Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Hrst nových poznatků o čestných občanech města Pardubic
K významným počinům promovaného historika Zdeňka Bičíka (1926-1990), znamenitého znalce pardubické vlastivědy, patřilo mj. i sestavení přehledu držitelů titulu „čestný občan města Pardubic". Podjal se úkolu sestavit jejich komplexní přehled od r. 1861, kdy v našich zemích došlo ke změnám v obecním zřízení, až po současnost, a to i přes riziko, že seznam nebude eventuálně úplný a přesný.První variantu seznamu zveřejnil počátkem roku 1969 v pardubickém listu „Zář".1) Uvedl zde 38 osob v abecedním pořadí s udáním profese a datem udělení čestného občanství (někde jen rokem nebo jen poznámkou „neznámo kdy"). Prvními držiteli titulu v tomto seznamu jsou dr. František Palacký a dr. František Ladislav Rieger (20.4.1861), posledním pak sovětský letec P. A. Sibirkin (1965).
Další přehled pardubických čestných občanů byl zveřejněn koncem roku 1969 ve „Zpravodaji MěNV Pardubice".2) I když přehled není podepsán a i když tudíž nelze s určitostí při-psat jeho autorství Bičíkovi, mnohé nasvědčuje tomu, že vyšel z jeho pera. Je rozšířen o tři osoby (dr. D. Marchi, G. Nilsson a H. Thein).
Poslední variantu zpracoval Bičík v polovině roku 1989. Byla publikována až po jeho smrti v r. 19903) ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka.4) Bylo to vůbec poprvé, kdy Zprávy KPP přinesly souhrnný přehled čestných občanů našeho města. Přehled (i s nepřesnostmi, jak si ukážeme) posloužil jako pramen i jiným autorům,5) v roce 1993 především pak dr. Jiřímu Kotykovi, který je původcem v pořadí druhého souhrnného přehledu čestných občanů, uveřejněného v našem časopise.6)
Podívejme se na tyto dvě práce (Bičíkovu a dr. Kotyka) s odstupem doby a pokusme se zjistit, jak jsou úplné a přesné.
Jak již řečeno, Bičík zpracoval svůj přehled v polovině roku 1989. Z toho důvodu v něm není podchycen malíř a grafik Ota Janeček, kterému bylo čestné občanství uděleno 20. září 1989. Vedle Oty Janečka však u Bičíka chybí ještě jeden čestný občan -Gustav Habrman. Nevím z jakého důvodu. V obou přehledech z roku 1969 Bičík Habrmana totiž má. Jedenáctého v pořadí uvádí Bičík dr. Karla Habietinka, ministra vyučování, ke kterému připisuje jako den udělení čestného občanství datum 27. 11. 1918. To je ovšem omyl, protože dr. Habietinek obdržel titul společně s hrabětem Clam-Martinicem, hrabětem Hohenwartem, dr. Jirečkem, knížetem Jiřím z Lobkovic, dr. Pražákem a dr. Scháffle již 7. 11. 1871.7) Zmíněného 27. 11. 1918 byli jmenováni čestnými občany Gustav Habrman (Bičíkem vynechaný), T.G. Masaryk a Václav Klofáč.8) Nesprávné datum udělení čestného občanství má Bičík i u hraběte Belcrediho; správně má být 14. 2.1866, nikoliv 8. 2.1866.9) Další nepřesnost v Bičikově přehledu je u dr. Aloise Rašína, který titul obdržel (spolu s Aloisem Jiráskem) 24. 7. 1918 a nikoliv 27. 7. 1918,10) dále ve jménu „Albert Scháfer, které má znít správně dr. Albert Scháffle, a konečně u J. B. Foerstra, který byl jmenován čestným občanem našeho města 17. února 193711) a nikoliv v roce 1934.
Dr. Jiří Kotyk sestavil přehled pardubických čestných občanu po 31. květnu 1993, tedy poté, kdy byl titul několika osobám odejmut (David, Gottwald, Hodino vá-Spurná, Nejedlý) a naopak kdy nově přibyli Ron Clifford Hockey in memoriam, Ing. Mirko Janeček, dr. Marie Svobodová, Marie Chudá a Václav Metelka.12) Pochopitelně, že převážně čerpal z práce Bičíka.
Kromě drobných chyb, které byly následně opraveny,13) jsou v článku dr. Kotyka nepřesnosti u hraběte Belcrediho, dr. Rašína a J. B. Foerstra. Belcredi byl, jak již bylo uvedeno, jmenován čestným občanem 14. února 1866, nikoliv 14. 12. 1865, dr. Rašín obdržel čestné občanství spolu s Aloisem Jiráskem, tedy 24. 7.1918 a nikoliv 27.11.1918, a Josef Bohuslav Foerster obdržel čestné občanství 17.2.1937.
Bičík i dr. Kotyk uvádějí u Hynka Boukala,14) okresního hejtmana,15) jako datum udělení čestného občanství den 30.12.1893 (v ten den zemřel o 2. hodině ranní). Údaj je nekorektní, protože Hynek Boukal byl jmenován čestným měšťanem16) již dne 15. dubna 1878.17) 1
Oba jmenovaní autoři dále shodně uvádějí jako datum udělení čestného občanství Františku Karlovi Rosůlkovi rok 1931. To neodpovídá skutečnosti, správné datum je 26. ledna 1939.18)
Oba rovněž posunují udělení občanství Hanuši Theinovi do roku 1973. Ani to neodpovídá skutečnosti, Hanuš Thein se stal čestným občanem svého rodného města 31.10.1969.19) Chybný je také u obou údaj u Jaroslava Gruse. Ten se stal čestným občanem již 8. října 1971 (diplom mu byl předán 10.1.1972) a nikoliv až v roce 1974.20)
Chybný je rovněž údaj dr. Kotyka u Alexeje Gubareva. Ten byl jmenován čestným občanem spolu s Ing. Vladimírem Remkem ve schůzi rady MěstNV, konané dne 29. 5. 1979.21) Údaj dr. Kotyka 28. 6.1979 je dnem předání diplomu čestného občanství Gubarevovi. Obdobná záměna je u Sibirkina. Ten byl jmenován čestným občanem 26.4.1965,22) Kotykovo datum 11. 5.1965 je dnem předání diplomu.
Po odstranění uvedených nepřesností a po doplnění nově získaných upřesňujících dat jsem sestavil dále uvedený seznam čestných občanů města Pardubic, v němž uvádím:
- jméno a datum resp. rok udělení čestného občanství podle Bičíka a dr. Kotyka,
- rok udělení občanství, jak jej v době vzniku rukopisu tohoto pojednání uvádí tabule čestných občanů v přízemí pardubické radnice,
- v posledním sloupci jsou mnou zjištěná ověřená data nebo taková, která možno za ověřená pokládat,
- osoby, označené *, jsou pardubičtí rodáci či občané v Pardubicích delší dobu žijící nebo působící,
pokud bylo v jednom dni jmenováno více čestných občanů, řadím je abecedně:
Při sestavování přehledu čestných občanů je nutné rozlišovat datum udělení čestného občanství, tj. datum projednání, rozhodnutí resp. volby v zastupitelském orgánu na rozdíl od data předání diplomu nebo pozdravné adresy čestnému občanu (např. Ing. Mirko Janeček byl jmenován čestným občanem 31. května 1993, ale /diplom převzal z rukou primátorky Ing. Hany Demlové až v roce 1994).
Při práci jsem vycházel z předloh Bičíka a dr. Kotyka. Protože však ani jeden ani druhý neuvádějí u žádného z čestných občanu odkaz na pramen, dokládající datum udělení občanství, pátral jsem z důvodu korektnosti v dosažitelných archivních pramenech. Podle mého vlastního zjištění (viz poslední sloupec tabulky) jsou správná data udělení čestného občanství u těchto osob: u Belcrediho, Clam-Martinice, dr. Habietinka, Hohenwarta, dr. Jirečka, Lobkovice, dr. Pražáka, dr. Scháffle, rytíře ž Krausů, Boukal, dr. Balzera, Vrchlického, dr. Kramáře, dr. Trnky, Jiráska, dr. Rašína, Habrmana, Klofáče, dr. T. G. Masaryka, Suka, Sakaře, Potěšila, Udržala, dr. Beneše, dr. Foerstra, dr. Hodži, Rosúlka, Jeremenka, Laušmana, Msgre. Šrámka, Sibirkina, dr. Marchi, Nillsona, Theina, Gruse, Gubareva, Ing. Remka a Oty Janečka. Udělení pěti posledním čestným občanstvím (Hockey, Chudá, Ing. Janeček, Metelka a dr. Svobodová) jsem byl na zasedání zastupitelstva města Pardubic osobně přítomen, takže datum 31. 5. 1993 je rovněž korektní. Za nutné jsem nepovažoval prověřovat udělení občanství dr. Palackému a dr. Riegrovi. Tady se odvolávám na Sakařovy Dějiny.23) Rouškou tajemství je (zatím) zahaleno udělení čestného občanství měšťanovi Janu Konečnému. Bičík uvádí, že se tak stalo před rokem 1887 (Konečný zemřel 6. 8.1887). Tento rodák z Rokytna u Sezemic působil jako vychovatel a spisovatel příruček češtiny ve Vídni, kde byl čestným univerzitním profesorem. Po návratu do Čech žil jako soukromník v Pardubicích. Zde se horlivě zapojil do veřejného života (byl městským radním, třikrát byl zvolen členem obecního zastupitelstva a zastával řadu funkcí, mj. pro Kablikovu kroniku shrnul pardubické události v období 1861 - 30.5.1862.24) Čestné občanství mu mohlo být tedy uděleno již za činnost ve Vídni stejně jako v pozdějším období za zásluhy v Pardubicích. Mohl být jmenován pardubickým čestným občanem tedy ještě před vydáním reglementu z roku 1864, kterým bylo udělování čestných občanství uzákoněno.25)
Čestná občanství se totiž udělovala i před tímto rokem. Jako konkrétní příklad toho můžeme uvést Palackého a Riegra, kteří byli jmenování čestnými občany již v roce 1861. Nebo případ Karla Scholze, kapitána býv. 9. dragounského pluku cara Mikoláše v Pardubicích, který zde aktivně sloužil v letech 1840-47, a za vzorné administrativní služby atd., městu prokázané, obdržel čestné občanství, což měl údajně stvrzeno na pergamenovém diplomu. Diplom opatroval až do první světové války jeho vnuk. Pak musel narukovat. Když se z války vrátil, byl jeho byt vyrabován. Zmizel i dědův dekret. Vnuk, shodou okolností také Karel Scholze, proto žádal městskou radu v Pardubicích26) o kopii dekretu. Protože se nepodařilo ve spisech najít, že by děd byl někdy čestným občanem Pardubic jmenován, kopii nedostal. - Bývalý starosta Pardubic František Vácha zase vzpomíná na herce a režiséra Národního divadla Josefa Šmahu, který „mládí prožil v Pardubicích, kde jeho otec byl mistrem v železničních dílnách.
V Pardubicích (Šmaha) vystupoval pohostinsky a byl čestným občanem města".27) V rakouském Ladendorfu zemřel 30. 5.1903 „pardubický rodák, farář Josef Černík, jubileovaný kněz, biskupský vikář, čestný občan Ladendorfský a Pardubický..." ^) Čestných občanství, dříve udělených ale později neevidovaných, mohla být tedy celá řada. Mohl to být i případ Jana Konečného. Nevysvětluje to ovšem, kde Bičík získal informaci, že Jan Konečný čestným občanem města Pardubic vůbec byl. Neexistuje o tom totiž jediná písemná zmínka, kromě u Bičíka.
Trochu podrobněji se musím zmínit o udělení čestného občanství Dr. Ing. Ot. Trnkovi, pardubickému rodákovi, rakouskému ministrovi veřejných prací. „Neodvislé listy" z r. 191229) uvádějí pod titulkem J. Exc. pan ministr veřejných prací dr. Ot. Trnka čestným občanem pardubickým: „V pondělí odpoledne (9. 9.1912) se sešlo obecní zastupitelstvo ku mimořádné schůzi ve skvostně vyzdobeité síni radnice, na jejímž pořadu bylo pouze jediné číslo: jmenování J. Exc. pana ministra dr. Trnky čestným občanem. Starosta Ing. Prokop: (...) Činím proto návrh: slavné obecní zastupitelstvo račiž jmenovati Jeho Excel, ministra veřejných prací dr. Ot. Trnku čestným občanem královského komorního města Pardubic. - Slova p. starosty přijata byla s nadšeným potleskem. Jednomyslnost* tato byla zaznamenána v protokole..."
Rozepisuji se o této události proto, že uvedený protokol z tohoto mimořádného jednání obecního zastupitelstva jsem v archivu nenalezl. V knize protokolů ze zasedání obecního zastupitelstva v r. 1912 je zapsáno zasedání ze dne 28. srpna a následujíc pak až ze 13. listopadu 1912. Ani v jednom, ani ve druhém, ani v žádném dalším protokole se o udělení čestného občanství dr. Trnkovi nemluví. V archivních pramenech jsem k jmenování dr. Trnky čestným občanem nalezl pouze usnesení rady města ze dne 5. září 1912: „Doporučíti obec. zastupitel-stvu jmenován* J. E. ministra Trnku čestným občanem/'30)
Posledním čestným občanem našeho města, jmenovaným do začátku 2. světové války (začala 1. září 1939), byl F. K. Rosůlek. Za války se tituly neudělovaly. Naopak, což se málo ví, tituly se odebíraly. A tak ještě pár řádek o tom.
V prosinci 1939 vyzval okresní úřad z příkazu úřadu vrchního zemského rady v Pardubicích (Oberlandratu) starostu města Pardubic okamžitě učinit opatření, aby městské zastupitelstvo se co nejrychleji usneslo na „oduznání" čestného občanství býv. prezidenta dr. Beneše a aby o tom, že se tak stalo, předložil na OkÚ výpis z protokolu, sepsaného v příslušné schúzi.31) Spis došel na pardubický městský úřad 4. prosince. Již 7. prosince se sešla městská rada, jež doporučila městskému zastupitelstvu, které se sešlo současně, aby odsouhlasilo odnětí čestného občanství dr. Benešovi. To se týž den stalo.32) Koncem roku 1940 vyzval okresní úřad všechny obce v jeho působnosti, aby mu do tří dnů předložily seznam všech svých čestných občanů.33) V seznamech nemají být uvedeny osoby, jimž bylo čestné občanství „oduznáno" (v Pardubicích se jednalo 0 dr. E. Beneše, viz výše). Pozoruhodná je poznámka, uvedená v tomto přípise OkÚ: Napříště k zamýšlené volbě čestného občana je bezpodmínečně potřebí souhlasu okresního úřadu.
Městský úřad na výzvu odpověděl 2. ledna 1941 seznamem, v kterém bylo uvedeno pouze 21 osob, a to Hohenwart, Scháffle, Habětínek, Jireček, Oam-Martinic, Lobkovic, Pražák, Balzer, Vrchlický, Kramář, Jirásek, Rašín, Masaryk, Habrman, Klofáč, Sakař, Suk, Udržal, Foerster, Hodža a Rosůlek. U všech vyjmenovaných bylo uvedeno datum udělení čestného občanství a u všech, kromě Foerstra a Hodži, že již zemřeli. V seznamu nebyli tedy uvedeni kromě Beneše, který byl degradován z postu čestného občana již v prosinci 1939, Palacký, Rieger, Belcredi, Kraus, Trnka, Boukal a Potěšil. Proč ne
1 těchto sedm, nevím.
Okresní úřad nedal čestným občanům pokoj. Dne 7. srpna 194234) nařídil svým podřízeným obcím, aby „oduznaly" čestné občanství všem, kdo již zemřeli, kdo byli odsouzeni pro trestný čin, kdo se protivili Německé říši, kdo byli předáni Geheime Staatspolizei (gestapu) a těm, kteří uprchli do zahraničí. Současně nařídil ihned odstranit z veřejnosti, zejména z obecních místností, všechny památky na tyto osobnosti (obrazy, bysty apod.).
Pardubické městské zastupitelstvo situaci vyřešilo tak, že 7. září 1942 ve své schůzi zbavilo čestného občanství všechny osoby, které nahlásilo okresnímu úřadu 2. ledna 1941, kromě dr. Josefa Bohuslava Foerstra.35) Všichni ostatní, uvedení v seznamu, totiž již zemřeli a dr. Hodža byl v exilu. Oficiálně tedy zůstal jediným čestným občanem města J. B. Foerster a neoficiálně nenahlášení Palacký, Rieger, Belcredi, Kraus, Trnka, Boukal a Potěšil. Jak bylo možné, že město nenahlásilo a nedegradovalo těchto sedm občanů? Úmyslně? Asi těžko, musíme si uvědomit, že to bylo pár týdnů po heydrichiádě a že v té době již vládnul na pardubické radnici na postu starosty Němec Julius Stumpf !36) Spíš to bylo z neznalosti, z nedostatečného přehledu. (Jaký byl v té době přehled o čestných občanech, nasvědčuje připiš prof. Jaroslava Adámka z Chrudimi, který se 17. 2.1943 obrátil na městský úřad v Pardubicích se žádostí „o sdělení, zda a kterého dne byl dr. František Ladislav Rieger zvolen čestným občanem". Dostalo se mu odpovědi: Zu Ihrer Anfrage vom 17. 2.1943 teile ich mit, dass Fr. L. Rieger zum Ehrenburger der Stadt Pardubitz nie ernannt wurde. gez. Der Bůrgermeister.37))
Po válce hned na jednom z prvních zasedání MNV, 10. května 1945,38) bylo zrušeno usnesení městského zastupitelstva z r. 1939 o oduznání čestného občanství dr. Edvardu Benešovi čili prezident Beneš byl znovu čestným občanem města Pardubic. Že by po válce byli rehabilitováni také čestní občané, které degradovalo městské zastupitelstvo 7. září 1942, takové usnesení jsem v archiváliích nikde nenašel.
Zato byli jmenováni noví čestní občané. V r. 1945 sovětský armádní generál Andrej Ivanovic Jeremenko, ministr dr. Zdeněk Nejedlý a ministr Bohumil Laušman, v r. 1946 předseda vlády Klement Gottwald, v r. 1947 předseda Ustavodárného NS Josef David a náměstek předsedy vlády Msgre. Jan Šrámek (tomu však bylo z politických důvodů 24. června 1948 usnesením plena čestné občanství zase oduznáno).39) V r. 1950 přibyla čestná občanka Anežka Hodinová-Spurná. Pak přišla do r. 1965 patnáctiletá pauza. Poté byli v rozpětí tří let jmenováni čestnými občany tři cizinci (P. A. Sibirkin, dr. D. Marchi a G. Nilsson) a pak následovalo 10 čestných občanů, o nichž jsme mluvili již shora. A v r. 1993 odnětí občanství Nejedlému, Gottwaldovi, Davidovi a Hodinové-Spurné.
Pokud se neobjeví doklad o tom, že městské zastupitelstvo či rada nebo plénum NV nějakým svým rozhodnutím anulovaly usnesení městského zastupitelstva ze dne 7.9.1942 a usnesení plena MěN V ze dne 24. 6.1948, pak nemáme v Pardubicích 45 čestných občanů, jejichž jména jsou vyryta na mosazné desce v přízemí radnice, ale pouze 23, a to dr. Palackého, dr. Riegra, R. Belcrediho, Alf. Krause, dr. O. Trnku, H. Boukala, F. K. Potěšila, dr. E. Beneše, A. I, Jeremenka, B. Laušmana, P. A. Sibirkina, dr. D. Marchi, G. Nilssona, H. Theina, J. Gruse, A. Gubareva, Ing. VI. Remka, O. Janečka, R. Cl. Hockeye, M. Chudou, Ing. M. Janečka, V. Metelku a dr. M. Svobodovou.
Věřím, že pro mnohé čtenáře jsou uvedené nepřesnosti překvapivé. Jsou to však fakta. Pro mne osobně je na nich překvapivé to, že byly objeveny až nyní...
Poznámky:
1) -b-, Čestní občané města Pardubic, Zář, 1969, čís. 1, s. 2.
2) Čestní občané města Pardubic, Zpravodaj MěNV Pardubice, prosinec 1969, s. 11.
3) Zemřel 8. února 1990 v Pardubicích.
4) Zd. Bičík, Čestní občané města Pardubic, Zprávy KPP 1990, s. 174.
5) Mir. Klimpl, Čestní občané Pardubic, Pernštejn 8.2.1993.
6) Jiří Kotyk, Čestní občané Pardubic (stav k r. 1993), Zprávy KPP 1993, s. 193.
7) SOkA Pardubice, fond Archiv města Pardubic (dále zkracuji AmP), kniha čís. 180, s. 83, protokol ze schůze obecního zastupitelstva ze dne 7.11.1871.
8) Tamtéž, kniha čís. 193, s. 24, zápis ze zasedání obecního zastupitelstva dne 27.11.1918, bod 2).
9) Tamtéž, Zápisy schůzí a usnesení městské rady, čís. knihy 134, rozhodnutí obecního výboru (tj. zastupitelstva) ze dne 14. února 1866.
10) Tamtéž, Spisy vynikajících mužů a žen, karton 140, čís. sp. M 543/18.
11) Tamtéž, karton 141, čís. spis. M 3882/34; Foerster byl zvolen jednomyslně 34 přítomnými členy obecního zastupitelstva. Návrh na udělení občanství podalo dne 6.12.1934 Pardubické pěvecké okteto. Podepsali jej předseda Josef Ledr a jednatel Jaroslav Krupař.
12) Usnesení zastupitelstva města Pardubic ze dne 31. května 1993.
13) Zprávy KPP 1994, s. 44.
14) U této osoby se objevuje dvojí způsob psaní příjmení, a to Boukal a Baukal. K jeho úmrtí jako býv. státního úředníka byla vydána dvě úmrtní oznámeni, jedno v české a druhé v německé řeči. V němčině je uveden jako Ignaz Baukal, v češtině Hynek Boukal.28) Přidržuji se české verze.
15) Byl okresním hejtmanem v letech 1870-1891.
16) Titul „čestný občan" zněl původně „čestný měšťan".
17) SOkA Pardubice, AmP, kniha čís. 181, s. 145, protokol ze schůze obecního zastupitelstva ze dne 15.4.1878, bod ld (... Dále bylo k návrhu městské reální deputace uzavřeno jednohlasně, aby p. c. k. okresní hejtman v uznání nevšedních zásluh svých o blaho obce byl jmenován čestným měšťanem. Vykonalo se lístky hlasovacími. Jmenování to se má p. c. k. okresnímu hejtmanovi deputací oznámiti...).
18) Tamtéž, Spisy vynikajících mužů a žen, karton 208, čís. sp. $í 1/107/39; byl zvolen jednomyslně 35 přítomnými členy obecního zastupitelstva.
19) Tamtéž, fond MěstNV Pardubice, sign. 25, zápis ze schůze rady MěstNV, konané 31.10.1969, usnesení čís. 165.
20) Tamtéž, zápisy ze schůzí rady MěstNV, sign. 35, s. 151, usnesení čís. 111 ze dne 8.10.1971.
21) Tamtéž, sign. 87, zápis ze schůze rady MěstNV ze dne 29. 5.1979, s. 5. Kosmonauti Alexej Gubarev a Ing. Vladimír Remek byli jmenováni čestnými občany jednomyslně 12 přítomnými členy (3 členové rady byli omluveni).
22) Tamtéž, sign. 38, zápis ze schůze Rady MěstNV ze dne 26.4.1965, str. 87: Na návrh organizačního odboru schválila Rada MěstNV přiznání čestného občanství P. A. Sibirkinovi za zásluhy při osvobozování města Pardubic od fašistických okupantů v r. 1945. Tamtéž, str. 88: Rada MěstNV schvaluje návrh na svolání mimořádné schůze Rady MěstNV na den 11. 5.1965 ve 14.00 hod. k předání čestného občanství města Pardubic P. A. Sibirkinovi.
23) Sakař, Dějiny Pardubic, díl I., s. 223. 2*) Sakař, Dějiny Pardubic, díl I., s. VIII.
