Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

PŘELOUČSKÁ FILHARMONIE - Sonda do kulturního života města Přelouče v první polovině 20.století

obrázek k článku Předkládaný příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s jedním z mnoha kulturních spolků, které působily v první polovině 20.století ve východočeském městě Přelouči. Jedná se o hudební spolek Přeloučská Filharmonie (popř. Filharmonie Přelouč). Činnost tohoto spolku poměrně výrazně ovlivnila kulturní atmosféra první republiky a především pak doby německé okupace v tomto malém městě a přispěla k duševnímu rozvoji přeloučských obyvatel. Tomuto tématu nebyla dosud věnována větší pozornost ? v podstatě lze nalézt jen stručné zmínky v Dějinách města Přelouče. 1/ Autoři zde uvádí (na základě informací z městské kroniky), že Přeloučská Filharmonie vznikla v roce 1927 přejmenováním Hudebního kroužku, což není zcela přesné. Ve skutečnosti vedle sebe více jak deset let existovaly dva konkurenční orchestry. Cílem práce je ozřejmit více tuto poměrně komplikovanou situaci a zaměřit se podrobněji na dějiny Přeloučské Filharmonie. Práce čerpá zejména z archivního fondu Filharmonie Přelouč, který je uložený ve Státním okresním archivu Pardubice. Doplňující informace jsou uvedeny ve fondu Hudební kroužek Přelouč a fondu Pěvecký sbor Foerster v témže archivu, v Knize pamětní z let 1927-1957, která je součástí Archivu města Přelouče a v některých periodikách a almanaších. Počátky Přeloučské Filharmonie sahají do roku 1903, kdy se začali scházet první členové, kteří se zajímali o vážnou hudbu na zkouškách tělesa, čítajícího přibližně deset osob. Postupně dokonce ?pečlivě nacvičené skladby přednášeli na různých akademiích a při slavnostních příležitostech? 2/ Jeho členy byli tito pánové: MUDr. Jan Topič, J.Štejner, František Filipovský, Jan Hroch, J.Žabka, Karel Ptáček 3/ a paní Ptáčková-Pospíšilová. Později jejich řady rozšířili ještě Bohumil Valenta a Ferdinand Kodýnek. 4/ Některá z těchto jmen jsou širší veřejnosti známa ? např. František Filipovský (1845-1919) byl ředitelem přeloučského kůru kostela sv. Jakuba Většího v Přelouči, všestranný muzikant (varhaník, flétnista), kapelník, učitel hudby, dirigent a v neposlední řadě také skladatel, který ve své době konkuroval dnes daleko známějšímu Františku Kmochovi (1848-1912) z nedalekého Kolína. V mládí působil v orchestru Prozatímního divadla, kde byl spoluhráčem Antonína Dvořáka. Od roku 1874 žil v Přelouči. Nejznámější a dodnes hranou skladbou Františka Filipovského je ?Slavičí tlukot?. 5/

V roce 1910 bylo pak založeno těleso „Pěvecko-hudební sdružení – odbor Občanské besedy v Přelouči“. Sbormistrem se stal Jan Hroch, který však po roce na svoji funkci rezignoval. První světová válka činnost sdružení přerušila a to se tak vrátilo v plné síle až v roce 1919. 6/  Po válce začali přibývat členové a sdružení tak působilo jako pěvecký odbor, který řídil JUDr. Josef Fousek, který provozoval v Přelouči od května 1919 do roku 1950 advokátní kancelář a hudební odbor, který řídil Alois Praus. V této podobě sdružení provozovalo činnost až do ledna 1927 pod názvem „Hudební kroužek“, 7/ když došlo k názorovým neshodám. Na valné hromadě 24.ledna 1927 prohlásil dr. Fousek, že orchestr již čítá více než padesát členů, čili již není kroužek, ale v podstatě filharmonie a proto navrhl přejmenování. Myšlenka byla většinou schválena, což neunesla část členů. V pátek 24.ledna 1927 spolek přijal nový název „Přeloučská Filharmonie“, s čímž se část muzikantů nesmířila a odešla tak z orchestru a založila nový spolek pod starým názvem – „Hudební kroužek“, který vedl dosavadní dirigent Alois Praus. Dalším důvodem rozporu bylo také to, že snahou Přeloučské Filharmonie bylo hrát náročnější repertoár, kdežto „Hudební kroužek“ hrál spíše jednodušší skladby a v neposlední řadě též rozpory mezi jednotlivými členy.

