Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
PhDr. EMILIÁN TROLDA (1871-1949)
hudební historik a okresní hejtman v Pardubicích (1918-1920)
Příjmení TROLDA v Pardubicích zapomenuté, i když ve své době mocné, bylo opět
vzkříšeno Pardubickým hudebním jarem 2016, jak o tom pěkně na našich stránkách
nedávno referoval umělecký šéf souboru "Barocco sempre giovane" Josef Krečmer. 1/ Osobně jsem slyšel příjmení Trolda kdysi v 70. letech minulého století od svého nezapomenutelného
přítele p. Vlastimila Vokolka. Dozvěděl jsem se od něj nejen, že šlo
o vynikajícího hudebníka, ale i posledního c. a k. hejtmana v Pardubicích. Následující
článek je tedy splacením dluhu zajímavé osobnosti.
Emilián (někdy uváděný i jako Emil) Trolda se narodil 3. června 1871 v Praze.
Maturoval na malostranském gymnáziu a opak jej rodina vyrostlá z katolických konzervativních
kořenů vyslala na studia práv na Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze.
Měl se stát státním úředníkem, a tedy jedním ze spolehlivých sloupů c. a k. habsburské
monarchie. Emilián měl zřejmě hudební talent, již v dětství hrával na klavír
a jako gymnazista na varhany, ovlivněn ovzduším pražské Lorety a premonstrátského
kláštera na Strahově. Za univerzitních studií navštěvoval kromě právních i hudebně
teoretické přednášky na české i německé filozofické fakultě (Stecher, Adler).
Jeho první učitelkou hudby byla paní Marie Ambrožová-Folbergová, jež byla také
ve styku s hudebními centry v Loretě a na Strahově.Úřední dráha E. Troldy začala na pražském místodržitelství a vedla jej pak do Blatné
v jižních Čechách, kde jej silně ovlivnila tamější cecilská chrámová škola, již řídil
J. Tadra. Pak jej c. a k. úřady povýšily na místo okresního hejtmana do Žamberka
a pak do Příbrami, odkud přišel 26. dubna 1918 do Pardubic, kde vystřídal Jaroslava
Nápravníka, jenž nastoupil na pražské místodržitelství. 2/
Spravedlivého a tolerantního Nápravníka vystřídal korektní Trolda, jak o tom
svědčí řada charakteristik i od jeho ideových odpůrců. Přišel již do revolucí zmítaného
průmyslového města. Jeho první vstup do rozbouřené místní situace je znám
z krvavých událostí ze 7. června 1918 na pardubickém nádraží, jejichž obětmi se stali
koželuh F. Hatle, profesor Obchodní akademie J. Slezák a školák O. Kudrna. 3/ Pardubické
ženy odpoledne zastavily u sv. Anny 4/ lehnutím si na koleje vlak vezoucí
mouku, cukr, obilí atd. Jedna z nich byla maďarskými vojáky z pluku č. 39 zatčena
a u zábradlí u ulice Sladkovského dal por. Reméni povel ke střelbě, protože se bál
davu, který chtěl zatčenou osvobodit. Salva znamenala smrt pro výše zmíněné osoby,
jejichž osud připomíná pamětní deska na domě čp. 433, osazená na rohu ulic Sladkovského
a Hlaváčovy 10 let poté – roku 1928. Viník střelby – por. Reméni – odešel
se zřejmě posilnit i ukrýt do hotelu „Veselka“. Lidé jej chtěli potrestat, ale unikl jim
do jezdeckých kasáren 5/ a odtud autem do Bohdanče. Ve 23.30 hodin vyzval hejtman
Trolda ředitele měšťanských škol Arnošta Kabeláče, aby jako svědek nešťastných událostí
na nádraží podal na okresním hejtmanství objektivní výpověď, jež měla být stenografována
komisařem Vichrem. Kabeláčově svědectví byli přítomni i starosta města
J. Sochor a jeho náměstek E. Kitzinger. Stenogram byl odeslán na pražské místodržitelství.
Následující den – 8. června 1918 – vyzvala pardubická městská rada občany,
aby se zdrželi shluknutí a všeho násilí. Přesto c. a k. okresní hejtman E. Trolda vydal
následující vyhlášku 6/:
Vyhláška
Včera udály se v Pardubicích a okolí výtržnosti, spojené s poškozením cizího majetku,
jež nutno co nejpřísněji odsouditi. Proto opětovným takovýmto trestným činům,
jakož i každé výtržnosti, i každému shluknutí bude proto zakročeno s největší
přísností. Pak-li by tato vyhláška neměla účinku, bude použito i zbraně.
Rozvážné kruhy obyvatelstva se tímto vybízejí, aby v zájmu vlastní bezpečnosti
osobní se nezúčastňovaly ani jako diváci shluknutí a aby zabránily účasti příslušníkům
svých rodin, zejména osob mladistvých.
Představení divadelní, biografická, koncerty a zábavy se až na další zakazují.
Místnosti hostinské a kavárenské, bez jakéhokoliv rozdílu, buďtež, až na další, zavírány
o 9. hodině večerní, veškeré obchody a vrata domovní o 6. hodině večerní.
Přestupky této vyhlášky, pokud nebude tu povaha činu, jenž trestá se zákonem
trestním, budou trestány podle císařského nařízení ze dne 20. dubna 1854 č. 9 ř. z.
C. K. okresní hejtmanství v Pardubicích
dne 8. června 1918
c. k. okresní hejtman
Trolda
Poslanci J. V. Hráský a L. Winter přijeli do Pardubic a navštívili hejtmanství, aby
zamezili vyhlášení výjimečného stavu či stanného práva. Žádali E. Troldu, aby jim
zjednal okamžité telefonní spojení s c. k. místodržitelem. Protože však místodržitel
nebyl k zastižení, poslali mu oba poslanci telegram. Nato o 7. hodině večerní bylo
přesto vyhlášeno stanné právo pro Pardubice, Pardubičky, Jesničánky, Svítkov i Rosice
n. L. , jak o tom svědčí uvedená vyhláška.
Situace se ještě více v Pardubicích zradikazovala na podzim 1918, konkrétně již
14. října t. r. , kdy městské zastupitelstvo přijalo rezoluci odvolávající se na 14 bodů
presidenta USA W. Wilsona a vyzývající i venkovany, aby se řídili směrnicemi Národního
výboru v Praze proti vyhladovění národa aprovizacemi potravin. Rezoluce
byla vytištěna a vylepena na nárožích. Poněvadž šlo o jeden z prvních revolučních
projevů v okrese, vyvolalo to na hejtmanství chaos. „Nelze se diviti c. k. okresnímu
hejtmanovi Troldovi“ – píše JUDr. Václav Hrbek v pojednání „Z domácího odboje
v Pardubicích“ 7/ – „že plakáty dal zkonfiskovati a referoval hned o projevu na
c. k. místodržitelství. Tam v prvním okamžiku bylo rozhodnuto obecní zastupitelstvo
pardubické ihned rozpustiti. Bylo dlouho telefonováno sem a tam, ale pak konečně,
vzhledem k všeobecné situaci, upuštěno od tohoto krajního kroku a celá věc pominuta
mlčením. Podle získaných informací stalo se tak hlavně přičiněním c. k. okresního
hejtmana Troldy. “
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 11-12/2016
