Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

KAPITOLY Z ČINNOSTI SPOLEČNOSTI PRO ROZVOJ PARDUBICKA - Kapitola 12.

obrázek k článku Ve Zprávách KPP v letech 2008?2010 jsme otiskli 11 kapitol z činnosti Společnosti pro rozvoj Pardubicka. Měl to být vlastně nekrolog její činnosti, protože se nesetkává se zájmem mladých patriotů. A staří členové byli na vymření. Zatím nevymřeli, scházejí se jednou za měsíc v kanceláři KPP a vyvíjejí připomínkovou činnost, magistrátem i Krajským úřadem ignorovanou. Nic nového pod sluncem. Patriotický duch dnešní Společnosti byl právě již při založení Klubu přátel Pardubic r. 1965, jehož 50. výročí jsme oslavili. Tehdy jsme se naivně domnívali, že budeme moci aspoň diskutovat o omezování rozvoje Pardubic Východočeským krajem. Nemohli, dokonce předseda MěstNV prohlásil, že Klub přátel Pardubic nepotřebuje, přáteli města prý jsou všichni občané. Klub ale nebyl zrušen, jen ?dobrovolně? r. 1967 přešel k Východočeskému muzeu, kde členové již museli platit členské příspěvky 12,-Kč ročně. Název byl změněn na Klub přátel Pardubicka a zaměření na vlastivědné. O tom již psal J. Řeháček ve svém seriálu ?Historie KPP?. Patriotický duch však přežil. V rámci klubu vedle turistického odboru a jiných vznikl i ?Odbor pro výstavbu a životní prostředí Pardubicka?, který podával četné připomínky k rozvoji města i okresu, někdy i bez vědomí výboru KPP. Neúspěšně, jen někdy s tichým uznáním představitelů města či okresu, s námitkou: ?To kraj nedovolí?. Odbor aktivitu zvýšil koncem 80.let, kdy se také začalo uvažovat o zrušení totalitních krajů, m.j. jsme vládě ČSR navrhli, aby v rámci experimentu (v předstihu) osamostatnila okres Pardubice, tehdy jeden z nejproduktivnějších. Návrh byl zaznamenán s tím, že bude zvážen. Nebyl a zanikl v následujících událostech.

Po listopadu 1989 s nadějí na svobodu i pro Pardubice patriotický duch Odboru
pro výstavbu a životní prostředí ožil, ale právě tehdy ztratil svého aktivního předsedu
Zdeňka Stehna, který odešel do lokální politiky s nadějí, že naše představy
uplatní takto. Bohužel již 24. 9. 1992 zemřel.
Ve snaze po samostatné činnosti (klub ještě nebyl samostatným spolkem, podléhal
Parku kultury a oddechu) jsem založil samostatnou Společnost pro rozvoj
Pardubic s vlastním IČO. Naší činností jsme také nechtěli ohrožovat klub závislý
na městě a okrese. Opět jsme se naivně domnívali, že v nových poměrech budeme
moci diskutovat o rozvoji Pardubicka a uplatnit za 35 let nasbírané zkušenosti.
Všichni členové Společnosti zůstali členy Klubu přátel Pardubicka, platí členské
příspěvky. Proto máme i společnou kancelář v Evropském spolkovém domě.
Členské příspěvky Společnosti byly 50,- Kč, pokladnu do své smrti r.2009 držel
M. Huňáček, ač Hradečák, jeden z největších pardubických patriotů. Po jeho odchodu
jsme členské příspěvky a pokladnu zrušili a odhlásili IČO. Tak jsme se stali
nezávislým spolkem, živořícím, ale pracujícím. Podílíme se na činnosti klubu, m.j.
r.1994 jsme začali vydávat brožury AB-Zet Pardubicka, když na to klub ještě neměl,
dnes v tom pokračuje.
Od r.1990 opakovaně připomínáme, že průtah kolem divadla, proti kterému
jsme protestovali ve Zprávách již r.1969 a nazvali jej „dálnicí středem města“, je
dočasný. Navrhovaný nesmyslný tunel pod náměstím Republiky by jej zakonzervoval
natrvalo, naštěstí neprošel, ale dlouho se o něm vážně uvažovalo. K odvedení
dopravy jsme navrhovali most přes ústí Chrudimky, ještě před povolením vil
v parku Na Špici a rekonstrukcí parku. Místo mostu byla postavena těžko schůdná
lávka pro pěší, zakázaná pro cyklisty. Slouží jen desítkám chodců. Most by od Zelené
brány odvedl tisíce automobilů. Umožnil by malý silniční okruh centra, který
jsme schematicky navrhli r.2007. Z poloviny jej již tvoří torzo Rychlodráhy a ulice
Na Drážce.
Požadovali jsme dostavbu Rychlodráhy, Vč. krajem před r.1989 zastavenou, aby
Pardubicím bylo zabráněno dosáhnout přímé napojení na D11 před r.2000. Je potřeba
právě dnes, průtah kolem nádraží je přetížený, a co potom, až tu bude ještě
autobusové nádraží. Staví se násep pro rozšíření průtahu I/37 společný s jedinou
silnicí od nádraží na jih a západ. Rychlodráha s nadjezdem I/37 a trati u Sv. Trojice
by tu stavbu usnadnila, odvedla by část dopravy na západ. Ovšem násep by se vůbec
nemusel navážet, netřeba se obávat nevybuchlých bomb, pokud by byla dokončena
nová trať do Chrudimi, 50let rozestavěná.