            Zbylí muzikanti pokračovali v činnosti pod názvem „Přeloučská Filharmonie“ pod vedením mladého dirigenta Dalibora Doubka (1898-1955), absolventa varhanické školy v Praze (dnešní Pražské konzervatoře). Tento ani ne třicetiletý umělec již dva roky vedl Pěvecký odbor Občanské besedy Přelouč ( od roku 1921 pod názvem Josef Bohuslav Foerster) a v letech 1923-1936 působil v Přelouči jako učitel hudby a ředitel kůru. 8/  Předsedou filharmonie byl zvolen dr. Josef Fousek (1881-1973) a zůstal jím dalších čtyřiadvacet let. Jeden z prvních koncertů, který filharmonie odehrála, proběhl 3.9.1927 v předvečer oslav vynálezu ruchadla. V roce 1928 pořádali členové orchestru koncert známého Slavíkova kvarteta a sami odehráli v prosinci velký koncert s pěveckými spolky, chrudimským Slavjanem a pardubickým Sukem. V roce 1929 byla filharmonie oslovena, zda-li by nechtěla účinkovat na slavnosti otevření budovy Sokolovny, která se měla konat dne 1.června téhož roku. Ta nabídku samozřejmě přijala a dokonce se pokusila oslovit členy Hudebního kroužku ohledně spolupráce. Rozhořčené dopisy dochované v korespondenci příslušného fondu jsou důkazem toho, že nepřátelství Hudebního kroužku nadále trvá. V dubnu 1929 ještě odehrála v Záloženské restauraci tzv. lidový koncert. Dalším hudebním uskupením, se kterým  měla dočasně spory, byl Jazz Band pana Valenty, který existoval od roku 1925 a byl tvořen také členy Přeloučské Filharmonie, ačkoliv nebyl její součástí. V tomto případě byla však příčina sporu ve financích a brzy se vyřešila. Orchestr měl také jisté interní problémy, které byly a jsou typické pro většinu amatérských hudebních seskupení – jeho členové nenavštěvovali pravidelně zkoušky (tento problém trval již od roku 1927). Při tak náročném repertoáru, jaký si filharmonie zvolila, to byla samozřejmě nepříjemnost a tak jeho vedení začalo poprvé uvažovat o zeštíhlení orchestru. Ačkoliv byl spolek nevýdělečný, jisté zisky a výdaje přesto měl. Za dubnový koncert roku 1929 tak např. utržil 421 K, 40 h.

            V roce 1930 orchestr odehrál opět několik koncertů, mimo jiné jarní koncert či koncert k příležitosti osmdesátých narozenin prezidenta Masaryka (7.3.). V letních měsících však již čelní představitelé spolku v čele s dr. Fouskem museli konstatovat, že se v tělese projevuje „vleklá krise“, a členstvo je „laxní“. 9/  Stěžovali si také na nízkou podporu veřejnosti – morální i hmotnou. Orchestr měl tedy jisté finanční potíže a jeho vystoupení nižší návštěvnost, než byla očekávána. Opět se uvažovalo o zúžení počtu členů (zhruba na třicet)     a nově o koncertech konaných pouze pro zvané. Poprvé od rozdělení „Hudebního kroužku“ začali někteří členové přemýšlet o znovusjednocení obou konkurenčních orchestrů a někteří do něj dokonce na podzim a v zimě přešli, zvláště kritizován byl za tento čin trumpetista Stanislav Štěpánek, který odešel krátce před důležitým koncertem.

            Rok 1931 byl v celé historii orchestru zřejmě nejkrizovější. Již dříve musel kvůli nedostatku aktivních členů zrušit koncertní zájezd do Lázní Bohdaneč a Heřmanova Městce, dokonce i koncert k poctě sedmdesátých narozeni bývalého předsedy vlády Karla Kramáře. Orchestr se potýkal s nedostatkem peněz, notového materiálu a do toho měl spory s hudbou TJ Sokol Přelouč. Dr. Fousek na valné hromadě 8.ledna 1931 prohlásil, že „krise je běžný zjev, který občas postihne všechna tělesa, nás však všecky sdružuje láska k hudbě a ta musí překonat všechny nepříznivé vlivy, jež se staví v cestu naší činnosti.“ 10/ Za těchto podmínek se Dalibor Doubek vzdal dočasně funkce dirigenta a zastoupit ho tak museli místodirigenti Fousek a Kuttner. Členové orchestru projevili zájem zůstat nadále symfonickým orchestrem, ale hrát přitom jednodušší skladby. Zajímavou snahou orchestru bylo také získat lepší zkušebnu v bývalé sokolské tělocvičně v budově Občanské záložny – předseda této finanční organizace Václav Linhart to však odmítl. Uvažovalo se, jakým způsoben lze získat sponzory – Dalibor Doubek nakonec navázal kontakt s „republikánským dorostem“, čímž zároveň rozšířil řady členů orchestru a získal poměrně stabilní zdroj prostředků. Neustále byla přetřásána myšlenka opětovného spojení obou orchestrů – v protokolech nazýváno německy „Auschluss“ – obyvatelé Přelouče totiž vnímali spory obou těles a podpořili svým názorem spíše opětovné spojení. K tomu však došlo o několik let později za jiných okolností. V březnu 1931 se vrátil Dalibor Doubek za taktovku.

