DINOSAURUS OD SRNOJED

O tomto taxonu, známém dodnes jen podle drobných izolovaných kostí, se poprvé zmiňuje Antonín Frič v díle Studie v oboru křídového útvaru v Čechách. V.Březenské vrstvy. (Praha, 1895):

„O přítomnosti obrovských ještěrů v době ukládání se Březenských vrstev svědčí více zbytků, které nalezeny byly na příkrém svahu Labském u Srnojed, západně od Pardubic. Pan Dr. Jaroslav Jahn nalezl tu střední část velkého phalangu, na němž obě kloubní plochy rozkladem byly zrušeny; zbytek jest 10 cm dlouhý a v prostředku 6 cm široký. Kromě toho nalezl jsem na témže místě ploché, čtyřhranné kousky kostí, které jistě náležely ku kostní kostře a na příčném výbrusu ještě strukturu kostní vykazují. Mimo tyto nalezeny kusy, které upomínají na žebra a jiné částky kostry, avšak úplně z rozloženého kyzu a sádry se skládají.“

            Zatím není definitivně prokázáno, že obě Fričovy domnělé dinosauří fosilie (první z Holubic u Kralup nad Vltavou, objevená již roku 1878 má stáří kolem 95 milionů let, exemplář od Srnojed asi 88,5 milionu let) skutečně patřily neptačím dinosaurům, a nikoliv třeba velkým ptakoještěrům nebo jiným obratlovcům. Všechny indicie však nasvědčují první možnosti (zejména u materiálu z Holubic je příslušnost k taxonu Dinosauria velmi pravděpodobná). V takovém případě by zdaleka nejlepší český nález toho druhu, učiněný v roce 2003 u Mezholez u Kutné Hory a v roce 2017 pojmenovaný jako Burianosaurus augustai, nepředstavoval první objev v dinosauřích kosterních zkamenělin na našem území. K tomu by totiž tím pádem došlo již koncem 19.století, jak uváděl sám profesor Frič. Této možnosti dává za pravdu i podrobný histologický výzkum paleontologa Borise Ekrta, který v roce 2001 s velkou pravděpodobností potvrdil příslušnost fosilií od Srnojed i Holubic ke skupině Dinosauria. Fosilní materiál se nachází ve sbírkách Národního muzea v Praze.