Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Ing. Jan Kašpar u Bodamského jezera
Údaje o životě a činnosti ing. Jana Kašpara před březnem či dubnem 1910 dosud čerpáme především z jeho vzpomínek. Týká se to zvláště jeho působení v Německu v letech 1907 až 1909. Žel, ukazuje se, že obě jeho vzpomínky, starší z roku 1911 i mladší z roku 1923, nejsou zcela spolehlivé a vyžadují alespoň pokus o ověření a doplnění. Protože jsem koncem dubna 1997 krátce pracovně pobýval ve Friedrichshafenu, pokusil jsem se zde vyhledat místní tisk ze srpna 1908, kdy se tu ing. Kašpar zúčastnil závodů motorových člunů. Ač tyto závody měly šanci stát se jednou z nejvýznamnějších místních událostí, široce popisovanou novinami, byly nakonec zastíněny katastrofou vzducholodí Ferdinanda hraběte Zeppelina, k níž došlo 4. srpna 1908 u Echterdingenu. A tak z nalezených zpráv zatím nelze učinit podrobnější doplnění průběhu událostí v oněch srpnových dnech. Protože však Kašparův pobyt zde je bezpečně prokázán, pokusme se z tiskových zpráv a z Kašparovy korespondence alespoň sestavit to, co zatím můžeme zjistit.
Podle sdělení friedrichshafenských novin Seeblatt (č. 117) ze soboty 1. srpna 1908 byly přihlášky k závodům uzavřeny 29. 7. Počet přihlášených účastníků byl 31, mezi nimi byl i závodní člun Zaritza (Kašparem vzpomínaný jako Carica) s motorem o 368 kW (500 k). Snad byly vzaty v úvahu i některé později došlé přihlášky, neboť podle sdělení téhož listu ze 4. srpna (č. 119) byl konečný stav přihlášených 35.
Regaty se měly zúčastnit jachty i motorové čluny. Jachty snad již od pondělí 3. srpna brázdily vody mezi Bregenzí a Lindau, při východní straně jezera. Vlastní závod motorových lodí se měl odehrát v pátek 7. srpna v Kostnici. Ve čtvrtek mu měla předcházet výstava zúčastněných lodí v Kostnici, téhož 6. srpna večer $e měl uskutečnit přátelský uvítací večírek - rovněž v Kostnici. Páteční závody měly v Kostnici proběhnout mezi 2. a 5. hodinou odpolední, den měl být zakončen slavnostní večeří spojenou s rozdílením cen. V sobotu 8. srpna se mělo uskutečnit květinové korzo zúčastněných lodí mezi Kostnicí, Rorschachem, Bregenzí a Lindau. V neděli 9. srpna dopoledne mělu motorové lodi odplout do Friedrichshafenu, kde po poledni měli být účastníci pohoštění hrabětem Zeppelinem. Odpoledne pak měly být závody ve Friedrichshafenu. I neděle měla být završena slavnostní večeří.
Kdy přijel ing. Kašpar s mladým továrníkem Selvem k Bodamskému jezeru, bezpečně nevíme. Protože však 6. srpna odesílal ing. Kašpar otci lístek z Friedrichshafenu i z Kostnice, můžeme soudit, že se tak stalo bud předešlého dne nebo 6. srpna v ranních hodinách.
Nevíme také, jak byl jejich člun dopraven z Alteny. V zásadě to bylo možné „po ose": člun se mohl po řece Lenn dostat do Ruhry, která by ho dovedla do Rýna, a proti jeho proudu mohl doplout až do Kostnice. Avšak cesta dlouhá asi 1500 km by sotva trvala méně než pět dní. Železnice byla schopna tutéž cestu zvládnout za nejvýše dva dny.
Z obsahu obou výše zmíněných Kašparových lístků můžeme soudit, že člun Selveho v každém případě dorazil do Kostnice, neboť na lístku z Friedrichshafenu Kašpar píše: „pluli jsme kolem Ballonhalle". Oba plovoucí vzducholodní hangáry byly umístěny v Manželu, západně od Friedrichshafenu, a tedy poblíže spojnice Kostnice - Friedrichshafen. Je více než pravděpodobné, že se loď téhož dne, 6. srpna, vrátila do Kostnice, aby se její posádka zúčastnila jak výstavy motorových člunů, tak uvítacího večírku.
Žel friedrichshafenský Seeblatt nám nic nesděluje o prvním závodu v Kostnici, s výjimkou údaje, že toho dne prudce pršelo. Právě tak nám nepřináší zprávy o květinovém korzu 8. srpna. Přitom fotografie člunu Selve, kterou známe z Kašparovy pozůstalosti a na níž je člun zachycen ozdoben atrapou vzducholodi a girlandami květin, nepochybně pochází z tohoto korza. Ze Seeblattu (č. 123. z 11. 8.) se jen dozvídáme, že nepříznivým počasím bylo korzo komplikováno. Snad do první zastávky v Rorschachu ani všechny lodě nedorazily. Nastala neděle 9. srpna, kdy se za hezkého počasí odehrála druhá část závodů, tentokrát ve Friedrichshafenu. O nich nám Seeblatt (č. 123.) přináší dosti obsáhlou zprávu, byť bez jediné zmínky o lodi Selve.
Závodu byl přítomen wirtemberský královský pár. Závodů se účastnilo 23 lodí (tedy o 12 méně, než byl konečný stav přihlášek), rozdělených do několika tříd. Délka tratě byla od 27 km do 60 km podle tříd. Selveho člun snad měl startovat ve třídě A (na výše zmíněné fotografii nese na přídi označení „A4"). Nevíme ovšem s jistotou, zda se této druhé části bodamské regaty zúčastnil.
Večírek na závěr závodů, konaný 9. srpna ve Friedrichshafenu, zahajoval hrabě Zeppelin slavnostním projevem. V něm mimo jiné zdůraznil, že tato regata byla první takovou událostí na „švábském moři". Zvláštní je, že ani v jedné ze svých vzpomínek se ing. Kašpar o takovémto setkání s hrabětem Zeppelinem nezmiňuje, ač je pravděpodobné, že v té době ho více zajímaly vzducholodi než letadla těžší vzduchu, která tehdy dosud nezaznamenala výraznější úspěchy.
Kašparovo údaje noční dobrodružství, kdy se prý jel s motorovým člunem tajně podívat na vzducholoďv plovoucím hangáru, jsem již v krátkém pojednání v Letectví a kosmonautice 17/1996 odkázal do říše pohádek - hangár byl na počátku srpna 1908 prázdný, neboť vzducholoď konala velkou plavbu po Německu a při návratu do Manželu dne 4. srpna, jak už bylo zmíněno, havarovala. Hangár byl tedy prázdný, což ing. Kašpar dobře věděl (jak nám potvrzuje jeho lístek otci, poslaný 6. 8. 1908 z Friedrichshafenu.)
Na závěr mohu jen konstatovat, že snaha zjistit bližší údaje je o Kašparově účasti na bodamské regatě v srpnu 1908 zatím nepřinesla zatím mnoho konkrétních údajů a spíše nastolila nové otazníky. Žel, řešit je lze jen v německých archivech. Snad opět bude někdy příležitost hledat tam další údaje, které by nám pomohly doplnit Kašparovy osudy v Německu.
