OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XIX.

PLESCHE, Narcis

Pardubický vinárník. Narozen 29. října 1878 v Pardubicích. [1] Školu ukončil ve školním roce 1895/1896. [2]  Podle A. J. Kubeše zde údajně před rokem 1914 byl zavěšen model letadla, snad model letadla Vincence Holého z Moravan ? [3] Žel, dobový důkaz, že tomu tak skutečně bylo, neznám. Pokud vím, A. J. Kubeš přišel do Pardubic až po roce 1918, a tak jeho údaj nemusí být spolehlivý.

PODRON, hrabě

Dne 3. června 1913 byl jedním z cestujících, které Rudolf Holeka svezl před odletem do Prahy. [4] Jakékoli údaje o něm nevím. Snad příslušník pardubické vojenské posádky.

POKORNÝ, prof., Martin

Autor II. svazku Jahnovy Kroniky práce z roku 1868, v níž je obsažena kapitola „Balon a vzduchoplavba“. Jinou souvislost s Pardubicemi a historií letectví v Pardubicích patrně nemá. Narozen 30. listopadu 1836 v Hradci Králové, zemřel 30. ledna 1900 v Praze. [5]

POLACK Jan

Kontrolor sladovny v Chrudimi. V roce 1911 vstoupil do Aviatického družstva v Pardubicích. [6] Členský příspěvek zaplatil snad 10. června 1911. [7] Měl členské číslo 63. Své členství patrně ukončil v roce 1912, v roce 1913 již není veden mezi členy. [8]

POLÁK Václav

Pardubický tesařský mistr. Údajně postavil hangár pro Ing. Jana Kašpara. [9] V roce 1920 se spolu s F. Vamberou a J. Šedivcem stal společníkem Ing. Jana Kašpara při zřizování pily. [10] Jeho osobní údaje neznám.

POŘISKA, Ing., K.

Ve fondech Východočeského muzea v Pardubicích je uchován badatelsky opomíjený dopis Ing. K. Pořisky z 5. července 1914, [11] adresovaný Ing. Janu Kašparovi. Jak bývá zvykem, dopis doplňuje informace, které odesilatel i adresát znali, a tudíž pro nás na první pohled není patrné, oč se jedná. „(…) žádáme Vás za zřízení hangaru tak, abychom dostali aeroplan pod střechu, udané rozměry v zaslané skizze jsou směrodatnými. Nepřihodí-li se něco nepředvídaného, jsme příští čtvrtek ráno v Pardubicích.“

Víme, že od konce května 1914 vyjednával zástupce společnosti Jan Staštík & spol. A. Kabeláč o úpravě velkého (v té době patrně jediného) hangáru Aviatického družstva v Pardubicích tak, aby bylo možno v něm umístit rozměrné Staštíkovo letadlo. Z těchto okolností můžeme soudit, že Ing. Pořiska byl asi zaměstnancem uvedené společnosti a patrně sděluje, že budou-li úpravy hangáru do té doby dokončeny, bude Staštíkův Dreadnought No.1 dopraven do Pardubic. 5. července 1914 byla neděle, tudíž oním „příštím čtvrtkem“ je asi 9. červenec (nebo snad 16. červenec ?) 1914.

Dosud panuje nejistota, zda se Staštíkovo velké letadlo do Pardubic opravdu dostalo, jak bylo plánováno. Pokud by uvedená doba dopravy letounu do Pardubic byla skutečně dodržena, znamenalo by to, že letadlo do města dorazilo ještě před vyhlášením mobilizace a začátkem I. světové války. Po vyhlášení mobilizace by již patrně byly problémy s dopravou po železnici   i další, neboť vstoupil v platnost zákon o válečných úkonech, který mj. omezoval i držbu letadel. V pozůstalosti Ing. Jana Kašpara se dochovala fotografie, která by mohla naznačovat, že letadlo v Pardubicích skutečně bylo, i když není stoprocentně jisté, že pochází z Pardubic. Celkové vyhodnocení situace nám ovšem komplikuje to, že fa František Zahálka, která úpravu hangáru prováděla, vystavila účet až 14. srpna 1914 [12] a zdá se tedy že hangár na začátku července nebyl připraven. Snad mohlo být demontované letadlo nějaký čas uloženo na nádraží ? Nejistota trvá.

