TAKÉ PARDUBICKÉ LYŽOVÁNÍ SLAVÍ

   Je také na místě si říci, kdo zastával v jednotlivých lyžařských oddílech vůdčí postavení. V okresní sekci působili v padesátých letech MUDr. Vladimír - Míťa Kohoutek, Ota Sirůček, Ruda Boček, Ferdinand Totter a ing. Otakar Vojtíšek. V poválečném období se v Tesle opírali o předsedu Vladimíra Spanlanga a trenéry ing. Zdeňka Cihelku, Luboše Růžičku, Jiřího Teplého, Vladimíra Beránka, Pavla Pazderu. V Lokomotivě to byla především Vlasta Englichová. Lyžaře TJ Dynamo vedl zprvu Jaroslav Trčka, pak léta ing. Jaroslav Golombiowski, od roku 1991 RNDr. Stanislav Kraus. Víc než půl století byl duší dění v Javořím dole ing. Otakar Vojtíšek. 

O mládež se staral Petr Dřevíkovský, trenérsky působila Zdena Fuksová, později jako šéftrenér ing. Vladimír Beránek, CsC. Ve stejné funkci pracoval i ve Východočeském lyžařském svazu. Dále činnými byli RNDr. Rudolf Došel, Milena Zemanová, ing. Pavel Rous a ing. Miloš Čepický. Oddíl měl i početný kádr 47 rozhodčích. Ve Slávii VŠCHT předsedal zprvu Alexander Stach, později prof. Míla Němec. V Rudé hvězdě byl z počátku tahounem Josef Šourek, později MUDr. Bohumil Koláček, Ivan Kubálek, Antonín Cakl, Josef Tobola, Ladislav Malínský, Hemerka, Matúský, Rychetský a Uřídil. V sedmdesátých letech vedl lyžaře ve VTJ Dukla Racek důstojník Pátek, s ním ve výboru pracovali důstojníci Ringel, Krúpa, Plesar. Tři pardubické oddíly, tedy Dynamo, Rudá hvězda a VTJ Dukla měly po 150 členech, oddíl ve VCHZ kolem stovky. Na Pardubické boudy zajížděli lyžaři TMS, které vedl Josef Franc. Rekreační forma, především běžeckého lyžování, se ujala i v Klubu vodáků a turistů (KVT), který vedl a vede Petr Glos, a který nyní registruje na 200 členů.

   Ze závodníků v osmdesátých letech vozila domů medaile z federálních i českých mistrovství v kategorii žákyň a dorostenek talentovaná Veronika Stříteská, která po zranění byla snad ještě úspěšnější v atletických sprintech. Z dalších, kteří vynikali především na krajské úrovni, je třeba jmenovat Petru Doležalovou a Martina Beránka. Lenka Vlčková už vyhrávala mistrovství žen v barvách UK Bratislava.

  V současné době je nejpočetnějším lyžařským klubem v  Pardubicích Tesla, se základnou v Prkenném dole. Dlouholetým  předsedou byl Pavel Bažant, který žel před Vánocemi 2015 zemřel. Nyní převzal tuto funkci Petr Ledvina, dále jsou nápomocni Jiří Zachoval, Věra Kuciánová, Jitka Růžičková, Jiří Němec a Miloš Danihelka. Klub čítá kolem 300 členů. Lyžaři v TJ Dynamo se po roce 1989 vrátili k samostatnosti a tradičnímu názvu SKI klub Pardubice. Koupili novou rolbu Prinoth, prodloužili vlek o dalších 250m, ale na přelomu století rezignovali na závodní lyžování. Poslední 45. ročník tradičního závodu „O štít města Pardubic“ pořádali v roce 2000. Počet členů, kteří jezdí stále rekreačně v Javořím dole, se blíží stovce. Nyní jsou registrováni pod názvem SK Pardubice. Také běžecký Krakonošův pohár, pořádaný lyžaři Rudé hvězdy, skončil svým 35. ročníkem už v roce 1994, protože krajská správa policie neumožnila lyžařům pobyt na chatě v Horní Malé Úpě. Přesto běžecké lyžování, nyní ve Sportovním klubu policie (SKP) žije. V roce 1993 se z mateřské tělovýchovné jednoty Sokol osamostatňuje Sportovní klub lyžařů, který se věnuje především výcviku dětí. V jeho řadách působí řada zkušených instruktorů lyžování i snowboardingu, jmenovitě Jiří Braun, Helena Čadová, ing. Petra Nacu, Jaroslav Vávra, Jiří Vrbata, Jaroslav Záruba a Nikola Zárubová. V polovině sedmdesátých let vzniká nový druh lyžování – travní. Týká se samozřejmě jen sjezdových disciplín. V poslední době se mu věnují také v OK SKI Pardubice a především jejich nejmladší členové se objevují na čele českých žebříčků. Klub o 30 členech vede Oldřich Korynta a v juniorkách je v čele českého žebříčku Adéla Kettnerová. Ve speciálních kombinacích jako je ski - regata nebo ski - golf je na mezinárodním poli úspěšný Martin Beránek (rok nar. 1968). Ten závodí také v letmém kilometru   a je stálým účastníkem nejdelšího sjezdu světa „Inferno“ z vrcholu třítisícového Schilthornu ve Švýcarsku. Délka trati je 14.9 km, rozdíl výšky startu a cíle v Lauterbrunnenu je přes 2.100m.                                      

   A i když pardubické závodní lyžování neprožívá právě své nejlepší období, na jeho rekreační podobu to nemá nejmenší vliv. Po celou zimu odjíždějí tisíce pardubických lyžařů do oblíbených středisek v Krkonoších, Orlických horách a na Českomoravské vysočině. A co teprve, když jednou za pár let napadne a vydrží sníh v Pardubicích. Ve stopách kolem Labe, na Kunětickou horu i jinde, se potkávají, také v ohromujícím počtu, mladí i staří vyznavači běžeckého lyžování.