřilo k oblastem s nejhorším životním prostředím. To se zlepšilo. Mohutné pardubické stavební národní podniky stavěly všude jinde, ale v Pardubicích byla bytová výstavba omezena na minimum a nedostatek bytů zabránil vzrůstu počtu obyvatel nad 100 tisíc, předpokládaný již k r. 1980. Dnes se nájemní domy, ani panelové, nestaví vůbec. Značná zaostalost byla v obchodní a kulturní vybavenosti. Obchodní vybavenost je již více než dostatečná, ale obchodní řetězce likvidují místní obchodníky a odčerpávají peníze, místo aby přispívaly k rozvoji města. Největší zaostalost Pardubicka po Vč. kraji nám zůstává v dopravní síti. Plány na řešení dopravy na Pardubicku, zpracované ještě za Pardubického kraje 1949-60, byly po r. 1960 zastaveny a jejich torza jako pomníky totality straší dodnes. Je to především torzo rychlodráhy, která již dávno mohla sloužit jako přivaděč z dálnice Dll, odstranit dopravní problémy Lázní Bohdaneč a z poloviny vyřešit dopravu v Pardubicích. Druhým torzem, snad záměrně udržovaným památníkem, je rozestavěná trať na Chrudim, která by prospěla lepšímu spojení nejbližších sousedních měst a jejich rozvoji a také umožnila vyřešit chaotickou dopravní situaci za hlavním nádražím a Hypernovou.
V těch 30 letech Pardubice byly opět poddanským městem. Jako za feudalismu výnosy bývalého panství, tak za socialismu výnosy průmyslového města byly odčerpávány a Pardubice jen živořily. Ač již není ani feudalismus, ani socialismus, z výnosů průmyslových i obchodních podniků zde mnoho nezůstává a Pardubicko, především město Pardubice, stále zůstává chudé.
V prohlášení bylo uvedeno, že Společnost si klade za úkol na závažné problémy upozorňovat a podle svých možností pomáhat při jejich co nejrychlejším řešení. To od počátku dělá, i když je si vědoma, že v jejich možnostech je jen podávat teoretické náměty řešení. Podala již na sta námětů jednotlivých i komplexních, jako soubor námětů k řešení nového územního plánu města Pardubic r. 1994. Bohužel bez odezvy a úspěchu. Tak soubor námětů k územnímu plánu obsahoval požadavek na koridor pro severovýchodní obchvat kolem Dubiny na nadjezd u Černé za B. To se do územního plánu nedostalo a vzápětí jediná možná trasa byla zastavěna sidlíšťátkem Na Babce, a pak dalším. Tyto souvislosti mohou vyvolávat podezření o záměru a otázky, komu to slouží, městu rozhodně ne. Další úvahy o severovýchodním obchvatu jsou nyní již sporné. Společnost od počátku navrhovala uzavření Masarykova náměstí dříve Budovatelů multifukčním blokem na severní straně. Zde mohly být nová radnice, krajský úřad, krajský soud, Finanční ředitelství, filiálka Národní banky aj. úřady, které dosud krajskému městu chybějí.
Náměstí mohlo již dávno být pěší, odpočinkovou plochou s parkovou úpravou a s podzemním parkovištěm. Dnes je zcela zastavěno, a bylo zničeno i to, co již náměstím bylo, parková plocha před Teskem.
Jeden úspěch přece jen zakládající členové Společnosti zaznamenali. Asi na posledním veřejném shromáždění bývalého Městského národního výboru, za účasti několika set funkcionářů a občanů ještě ve velkém sále již bývalého hotelu Grand navrhl RNDr. Josef Berger, aby byla založena Univerzita Pardubice. Navrhoval její umístění do budovy Okresního výboru KSČ, která se pak stala Domem hudby. Návrh se setkal jednak s nezájmem, i posměchem.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 11/12, rok 2008.
