Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
PARDUBICE - Staré Město IX
Deváté a poslední pokračování historie ?Starého města? navazuje na předchozích osm dílů, které byly vydány v předchozím čísle Zpráv (11-12/2015) v části ?Vlastivědná abeceda Dr. Pavla Theina?.
Pokračováním Kostelní ulice je ulice Sv.Anežky České. Z r. 1548 je známý název Ulice u brány, neboť tu od roku 1507 stála věž a brána uzavírající ?Město v ohradě? na východě. Její název dlouho kolísal. Užívalo se také Mýtská, až po 30leté válce se ustálilo pojmenování Bílá brána. Bílá brána byla v roce 1840 zbourána. Město otevřeno na východ, ulice protažena na Bělobranské náměstí. Její konec již patří k Bílému Předměstí. Na místo zbourané brány se rozšířil dům čp.30, v I.poschodí přístavby byl v zřízen taneční sál. R. 1921 byla přístavba oddělena, vznikl dům čp.29. R. 1921 jej koupila Armáda spásy, po r. 1950 zde měla sídlo pravoslavná církev. Po r. 2000 byl zchátralý dům rekonstruován, nachází se zde Divadlo 29 a v podkroví Studio Českého rozhlasu, obé velmi stísněné. R. 1881 byla ulice úředně pojmenována Arnoštská, na paměť Arnošta z Pardubic. Do domu čp.30 přesídlila 1.10.1863 Měšťanská beseda. R. 1961 to byla Hartmanova ulice. Dnešní jméno má od 21.3.1990. Po obnovení historické dlažby velkými kostkami ulice byla 30.6.2006 znovu otevřena. Svatá Anežka Česká (asi 1205 -1282), dcera Přemysla Otakara I., založila v Praze klášter řádu klarisek, r. 1989 byla svatořečena, a ještě za socialistické republiky byla ulice pojmenována jejím jménem.
Kostelní ulice na západě, za Masnými krámy, byla uzavřena příčným křídlem děkanství s průjezdem, podobným tomu Pod Sklípky, do farního dvora, z něhož byla vrata na Děkanskou hráz.
Děkanství postavil Vilém z Pernštejna r. 1514 původně jako klášter minoritů. Nebyl tu tedy klášter cyriaků s nímž je spojena první zmínka o Pardubicích z r. 1295, jak se dříve předpokládalo. Vojtěch z Pernštejna klášter r. 1532 přemístil ke kostelu Zvěstování P.Marie, kde do té doby byla fara. Tu odtud přenesl k prostornějšímu chrámu sv. Bartoloměje. Farář zde měl již od r. 1540 ustálený titul děkan, dřívější klášterní budova se stala děkanstvím, od 1.4.1934 arciděkanstvím. Roku 1631 byla budova barokně přestavěna. Východním křídlem původně přiléhala k Pernštejnské strúze, přes níž po můstku vedla chodba přímo do sakristie. Děkanství Kostelní ulici na západě uzavíralo a s hospodářskými objekty přiléhalo k městskému opevnění. Východní křídlo bylo r. 1895 strženo, zůstává po něm výstupek budovy do chodníku, odstraněny byly i hospodářské budovy. Na jejich místo (západním směrem) byla budova děkanství rozšířena.
Vznikla druhá část Kostelní ulice, kterou se Město otevřelo na západ do Zeleného Předměstí. Naproti arciděkanství, nad druhou zachovanou částí strúhy, se tyčí největší památka Starého Města chrám sv.Bartoloměje, svou předsíní zasahující do náměstí Republiky na Zeleném předměstí. Chrám postavil Vilémem z Pernštejna r. 1514 v pozdně gotickém slohu s renesančními prvky. Pamětní deska nad severním, původně hlavním, vchodem s renesančním portálem nese letopočet 1515. Západním průčelím přiléhalo k městské hradbě. Po jejím odstranění, až r. 1912, byl chrám rozšířen nižší novogotickou předsíní do vznikajícího náměstí. (Kostel sv. Bartoloměje - Vlastivědná abeceda ZKPP č.12/1980).
Staré Město, jako statistická jednotka pod názvem Pardubice-Staré Město mělo roku 2001 525 obyvatel, z toho 271 žen, 93 domů, 85 obydlených, 253 byty, 217 obydlených. Roku 2011 mělo 2327 trvale, 494 obvykle bydlících obyvatel, 98 domů z toho 88 obydlených, 271 bytů z toho 219 obydlených.
