Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
VYBRANÉ KAPITOLY Z PAMĚTÍ JUDr. JOSEFA ROČKA
Můj otec Josef Roček se narodil 26.března 1901 v Albrechticích nad Orlicí, kde byl jeho otec Josef Roček zatímním řídícím učitelem v obecné škole (viz článek dr. J.Kotyka v tomto čísle). Do Pardubic se však celá rodina přestěhovala již v roce 1904, kdy byl Josef Roček jmenován definitivním učitelem na obecné škole U Kostelíčka. Tam také Josef Roček junior začal chodit v roce 1907 do školy. Ze čtvrté třídy obecné školy však přestoupil na přání svého otce (?každý rok je v životě dobrý?) do primy tehdy jen rok existujícího gymnázia (založeno v roce 1910) a po maturitě v roce 1919 odešel do Prahy studovat práva. Po skončení studií v roce 1924 nastoupil jako právní praktikant u krajského soudu v Chrudimi a v roce 1925 pak přešel k okresnímu soudu v Pardubicích. Po skončení přípravné soudní služby se v říjnu téhož roku stal koncipientem u pardubického notáře Krále a v tomto notářství zůstal až do roku 1940, kdy byl jmenován notářem ve Vysokém Mýtě. V roce 1951 mu byla v souvislosti s přijetím nového zákona o státním notářství jeho kancelář zestátněna a proto se rozhodl vrátit do Pardubic, kam se s celou rodinou přestěhoval v březnu 1953. Na státním notářství v Pardubicích pak působil až do svého odchodu do penze v roce 1961. Zemřel 1.ledna 1982.
Do Pardubic se vracel rád, protože zde strávil skoro celé dětství a gymnaziální léta a celý život je považoval za svůj domov. Již z předválečných let se datuje jeho přátelství s řadou významných pardubických osobností, například s právníkem a literátem dr. Karlem Krpatou nebo průkopníky motocyklového sportu bratry Jaroslavem a Ladislavem Polákovými, k nimž přibyl, kromě jiných, také známý chovatel psů Zdeněk Herman, akademický malíř Jaroslav Grus a JUDr. Pavel Thein, kterého zvláště starší generace členů Klubu přátel Pardubicka zná velmi dobře. Ti všichni tvořili až do pozdního stáří, včetně celých svých rodin, kamarádskou partu propojenou všestrannými kulturními zájmy. Pamatuji se, že na Štědrý den dopoledne se mužská část party pravidelně scházela za zavřenými dveřmi v antikvariátu pod Zelenou bránou pana Trmala, kde se všichni navzájem obdarovávali právě zakoupenými knížkami.
Otec svoje paměti začal psát v červnu roku 1961 a nebýt jeho vážného onemocnění, jemuž nakonec podlehl, byl by je v úplnosti dopsal podle rozvrhu, který si na počátku stanovil. Nechtěl však sepsat pouze chronologický výčet událostí, kterých byl svědkem nebo o kterých se různým způsobem dozvěděl, chtěl také sdělit pocity a názory příslušníků své generace, která prožila dvě světové války, založení Československé republiky, a její rozkvět i úpadek. Protože nepředpokládal, že jeho paměti budou někdy zveřejněny, zahrnul sem i zcela niterní úvahy soukromé povahy. Proto bylo nutné některé části vynechat, případně upravit. Avšak tam, kde jsou jeho úvahy nadčasové, například v závěru kapitoly o maturitě, bylo mou snahou se co nejvíce přidržet původního znění. Při jejich čtení se může zdát, jako by byly napsány v dnešní době.
Poznámka redakce: V následujícím dvojčísle najdete další ukázku z pamětí notáře. J.Ročka.
