OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC Část XXII.

VÁVRA Karel

Strojník u firmy František Dvořák. Podle různých vzpomínek, vztahujících se k pardubické aviatice let 1910-1914 spolupracoval s Ing. Janem Kašparem i Eugenem Čihákem. [1] Dokladů je však málo. Při Kašparově veřejné produkci ve Vysokém Mýtě 11. června 1911, kterou pořádalo Aviatické družstvo v Pardubicích, konal jakési pomocné práce, nikoli však přímo při obsluze aviatikova letadla. [2] V srpnu 1911 pomáhal Eugenu Čihákovi při práci na jedné z kopií letounu Saulnier. [3] Žel, žádné další dobové doklady jsem dosud nenalezl, ale objevují se zmínky v létech pozdějších, například v časopise Letectví ve 30. létech.

VÍTEK  Jan, sen.

Pardubický lékárník. V roce 1911 se stal přispívajícím členem Aviatického družstva v Pardubicích, tj. s dvojnásobným členským příspěvkem (24 K). [4] Pravděpodobně v roce 1912 z družstva vystoupil. [5]

VLČEK  Václav

Významný československý letec. Velitel letecké setniny Pardubice po setníku Stanislavu Novákovi, až do jejího zrušení začátkem léta 1919. Letec již od časů I. světové války. Jeho osudy jsem se blíže nezabýval a raději je přenechám těm, kdož se zabývají československým letectvem meziválečného období.

VOKOLEK

Knihtiskárna v Pardubicích. Uskutečňovala některé tisky pro Aviatické družstvo v Pardubicích, například v červnu 1911 a to 300 kusů dopisnic zvoucích na schůze (pravděpodobně formulář, který se podle potřeby vyplňoval). [6] Členem Aviatického družstva nebyl. Jeho osobou ani firmou jsem se blíže nezabýval.

Aviatické družstvo ovšem využívalo služeb i dalších pardubických tiskáren, Společné a Otto & Růžička.

VOŇKA Emanuel

Společník firmy Jan Staštík a spol., restauratér. Osobní údaje neznám. Údaje, týkající se Staštíkova letounu Dreadnought No.1 jsou obsaženy v kapitolách Adolf Kabeláč, Ing. Pořiska a Jan Staštík.

VRÁNA, Ing., Karel

Autor brožury Památce prvního československého letce Ing. Jana Kašpara z roku 1928, člen Spolku techniků východních Čech resp. po roce 1919 pardubické odbočky československého Spolku inženýrů a architektů.

WAGNER R.

Student práv, od léta 1895 starosta Akademického spolku Arnošt v Pardubicích. Poté, co Spolek uskutečnil Fingerovu leteckou přednášku v Praze (13. května 1895) navrhoval, aby se přednáška uskutečnila též v Pardubicích. [7] Pardubická přednáška se však neuskutečnila.

WIESNER Karel, WIESNER Jaroslav

Továrník z Chrudimi. Narozen 1859 v Chrudimi, [8] za studií na pardubické reálce v různých létech uváděno rozdílné datum narození (postupně): 8. ledna 1859, 2. března 1859, 2. května 1859. Karel Wiesner vychodil pět tříd národní školy v Chrudimi, ve školním roce 1870/1871 přišel do I. ročníku reálky v Pardubicích. [9] I. ročník opakoval, v roce 1872/1873 postoupil do II. ročníku. Dál není na pardubické reálce veden [10] a o jeho dalším vzdělání mi není nic známo.

Továrník Karel Wiesner v Chrudimi se korespondenčním lístkem z 13. července 1911 dotazoval Aviatického družstva v Pardubicích na výši členského příspěvku. [11] Družstvo mu odpovědělo 15. července 1911. [12] Karel Wiesner pak vstoupil do Družstva jako přispívající člen s příspěvkem 24 k. [13] Patrně v roce 1912 členství ukončil, v seznamu členů za rok 1913 již není veden. [14]

Podle rodinné tradice zájem o vstup do družstva měl především syn Jaroslav Wiesner (narozený 1898), [15] který hlavně chtěl u Ing. Jana Kašpara absolvovat pilotní výcvik, nebyl však plnoletý (v roce 1911 mu bylo 13 let) a proto přemluvil otce ke vstupu do Družstva. Avšak, jak jsme viděli i v jiných případech, letecká škola Ing. Kašpara stejně nefungovala příliš dobře a na podzim 1911 zanikla. Ani škola bratří Čiháků v roce 1913 patrně nefungovala příliš intenzivně, nehledě na stále nízký věk J. Wiesnera (15 let).

Za I. světové války Wiesnerové údajně koupili letoun Blériot XII, pozůstatek neúspěšného pokusu o leteckou školu Českého aviatického družstva z roku 1910, který se údajně v roce 1917 dostal do Mladé Boleslavi k Metodu Vlachovi a ten ho po opravě prodal do Chrudimi. [16] V roce 1919 postavila továrna Aero v Praze na zakázku patrně J. Wiesnera kluzák L1916/Lili konstrukce Pavla Beneše [17] a díky J. Wiesnerovi se také 19. července 1919 uskutečnil poštovní let Praha-Chrudim letounem DFW C.V. [18]

Karel Wiesner patrně do letectví po ukončení členství v Aviatickém družstvu v Pardubicích bezprostředně nezasáhl, avšak Jaroslav Wiesner sehrál velmi důležitou roli v létání v Chrudimi a později ve Východočeském aeroklubu Pardubice. To však již přesahuje období, jemuž je toto pojednání věnováno. Jako účastník domácího odboje byl Jaroslav Wiesner v roce 1943 popraven.

WIRTH, Vilém

Z Vršovic (dnes Praha). Dopisem ze 4. října 1911 se dotazoval „Aviatického školy v Pardubicích“ na podmínky, za nichž by mohl být přijat za žáka. [19] Odpověď neznáme. Jak víme, škola patřila nikoli Družstvu, ale Ing. J. Kašparovi, navíc dotaz V. Wirtha přišel v době, kdy její činnost stejně již končila.