Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

VAŽME SI VZROSTLÝCH STROMŮ A KEŘŮ

obrázek k článku Cením si pana Jiřího Palečka, který i přes svůj vyšší věk stále aktivně projevuje zájem o rozvoj pardubického regionu. Zajímá ho nejen průmysl a výstavba, ale také příroda. V čísle 7-8/2015 Zpráv Klubu přátel Pardubicka představil seznam památných stromů na Pardubicku. Uvádí, že počet takto cenných stromů v našem okrese je v porovnání s jinými okresy chudý. Má pravdu. Autor navíc upozorňuje na mánii likvidace zejména starých stromů pod záminkou ohrožení životů lidí.

Jeden mohutný dub, který není zahrnut v přehledu, roste ve Svítkově v Žižkově ulici, asi 70m jižně od křižovatky s Přerovskou ulicí. Je označen cedulkou „Památný strom“ se státním znakem. Bohužel jsem se i v případě tohoto stromu setkal s názorem, že by bylo nejlepší jej skácet, protože z něj padají větve. Vzhledově se jedná o krásný strom. Posouzení jeho zdravotního stavu bych nechal na odbornících a památkářích. Podle mne se z něj občas uvolňují suché větve jako u jiných vzrostlých stromů. Myslím si, že pokud se bude tento strom správně ošetřovat, nemusí nikoho ohrožovat a ještě dlouho může zkrášlovat toto místo. U všech dospělých stromů bychom měli postupovat při jejich posuzování uvážlivě a nehledat pouze důvody pro jejich pokácení.

            Měli bychom mít na mysli, že vzrostlé zdravé stromy mají nejen estetickou hodnotu, ale také produkují kyslík, zachycují z ovzduší znečišťující látky a plní i řadu dalších funkcí. Význam stromů spočívá mimo jiné ve velikosti jejich koruny a tedy ploše listů, takže nelze jednoduše argumentovat tím, s čím se často setkáváme, že se vzrostlý zdravý strom může skácet a nahradit nově vysazeným. To je sice pohodlné a pro někoho možná také výhodné řešení, ale čerstvě vysazenému stromu trvá desítky nebo i stovky let, než jeho koruna doroste do velikosti starého zdravého stromu, který pak plnohodnotně zajišťuje všechny své funkce.

            Važme si toho, že máme v Pardubicích spolky Chráníme stromy a Zelená pro Pardubicko. Členy jmenovaných spolků nejsou žádní křiklouni, jak se je někteří jejich odpůrci pokoušejí označovat, ale jedná se o lékaře, přírodovědce, znalce stromů a další odborníky, kteří nesledují žádné vedlejší zájmy. Ve svém volném čase se „pouze“ důsledně snaží zachraňovat zdravé dřeviny, které třeba pomáhají čistit ovzduší. To v našem městě nemá nijak vynikající kvalitu. Každoročně dochází v Pardubicích ke třiceti až čtyřiceti překročením čtyřiadvacetihodinového imisního limitu pro ochranu zdraví u polétavého prachu, který je nejběžnějším ukazatelem kvality ovzduší. Prach nejenže sám o sobě škodí našemu dýchacímu ústrojí, ale ještě může na sebe navazovat další, pro lidský organismus nebezpečné látky.

            Uvedené spolky pracují velmi uvážlivě. V některých případech dokázaly zachránit zdravé a vzrostlé stromy nebo keře jak v Pardubicích (Tyršovy sady, pobřeží Chrudimky i jinde), tak například v Lázních Bohdaneč, proti vůli úředníků nebo jiných navrhovatelů kácení. Existují ale i případy, kdy se shodly s úřady na oprávněnosti některé dřeviny odstranit. Ne všude v republice mají takto kvalifikované aktivisty, kteří se snaží chránit stromy ku prospěchu všech občanů. Je škoda, že i někteří místní politici považovali členy uvedených spolků spíše za narušitele plánů města na nakládání s dřevinami. Věřím, že nové vedení města je nebude pokládat za nepřátele, ale mělo by naopak využívat jejich odborných znalostí, například při přípravě investičních akcí, jejichž součástí je obměna veřejné zeleně.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem