Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
DVA PARDUBIČTÍ DURYCHOVÉ
Před časem jsem v seriálu ?Pardubický Slavín? psal o hrobu Václava Durycha (1863-1897), jenž se nachází ve staré části Městských hřbitovů (podle plánu J.Janiše v sektoru I.B/21). Jde o malý pomníček takřka zanikající ve vysoké trávě, neudržovaný, ale opatřený nápisem ?zasloužilý redaktor a buditel?. Roku 2001 vydalo nakladatelství VOTOBIA knihu jeho vnuka a jmenovce RNDr. Václava Durycha ?Vzpomínky na mého otce. Životopis Jaroslava Durycha?, z níž vyplývá, že V.Durych pohřbený v Pardubicích ve věku pouhých 34 let byl otcem známého spisovatele a publicisty MUDr. Jaroslava Durycha (1886-1962), m.j. známého autora ?Sedmikrásky?, ?Bloudění? a ?Služebníků neužitečných?. Z toho vysvítá evidentní význam uchování hrobu jako kulturní památky. Václav Durych (nar. 27.1.1863 v Turnově, zemřel 27.12.1897 v Pardubicích) byl kromě své staročeské žurnalistiky provozované v Kolíně (Kolínské noviny, Jizeran), Hradci Králové (Hradecký Polaban, pozdější Slovan a Polabské noviny) a Pardubicích (Pernštýn, Pardubický Obzor) také autorem pěkných turistických průvodců ?Z Českého ráje? (1888, 1892), ?Průvodce po Turnově a okolí? (1889) ?Krkonoš? (Pardubice 1897 u E.Kmínka).V.Durych pocházel z rodiny brusiče polodrahokamů v Turnově. Jeho matka chtěla, aby se stal knězem, on však chtěl být spisovatelem. Ještě jako student napsal historickou povídku „Svatava“ a roku 1884 napsal v Kolíně historické drama o 5 dějstvích „Jiřík z Poděbrad“. Oženil se 26.srpna 1884 s Boženou Žabkovou z Nechanic. S ní měl postupně 5 dětí: 1885 Václava, 1886 Jaroslava (výše zmíněného katolického spisovatele), 1887 dceru Boženu (zemřela v den svého narození 18.11.t.r.) a ještě dva syny: Josefa (1888) a Zdeňka (1889). Jeho žena vyčerpaná pěti porody a nejistým sociálním postavením svého muže zemřela roku 1892. Václav Durych po jejím úmrtí uzavřel roku 1895 (27.11.) ještě druhý sňatek s Boženou Bartákovou, jež mu porodila v Pardubicích 7.září 1896 syna Bohuslava. Hned následujícího roku 1897 (27.12.) V.Durych zemřel na zápal plic. Jeho prvnímu synovi Václavovi (tehdy studentu pardubické reálky) bylo pouhých 13 let a napsal t.r. dopis o otcově smrti, jež ho hluboce zasáhla. Netušil, že sám také brzy zemře – 27.7.1912 v pouhých 27 letech.
Druhým významným „pardubickým Durychem“ byl již uvedený Bohuslav (narozený 1896 v Pardubicích, jak uvádí J.Pertl ve svém „Malém vlastivědném slovníku Pardubického kraje“ z roku 1957. Bohuslav byl žurnalistou jako otec, ale též vynikajícím překladatelem z němčiny (např. Adalberta Stiftera) a ruštiny (např. Michaila Prišvina) a vydavatelem (edice Delfín s Vlastimilem Vokolkem). Udržoval pravidelné styky s vydavatelskými centry na Moravě (Stará Říše Josefa Floriana a olomoucký Velehrad Jana Zahradníčka). Po první světové válce, kterou strávil v ruských legiích, se usadil v Přerově jako civilní zaměstnanec vojenské posádky. Zemřel roku 1969 skoro slepý a ochrnutý, když roku 1957 po pádu na schodech absolvoval složitou operaci mozku. Zhoršující se cukrovka mu zeslabila jeho zrak. A tak konec nadaného Bohuslava Durycha byl velmi smutný…