Na zmíněné fotografii z pozůstalosti Ing. J. Kašpara je pohled na čelní část letadla v otevřeném hangáru, kolem stroje se pohybují vojáci v uniformách. Mohlo se tedy stát, že letadlo bylo po 1. srpnu 1914 v Pardubicích dokončováno „pod dohledem armády“, ale není vyloučeno ani to, že bylo již v průběhu snad odvezeno do Fischamendu, kde potom bylo v říjnu 1914 zkoušeno. K transportu však mohlo dojít i pozdě, v průběhu září 1914. Žel, datum převozu letounu do Fischamendu není známo.

O samotném Ing. Pořiskovi nemám jakékoli údaje. V Pardubicích se mohl objevit se Staštíkovým letadlem, jiný vztah k městu patrně neměl.

PROKOP, Ing., Josef

Pardubický továrník. Narozen 23. ledna 1872, zemřel 29. listopadu 1933. Od 19. října 1910 do 19. března 1915 byl starostou města Pardubic. [13] Nemá smysl se zde zabývat jeho osudy    a prací, v tom odkazuji na citovanou práci L. Kremlové. Pozornost budu věnovat pouze jeho činnosti v pardubickém letectví, a to ještě spíše rámcově. I tato oblast jeho činnosti by si zasloužila obsáhlejší studii.

Ing. Josef Prokop byl strojař, i když jeho technická orientace byla samozřejmě ovlivňována především předmětem podnikání. Přesto není překvapivé, že rodící se letectví u něj vyvolalo jistý zájem, byť patrně spíše „teoretický“. Když však ve městě začal létat Ing. Jan Kašpar, patřil k těm pardubických technikům, u nichž tyto lety vyvolaly veliký zájem. A tak není divu, že ho 7. července 1910 nacházíme mezi účastníky přátelského večírku na počest Ing. J. Kašpara v hotelu Střebský, [14] kde pronesl přípitek našemu aviatikovi. Téhož dne jednala pardubická městská rada o zřízení svého „aviatického odboru“ a Ing. Prokop byl do odboru delegován za městské zastupitelstvo. [15] Na ustavující schůzi přípravného výboru Aviatického družstva v Pardubicích dne 14. září byl Ing. Prokop zvolen předsedou. [16] Když se v říjnu 1910 ujal funkce starosty města, měl významný podíl na tom, že město poskytlo Družstvu částku 5000 K na stavbu hangárů a další potřeby, byť o stavbě obecních hangárů městská rada jednala již za starostenství Františka Kuchynky. [17] V předsednické funkci Družstva byl Ing. Prokop potvrzen ustavující valnou hromadou dne 26. dubna 1911 [18] a v této funkci setrval nejméně do roku 1914. [19] Jako předseda družstva měl samozřejmě podíl na jednáních             o připravovaném a nerealizovaném I. českém okružním letu v roce 1912, kde Aviatické družstvo spolu s pražskými městskými orgány byli hlavními pořadateli. Zda se zúčastňoval činnosti správního výboru Družstva i ve válečných létech není z dochovaných dokladů zřejmé. Jisto je, že „informativní schůze o programu rozšíření Aviatického družstva ve Východočeský aeroklub“ se dne 15. října 1929 konala „pod protektorátem p. tov. Ing. J. Prokopa, předsedy Aviat. družstva“. [20]

Ing. Josef Prokop byl častým hostem na pardubickém letišti, nejednou doprovázel Ing. Jana Kašpara při jeho leteckých akcích. Například při přeletu Pardubice-Praha 13. května 1911 jel v jednom z doprovodných automobilů za letcem a účastníky doprovodu, novináře                   a samozřejmě i aviatika samotného pozval na malé občerstvení. [21] Nepovažuji však za vhodné sledovat na tomto místě všechny takové doprovody.