            Na jaře 1932 mohl orchestr konstatovat, že krize byla překonána. V tomto roce navíc orchestr uspořádal první úspěšný koncert hostujícího profesionálního tělesa – 8.prosince v Občanské záložně vystoupilo známé České kvarteto, tedy první český profesionální komorní soubor. Jeho členem byl v této době Josef Suk. Orchestr samotný odehrál 4.9. úspěšný koncert v Lázních Bohdaneč, o kterém se pochvalně zmínil i tisk.  11/

            Hned 8.ledna 1933 orchestr uspořádal další úspěšný koncert profesionálního umělce – tentokrát v přeloučské sokolovně vystoupil houslista a skladatel Jan Kubelík (1880-1940). Orchestr hrál i nadále náročné skladby, v tomto roce se začal věnovat skladbám Petra Iljiče Čajkovského. Jistou kuriozitou je fakt, že až do tohoto roku bylo možné, aby hráči o přestávkách kouřili přímo ve zkušebně, nově si však nekuřáci  z orchestru prosadili, aby se náruživí kuřáci odebrali do chodby před zkušebnou.

            Rok 1934 byl pro příznivce vážné hudby v Přelouči sváteční – své vystoupení zde odehrála 21.5. slavná česká filharmonie – jednalo se o její již šestý koncert v Přelouči, z toho třetí ve třicátých letech. 12/ Paradoxně to mělo negativní důsledky na činnost Přeloučské Filharmonie, která přípravě tohoto koncertu společně se sborem Josef Bohuslav Foerster        a místní osvětovou komisí věnovala hodně času. Nejprve bylo nutné zažádat městskou radu o příspěvek 3 000 Kč, pro případ, že by akce skončila v deficitu. Ještě před obnovením krize začala také spolupráce se sborem Josef Bohuslav Foerster, s kterým orchestr v následných letech odehrál několik úspěšných koncertů.

 

Poznámky:

1/  Jan Tetřev – Hana Vincenciová, Dějiny města Přelouče: díl čtvrtý. 1918-1989,                                       Přelouč 2007, s.61.

2/      Státní okresní archiv Pardubice, fond Filharmonie Přelouč, Zápisy ze schůzí, s.89.

3/    Karel Ptáček (1883-1930) byl v mládí členem vojenské hudby, později v Přelouči vedl sokolskou a hasičskou hudbu. Srov. Jan Hroch, „Náš kroužek“, in: Almanach Tělocvičné jednoty „Sokol“ v Přelouči 1929, s.42.

4/     SOkA Pardubice, fond Filharmonie Přelouč, Zápisy ze schůzí, s.89.

5/    František Hollmann, Přeloučský regenschori – František Filipovský starší, Zprávy klubu Přátel Pardubicka, Pardubice 39, 2004, s.68-71.

6/     Více o činnosti Hudebního kroužku do roku 1929 srov. Jan Hroch, „Náš kroužek“,s.43.

7/   Není bez zajímavosti, že členem orchestru byl v této době také František Filipovský (1907-1993), výrazná tvář přeloučské kultury 20.let 20.století, který zde hrál na tympány. Srov. Městské muzeum Přelouč, Fotoarchiv, sign.FA-P 368.

8/  Srov. Městské muzeum Přelouč, Slavín, Dalibor Doubek. Dále srov. J.Tetřev – H.Vinceniová, Dějiny města Přelouče: díl třetí. 1848-1918, s.54.

9/       SOkA Pardubice, fond Filharmonie Přelouč, Zápisy ze schůzí, s.13.

10/     Tamtéž, Zápisy ze schůzí, s.17.

11/     Srov. Východočeský republikán, roč.13, 16.9.1932.

12/   SOkA Pardubice, fond Filharmonie Přelouč, protokoly, vpisek Josefa Fouska na konci knihy z počátku 60.let 20.století.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem