MAGISTER PAULUS (M.PAUL) NEJEN NA PARDUBICKU, ale i ve Žďáře nad Sázavou

Podle odborníků měl kostel sv. Kateřiny získat svoji podobu v roce 1469, jak dokládalo červenou barvou vyvedené datum, které mělo být objeveno na stěně u bočního oltáře. („A Doni MCCCCLXIX“.) U tohoto data se měl také vyskytovat text, popisující původní zasvěcení Petru a Pavlovi. V současnosti toto vročení a text nejsou ale nikde viditelné.

            S velkou pravděpodobností autorem stavby je Mistr Paul. Na vítězném oblouku se zachoval barevný nápis vyvedený gotickou texturou: mt Paulus, což Dana Běhalová snad jako první správně doplňuje jako „m(agis)t(er) operis Paulus“ – přeloženo do současné terminologie: ten, co vedl stavbu. Nachází se tu i zobrazení kamenické značky, které z tohoto důvodu můžeme přiřadit Mistru Paulovi. V ryté podobě je zaznamenána pouze v jednom případě. V malované podobě se objevuje hned na několika místech. Na sloupu kruchty je pod malovanou značkou zachované vročení 1493, ale odborníci jej považují za pozdější, tak zvaný poutní nápis. Já raději ztotožním existující vročení s poslední přestavbou kostela, než neexistující nápis s jeho nelogickým zasvěcením. Pokud bychom měli ztotožnit tohoto mistra s pardubickým Mistrem Paulem, tak je to vročení pravděpodobnější.

            Druhou stavbou je kostel v Lelekovicích, který je zasvěcen sv. Filipovi a Jakubovi (původně Panně Marii). K přestavbě kostela došlo koncem 15.století. Také zde se zachoval mistrův podpis. V omítce nad oltářem byl objeven nápis „hoc opus fecit Mgr. Paulus“ – „toto dílo vytvořil mistr Paulus“. Přestavba kostela v datech je pro pardubického Mistra Paula nejednoznačná. Jediné datum, které je pro nás záchytné, je rok 1510, kdy došlo snad k jednomu ze tří vysvěcení stávající kostelní lodi.

            Jelikož ve výčtu staveb Mistra Paula chybí jedna stavba, dovoluji si ji zde doplnit. Je jí kostel sv. Prokopa ve Žďáře nad Sázavou. V koruně jižního portálu kostela je gotický nápis, pod nímž je umístěn Lichtenburský erb: zkřížené ostrve a nad nimi vlevo plavající ryba. Nad znakem uprostřed  nápisu je letopočet 1521 a levou část nápisu si dovoluji číst jako Magister Paulus. Když ho porovnáme s nápisem u Sv. Kateřiny, předpokládám, že je můj názor správný.

            Jedním z faktů, který nelze pominout, že po roce 1517 se pardubický Mistr Paul podílel společně s hutí Benedikta Rejta na opravách kostela sv. Mikuláše v Lounech. Do Loun se stěhuje ale nejdříve až v roce 1522 a z Pardubic to ještě tak daleko neměl. Dokončení lounského kostela v roce 1538 se nedožil. Mistr Paul měl zemřít začátkem třicátých let.

            Pokud bychom Mistra Paula z kostela sv. Kateřiny ztotožnili s Mistrem Paulem z Pardubic, měli bychom zatím jediné ztvárnění jeho kamenické značky. Na žádném jiném objektu, na kterých pracoval, nebyla ztotožněna. Na portále žďárského kostela se na pravém ostění nachází tvarově příbuzná značka, ale s Paulovou ji ztotožnit nemůžeme. Paulovu značku nemáme ztotožněnou ani na Kunětické hoře. Paní doktorka H. Kadeřávková na oblouku arkád v nádvoří podobnou kamenickou značku v jednom případě zaznamenala, ale připisovat ji Mistru Paulovi též nemůžeme. Jediné, co je na těchto kamenických značkách zajímavé je, že jsou tvarově příbuzné. To by mohlo napovídat, že se jedná o stejnou skupinu lidí, pracujících pod vedením Mistra Paula.

Hypotetická rekonstrukce Paulova života:

1491 – zakoupení města Pardubic Vilémem z Pernštejna

1493 – Sv. Kateřina u Šebrova

1510 – vysvěcení kostela v Lelekovicích

1507 až 1522 je obyvatelem Pardubic: Pernštejnské náměstí 66st. (27 nové) – blízko Zelené brány

Účast na stavbách v Pardubicích: Zámek, Dům u Jonáše – klenba

v okolí Pardubic: hrad Kunětická hora, Kunětice – chrám sv. Bartoloměje

1517 – sjezd kameníků v Annaberku, kde byl pravděpodobně společně s Benediktem Rejtem

Po roce 1517 – kostel v Lounech, snad opět společně s Benediktem Rejtem

1521 – Žďár nad Sázavou – kostel sv. Prokopa

Zemřel začátkem třicátých let 16.století v Lounech.

Literatura:

Dana Běhalová, Brno 2011: Kostel sv. Kateřiny v obci Šebrov – Kateřina. Bakalářská diplomová práce.

Průvodce krajinou hradů, 2014: Rok pánů z Kunštátu. Národní památkový ústav, Kroměříž.