Od počátku jsme byli proti mánii zrušit trolejbusy na Třídě Míru, to sice podpořilo
18 tisíc podpisů, ale proti bylo 70 tisíc mlčících Pardubanů (musím použít ten
zastaralý tvar, když název „Pardubáci“ byl usurpován jednou politickou skupinkou).
Radní to vyřešili jako chytrá horákyně „ani oblečena, ani nahá“, dráty jsou nataženy,
trolejbusy tudy čtyřikrát za hodinu projedou, ale nevyhnou se. Ostatní byly přeloženy
na jedinou, přetíženou komunikaci, kde pak stojí na ucpané křižovatce u Zimáku
a před vjezdem do stanice u AFI Paláce, kam se vejdou jen dva vozy. S prodloužením
tras to jsou ztráty minut na každém spoji, celkem ztráty hodin, zpomalení a zdražení
MHD ve prospěch individuální dopravy. Dle hlasu lidu je to hodné Kocourkova.
Proti tehdejšímu lživému argumentu, že žádnou pěší zónu nemáme a Hradec
má, jsme opakovaně připomínali, a je to nutno připomínat i dnes, že máme tři:
1. Na Tř. Míru od r.1975, byl tu i zákaz jízdy na kolech, 2. Na Pernštýnském náměstí,
kam byl po r.1970 zakázán vjezd aut, znovu po r.1990 povolen, přesto je naší nejvýznamnější
a nejlevnější zónou, 3. Čistě pěší je 30 let na Karlovině. Ty tři zóny je třeba
propojit pěšími trasami Za Pasáží a v Jindřišské ulici a přechodem bez semaforů
u Zelené brány, kde chodci budou mít přednost a docílí se plynulejší provoz i aut.
Zrušení semaforů jsme navrhli minulému i novému zastupitelstvu. Žádné na to nedokázalo
ani odpovědět, natož to vyřešit.
Co se týká Tyršových sadů, úpravy nedopadly tak tragicky, jak jsme očekávali,
ale betonu a dlažeb je tu až příliš. Pár milionů se mohlo ušetřit opravou původních
antukových cest odpovídajících lépe charakteru historického zámeckého příkopu.
Pro oživení sadů, zhodnocení investice, měl být další občerstvovací či vzdělávací
pavilon ve středu sadů a další u výstupu na nábřeží a také trvalý amfiteátr nejen pro
letní kino. Kupodivu proti tehdejšímu tvrzení o podmáčení sadů, které jsme vyvraceli,
musela být uměle napuštěna voda do příkopu za pardubickým Norimberkem,
který byl přes 100 let vyschlý. Bohužel voda stojí, je zelená, dobrá jen pro množení
komárů. A kupodivu po prvním větším dešti v srpnu minulého roku vznikly pod
vchodem pomníku větší louže, než tu bývaly před „rekonstrukcí“. K tomuto termínu
jsme opakovaně připomínali, že park není žádná konstrukce, nelze jej tedy rekonstruovat.
Když název projektu byl změněn na „revitalizaci“, upozorňovali jsme, že
Tyršovy sady i park Na Špici jsou vitální až, až a žádnou revitalizaci nepotřebují.
Oba termíny i přístupy k zeleni jsou v zásadě chybné, sady je nutno soustavně pěstovat
a chránit z přírodního i památkářského hlediska (jako zámecký příkop a park
pana Vetešníka), rozšiřovat je, protože sadů máme málo, ale divokých zelených
ploch hodně.
Za ty peníze se především měl vytvořit velký park mezi Labem a campusem
Univerzity Pardubice s diagonální pěšinou od mostu k rektorátu UPa. Ten prostor
byl původně určen jen pro Vysokou školu chemicko-technologickou, model býval vystaven
v její budově na náměstí Legií, ale výstavba nebyla za Vč. kraje povolena. UPa
zatím o něj nemá zájem, ač se tísní v areálu starých kolejí a bývalého stavebního
učiliště Průmstavu Pardubice. Zde by měl být společný park města i Univerzity, který tak získá prostor, kam se rozšiřovat rozptýlenými pavilony. Jedna reprezentativní 

budova UPa je nutná při Hradecké ulici k zhodnocení a oživení této zatím pusté silnice
jen s benzinkou. Park by byl současně přírodním koridorem a Labiště s okolní
divočinou, skrývající mnoho vzácných přírodních prvků, je nutno vyhlásit přírodní
rezervací v centru města.
Dali jsme též námět k využití staré Tesly pro město prospěšnému i s levným
dopravním napojením na Skřivánek. K tomu jsme vydali Vlastivědné lístky č.9: „Telegrafie
a. s. – Tesla n. p.“ Má se zlepšit nedostatečné spojení Pardubiček s městem
jediným přetíženým nadjezdem u staré Tesly. Krkolomně by měl být rampami spojen
s Rychlodráhou i areálem Tesly. K tomu připomínáme, že druhou, kapacitnější
spojnicí měla být prodloužená Rychlodráha podjezdem pod železničním koridorem
na křižovatku u Zámečku – FOXCONNu. Podjezd zde mohl být již r.2000 v rámci
stavby koridoru, pro město zdarma.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 7-8/2016.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem