Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Co přinesl archeologický průzkum v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích
Když jsme v létě 1995 dokončovali s kameramanem Jaroslavem Novákem a redaktorem Janem Řeháčkem dokumentární film o průzkumných pracích vykonaných od ledna do dubna 1995 v chrámu sv. Bartoloměje 1), shlédli jsme spolu všechny záběry natočené v tomto období. Bylo při tom možno precizovat dva hlavní závěry: Konstatování pracovníka Archeologického ústavu CAV Mgr. Martina Ježka, že nejstarší dějiny kostela se nemusely odehrávat v dnešních místech, rozvířilo opět diskusi otevřenou na stránkách Pardubických novin rozhovorem pracovníka VČM v Pardubicích
p. Tomáše Čurdy z 27. července 1994 o nálezech v Pardubickách (druhý kostel jako součást kláštera cyriaků) a replikou ředitele VCM PhDr. Františka Šebka z 30. srpna až 2. září 1994, která oprávněně operovala známou papežskou listinou Bonifáce VIII. z 15. prosince 1295 o klášteře cyriaků u sv. Bartoloměje v Pardubicích a snesla řadu dalších argumentů a dokladů, byť nepřímých. Vzhledem k tomu, že archeologický průzkum v Pardubickách není dokončen, je předčasné tedy formulovat jakékoliv závěry, protože musí nutně mít podobu pouze pracovních hypotéz. Je však třeba jen uvítat vzniklou debatu kolem tohoto vědeckého problému, protože ta vždy je motorem pokroku jakéhokoliv bádání. V této souvislost uveďme, že ve stavebně-historickém průzkumu z května 1995 přicházejí jeho autoři ing. Petr Macek a PhDr. M. Ebel s hypotézou, v níž situují klášter cyriaků „jižně, či spíše jihovýchodně od stávajícího kostela" (rozuměj sv. Bartoloměje v Pardubicích). Tato hypotéza je však velmi nepravděpodobná.
Archeologický průzkum u sv. Bartoloměje skončil v dubnu 1995. Zpráva o něm byla zveřejněna v letním dvojčísle ZKPP (7. - 8. roč. XXX - 1995), s. 140-143. Připojen byl i schematický plánek 7 nalezených cihelných hrobek. V ústřední hrobce pod sarkofágem Vojtěcha z Pernštejna, nejvyššího hofmistra království Českého (zemř. 1534) byly nalezeny ostatky 1-2 dalších lidí. V situaci, kdy nebyl realizován antropologický průzkum, ačkoliv Národní muzeum a jeho specializované pracoviště mělo na něm vědecký zájem, který trvá i dnes, považuji jakékoliv archeologické pokusy o identifikaci ostatků podle blízkosti náhrobních kamenů jen za hypotézy. Interdisciplinární přístup by měl být v každé vědě XX. století nezbytností. Antropologickým průzkumem lze totiž stanovit hlavní demografická data, pokole% edince, morfologické a sérologické vlastnosti zkoumané osobnosti, lze usilovat i o rekonstrukci podoby, event. o zjištění jejího zdravotního stavu či příčin její smrti. Kniha Emanuela Vlčka „Jak zemřeli" (vyd. Academia 1993) jasně prokazuje význam antropologické práce i pro další vědní obory. „Je jistě logické, že konkrétní poznatky o fyzické kondici a tělesné konstituci příslušníků jednoho z nejvýznamnějších rodů Čech a Moravy by významně obohatily historickou faktografii. . . Komparativní metodou by pak stálo za to pokusit se o identifikaci alespoň některých pozůstatků v Doubravníku" (zde je hlavní hrobka pernštejnského rodu - pozn. J. K. ), uvádějí dr. Milan Hlinomaz a Jan Schwaller ve své studii ve sborníku „Pernštejnové v českých dějinách" (vyd. Pardubice 1995, s. 332 ). Při zachování vědeckosti, jež byla zájmem Národního muzea zaručena, není důvodu stavět žádné morální překážky ani argumenty vysokými finančními náklady2), malou vypovídací hodnotou nálezů, zdravotními riziky, nevratnou zkázou pernštejnské hrobky - klasického po schodech a šachtice od hlavního oltáře - umožní dokončení průzkumu v blízké budoucnosti.
Poznámky:
1) Film byl promítán u příležitosti Dne historie Městského festivalu 4.10-]^ V^jmu Východočeské galerii a Státním okresním archivu v Pardubicích za veliken j stovek návštěvníků.
2) Byly neúměrně přeháněny do miliónů Kč, přičemž jde řádově o tisíce Kč.
3) Zcela je vyloučila zpráva OHS v Pardubicích.
4) Kolik nevratných archeologických situací zaniklo při průzkumu Mgr. M
