K poválečným osudům t. zv. českých fašistů z Pardubicka

Archiválie z Archivu bezpečnostních složek Praha (dále jen ABS) dosvědčující jeho členství v kolaborantských organizacích Národní árijské kulturní jednotě (NAKJ – zde byl členem výboru na adrese Národní třída čp. 35) a Árijské frontě ( na adrese Opatovická 10, Praha 2).  3/ 22.března 1939 napsal Vážný dopis členu výboru Národního souručenství (jméno nečitelné), že je „nacionalista, který vždy bojoval otevřeně a neohroženě proti židovsko-marxistické zhoubě.“ Starým režimem (roz. za první republiky – pozn. J.K.) „byl sražen k zemi, v necti týrán žalářován, hospodářsky a existenčně zničen.“ Dopis byl odeslán z pražské adresy Praha XVI., ulice Svornosti 1375/35 n.  4/  Proti tomu stojí Vážného obrana proti článkům Rudého práva z 8.6.1946 a Svobodného slova z 5.12.1945 s obviněními, že Vlajka s ním počítala na ministerskou funkci a že za nacistické okupace byl soudním radou. 5/ Vážný reagoval na článek RP tentýž den, kdy vyšel (tedy 8.6.1946) dopisem ministerstvu spravedlnosti a vnitra a ředitelství národní bezpečnosti. Argumentuje, že nikdy nebyl členem Vlajky a 12 let byl mimo politiku. Již dva roky trpí TBC plic a těžkou srdeční chorobou. Jeho bratr univerzitní prof. JUDr. Jan Vážný z Brna byl umučen nacisty v Mauthausenu 18.4.1942 a jeho synovec dr. Václav Vážný padl v květnu 1945 v bojích u rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze. Sám se dal v květnu 1945 k dispozici Revoluční gardě, do níž byl zařazen ve Štefánikových kasárnách v Praze XVI. v četě č.503.  6/

            Životopis JUDr. V.Vážného lze ještě doplnit dokumenty deponovanými v Archivu hl.m.Prahy (dále jen AHMP).  7/  Z nich lze doložit, že V.Vážný pracoval do 1.května 1928   u Okresního soudu v Dobříši (i zde byl důvěrníkem nově vzniklé NOF) a t.r. byl z „rodinných důvodů“ přeložen do Pardubic. Složka m.j. obsahuje dopis V.Vážného policejnímu komisařství v Praze XVI. z 12.5.1945, v němž popírá, že by byl kdy vlajkařem a národně nespolehlivým. Přísahal pomstu Německu 18.dubna 1942, když nacisté umučili jeho bratra. Přesto je vyhrožováno jemu, jeho nedospělým dětem i jeho ženě, jež „podržela“ americké občanství.  8/  Jako příloha je připojen opis žádosti podané 1.října 1935 Vlastou Vážnou, manželkou, Kanceláři presidenta republiky a ministerstvu spravedlnosti proti trestnímu řízení s V.Vážným u Krajského soudu trestního v Praze pro přečin proti par.2 a 17 zákona na ochranu republiky (č.j. Tk XXVI 3190/32). Její muž podal žádost o abolici již 11.7.1934, ale nebyla vyřízena. Vlasta Vážná opakuje, že její manžel vystoupil z NOF 15.8.1934, a proto „je pronásledován mstou bývalých stoupenců, tupen a haněn a ve svém povolání soustavně bojkotován.“ Ve fašistickém bahně pohřbil svá nejlepší léta, zdraví, majetek a rodinné štěstí. Chce žít stranou vší politiky, jen pro vědu a rodinu, třeba na nejkrásnější výspě ČSR.  9/  Mezi přílohami je i dopis ministra spravedlnosti dr. Jaroslava Stránského (ČSNS) z 21.5.1945,  v němž ministr soudnímu radovi V.Vážnému píše, že „v kritické době republiky stál cele na její demokratické frontě.“ Z dikce odpovědi je zřejmé, že si mu V.Vážný stěžoval na trvající útoky a křivdy.  10/  V další příloze potvrzuje 28.února 1946 velitel pražského pluku RG 1 plk. pěch. E.Konopásek, že V.Vážný konal ve dnech 6.-8.5.1945 strážní službu ve Štefánikových kasárnách v Praze.  11/

