Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
SOUSTŘEDĚNÍ TURISTŮ KPP V ROCE 2016
se konalo na Domažlicku v kraji Jiráskových Psohlavců, písmáků Jindřicha Šimona Baara a Jana Vrby a hudebního skladatele a sběratele lidových písní Jindřicha Jindřicha. Tento typ jsme dostali od naší turistky a to přímo do Pece pod Čerchovem do hotelu LESANA, původně Daliborka, kam jezdilo na výlety mnoho významných osobností, např. Oldřich Nový nebo Lída Baarová, tehdy ještě jako Lída Babková, kde si údajně vybrala umělecké jméno podle J. Š. Baara. Soustředění se konalo od 10. září do 17. září 2016. Obec Pec leží na úpatí severního svahu nejvyšší hory Českého lesa Čerchova v nadm. výšce 507m. Proto je zvána ?pod Čerchovem?, i když její úřední název je pouze ?PEC?. Historie obce sahá do 17. století, kdy zde majitel trhanovského panství Maxmilián Laminger zv. Lomikar, nechal postavit vysokou pec na výrobu železa. Hlavním důvodem byla obrovská rozloha místních lesů. V roce 1803 byla výroba železa ukončena. V roce 1810 zahájila provoz sklárna a vyrábělo se zde tabulové sklo. Na místě bývalé pece je dnes krásně opravený Pecácký mlýn a na plotě u mlýna popsána historie obce i mlýna.Měli jsme před sebou týden na poznávání zdejšího krásného kraje, a že toho
bylo hodně. Také předpověď počasí byla nadějná. Přímo v obci jsme obdivovali krásně
opravenou Dřevorubeckou kapličku sv. Prokopa, jak dokládá reliéf na zdi, kde
„Sv. Prokop oře s čertem“. Nedaleko nad Pecí se nachází zajímavá památka pojmenovaná
po významném geologovi Rudolfu SOKOLOVI – památník a vyhlídka na křemenném
valu v Českém lese.
Přes Českou Kubici po Naučné čertově stezce byla nádherná procházka lesem okolo
„Rašínova kamene“, kam A. Rašín rád chodil, a přímo na kameni je vytesáno jeho
motto: „Za práci pro vlast se neplatí“, a dále podél zajímavého viklanu Čertův kámen
až na Babylon. Součástí oné naučné stezky je krásný kanál, podél kterého byla nádherná
procházka. Unikátní kanál byl vybudován v 16. století, aby převáděl vodu z Teplé
Bystřice až do Domažlic. Kanál byl původně dlouhý 16km, dnes zachováno pouze
8km, široký 1m. U Havlovic je dokonce převáděn v umělém korýtku spolu s lávkou
přes železniční trať ve výšce 5,3m jako akvadukt. Babylonský rybník je ojedinělým
přírodním koupalištěm s písčitým dnem. Jeho voda byla v minulosti specifikována
jako mírně radioaktivní.
Cesta za J. Š. Baarem nás vedla do Klenčí přes krásné Chodovské skály, rovněž křemenný
val. Na okraji Klenčí nás upoutal „Památný hřbitov Chodovid Na Soutkách“,
kde jsou pochováni tři významí lidé Chodska – J. Š. Baar, Jan Vrba a Jindřich Jindřich.
Nemohli jsem vynechat Baarovo muzeum a nakonec ani jeho krásnou sochu od Ladislava
Šalouna s památníkem na Vyhlídce, kam rád chodil a vodil všechny přátele
a známé. Odtud byly krásné, ale zamlžené výhledy do krajiny.
Za Janem Sladkým-Kozinou nás vedla z Trhanova od „Lomikarova zámku“ velmi
náročná cesta až na Hrádek, odkud z velké výšky shlíží nadživotní socha Koziny dolů
do kraje. I na Újezd, ves, kde se narodil a žil. Zde jsme prošli krásně upravenou vesnicí
kolem rodného Kozinova statku až do statku, kde hospodařil. Ten je ale po velkém
požáru hodně přestavěný. Je zde umístěno muzeum Chodska se zajímavou expozicí
věnovanou životu a osudu Jana Sladkého-Koziny a jeho rodiny.
Pochopitelně jsme si nemohli nechat ujít Čerchov, nejvyšší vrchol Českého lesa
1042m n. m. Byl nám zajištěn autobus s průvodcem, a se sympatickým řidičem, který
nás vyvezl až nahoru. Jeli jsme lesními silničkami (pro veřejnost uzavřenými) krásnými
lesy a pan průvodce, Ing. Jan Benda, ředitel městských lesů Domažlice nás cestou
seznamoval se zajímavostmi. V místě na mapě ozn. „Bývalý Zámeček“ (Kinských)
jsme vystoupili, abychom se pokochali místem a poslechli si historii, kdy odtud v roce
2013 odváželi vánoční smrk do Vatikánu pro papeže Františka. Na Čerchově jsme
v doprovodu Ing. Bendy vystoupali na Kurzovu vyhlídkovou věž, kde nám vypravoval
o celém okolí. Vyhlídky byly opět velmi zamlžené – škoda. Kurzova věž je kamenná,
v horním patře s dřevěnou nástavbou. Za 95 let její existence slouží jako turistická
rozhledna pouze 38 let. Někteří se vrátili autobusem do Pece, ale většina se nás vydala
dolů pěšky „Hánovou cestou“ přes zajímavosti, na které nás Ing. Benda cestou
upozorňoval a cestu doporučil.
Do Horšovského Týna jsme vyjeli opět autobusem, ale jen tam, zpět jsme se vraceli
po vlastní ose. Toto město je velice zajímavé a krásné, a ne nadarmo se mu říká Český
Krumlov západu. Jeho dominantou je původně biskupský hrad založený v 13. stol.,
v 16. stol. přestavěný na renesanční zámek. Náměstí před zámkem je nádherným
souborem stavebních památek od doby gotické po počátek 20. století. Zámecký park,
původně renesanční zahrada, je dnes krajinářským parkem se vzácnými dřevinami
a několika zajímavými stavbami.
Někteří z nás navštívili krátce Domažlice, vyšli si k hraničnímu přechodu Folmava
nebo na krátké procházky do blízkého okolí – každý podle své možnosti. Celý týden
bylo tropické vedro, ale ve zdejších lesích se docela dobře snášelo i když zde bylo velké
sucho, ale krásně. Vraceli jsme se domů ve velkém lijáku, ale spokojeni a hlavně
poučeni krásným krajem a jeho historií.
Na závěr bych chtěla jménem všech zúčastněných turistů poděkovat majiteli
Lesany panu Chalupovi za jeho krásné přijetí a vstřícnost, za sjednání autobusů
od vlaku z Domažlic do Pece a zpět, ale i na dva krásné výlety. Tímto chci poděkovat
i milým dámám, které se o nás nejen staraly, ale i výborně vařily.