            Zcela jiného typu jsou další přílohy pocházející z období Protektorátu Čechy a Morava, hlavně z let 1939-40. Jde o korespondenci s vedením Národního souručenství /J.Nebeský a A.Hrubý) a premiérem ing. A.Eliášem. V dopise J.Nebeskému z 19.května 1939 V.Vážný děkuje, že se Nebeský stará o nápravu křivdy spáchané na něm a jeho rodině „starým režimem“. První žádost o svou rehabilitaci podal 25.února 1939, ale nebyla zatím vyřízena. Žádá o radu, kam se obrátit, je „existenčně zničen, společensky a stavovsky nedůstojně degradován.“ Proč je trestán za to, že byl idealistickým vlastencem a varoval včas před škůdci? Vyjadřuje důvěru i A.Hrubému, předsedovi NS. Jeho život je nesnesitelný, nemá z čeho žít, je „psychicky i fysicky vybit.“ Chce vidět konečně čin ve své kauze. Jeho žádost    o rehabilitaci leží u ministerstva spravedlnosti, opis má kancelář presidenta dr. E.Háchy          a zakročeno bylo i u ministra J.Havelky.  12/  Další dopis je psán vlastní rukou z dovolené ve Žďáru nad Sázavou 17.července 1939 a je určen A.Hrubému. V.Vážný žádá adresáta              o vyšetření příčin, proč nebyl nominován do výboru NS, když ho navrhla NF, jejímž byl předsedou. Pozastavuje se nad tím, že ve výboru NS jsou lidé, kteří ho potírali a proti němu stále revoltují. Co bylo překážkou v jeho nominaci? Za starého režimu přinesl ty nejtěžší oběti za své vlastenecké přesvědčení.  13/  Další ručně psaný dopis předsedovi NS z 19.září 1939 se odvolává na zprávu DND (Deutsche Nachrichten Dienst) o doplnění výboru NS                      o představitele pravicových skupin včetně V.Vážného, jehož navrhuje NF, NAKJ a „Štít národa“. Vážný přijal tuto nabídku a žádá o tlumočení svého názoru presidentu dr. Háchovi. 14/  Další dopis (strojopis) je až z 23.dubna 1940, je opět adresován předsedovi NS a má podobu memoranda k žádosti podané 2.února 1940 protektorátní vládě o úplnou rehabilitaci politickou, mravní i hospodářskou. Chce být povolán na význačné místo ve veřejném životě. Chce i finanční kompenzace. Připomíná svou veřejnou činnost v letech 1926-35 (10 let štvanic). „Úchylná žurnalistika“ označila jej za velezrádce. Uštván rezignoval na soudcovský úřad 14.června 1932 a pracoval v Pardubicích jako obhájce ve věcech trestních. Jeho kancelář však byla bojkotována. „Hrobaři“ bývalé Československé republiky… inscenovali 20.ledna 1933 t. zv. židenický puč a zatáhli mne úplně nevinného do tohoto zločinu. Docílili mého zatčení. Jaký to byl jásot v té bídné společnosti, když jsem byl veden za silné četnické a policejní asistence po hlavních třídách města Pardubic jako nejtěžší zločinec, městem, jež mne znalo 10 let jako poctivého, řádného a spravedlivého člověka, jemuž totéž město dalo roku 1932 důvěru v půl třetího tisíce hlasů při obecních volbách a povolalo ho za člena městského zastupitelstva a městské rady…“ prožil dva měsíce žalářování v Brně na Cejlu        a další dva v Praze na Pankráci. Trestní řízení vedené proti němu 5 let bylo nakonec zastaveno jako bezdůvodné. Štvanice proti němu však pokračovaly i po jeho propuštění z vězení. „Hynul jsem doslova v bídě a hladu za cynických pošklebků internacionálů a židovských přistěhovalců.“  15/  Další dopis pochází z 5.června 1940 a je adresován ministerskému předsedovi ing. A.Eliášovi. V.Vážný děkuje za vládní přijetí. Jeho žádost o rehabilitaci podaná již 21.2. nebyla dosud vyřízena, ač mu 23.4. osobně slíbil vyřízení vedoucí NS J.Nebeský. Generální tajemník NS dr. Mrazík mu slíbil řešení jeho finanční situace po etapách. Vážný žádal částku 30 tisíc K na úhradu nejtíživějších dluhů. 1.června dostal však jen 10 tisíc K. Žádá o doplacení zbylých 20 tisíc  na úhradu akutně splatných dluhů, se čtyřčlennou rodinou je ve velmi těžké situaci.  16/  Dosáhl-li V.Vážný další finanční kompenzace, z uvedené dokumentace již nevyplývá. Součástí složky je však výslech obviněného před trestní komisí č.52 ÚNV hl.m. Prahy (zápis ze 7.září 1946), kde V.Vážný, dotazován na září 1939 a svou snahu dostat se do výboru NS, řekl, že se tenkrát domníval, že jde o jednotnou obrannou organizaci proti Německu.  17/  Uvedená komise 16.září 1946 konstatovala, že V.Vážný „v době působnosti dekretu č.138/45 Sb. se choval jako řádný Čech a nebylo proti němu v době okupace námitek.“  18/ 

            Pak přišel Vítězný únor 1948 a V.Vážný zvolil zřejmě členství v KSČ, jež mu umožnilo soudit ještě roku 1964 bývalého komunistu, nyní chartistu O.Hromádka, jenž ho znal již z první republiky. Opravdu zajímavý politický životopis, že?

Poznámky:

1/         Archiv bezpečnostních složek Praha (dále jen ABS), fond SÚMV (Studijní ústav ministerstva vnitra), S-80-16/2.

2/         ABS, fond SÚMV, 315-43-82/1-8.

3/         ABS, fond SÚMV, 2 M 12420, s.75 a tamtéž, 302-56-1, s.107.

4/         ABS, fond SÚMV, S-79-5/70.

5/         Novinové výstřižky jsou přiloženy ke složce uvedené v pozn. 2.

6/         ABS, fond SÚMV, 2 M 12813, s.119-121.

7/         Archiv hl.m. Prahy (dále jen AHMP), složka 36-117/2, celkem 96 listů.

8/         AHMP, složka 36-117/2, s.10.

9/         Tamtéž, s.16.

10/       Tamtéž, s.24.

11/       Tamtéž, s.27.

12/       Tamtéž, s.51-52.

13/       Tamtéž, s.57-59.

14/       Tamtéž, s.67-68.

15/       Tamtéž, s.40-42.

16/       Tamtéž, s.54-55.

17/       Tamtéž, s.77-78.

18/       Tamtéž, s.81.