Chvaletice v minulosti a pohled do budoucnosti

O ložisku železné rudy v této oblasti se zmiňuje už Hájkova kronika, která zasazuje objevení hor s železnou rudou do roku 677. Dle pověsti byl železem z místních zdrojů okován i vůz Přemysla Otakara II.. Těžba železné rudy zde probíhala nesoustavně a primitivně. K změně došlo až po roce 1886. Manganová ruda a pyrit se v té době těžily v souvislém rudném pruhu od Chvaletic po Sovolusky. Maximum těžby bylo v roce 1938. Těžba pokračovala i přes okupaci. V roce 1945 byl železnorudný důl znárodněn. Vlivem politické situace po roce 1948 došlo k maximálnímu rozšíření těžby. V místní rudě byla nalezena náhrada pyritu, důležitého pro výrobu kyseliny sírové. Do této doby byl dovážen ze Švédska a Španělska.

Těžbou byla pohlcena téměř celá původní obec Chvaletice, ze které zbylo jen jižní torzo ležící nad mohutnou těžební jámou o rozloze 700 krát 2000 m. Tento pozůstatek obce se dnes nazývá Hornická čtvrť. Nové Chvaletice překryly a zlikvidovaly původní obec Telčice. Z ní zůstal jen drobný zbytek, malý fragment venkovské zástavby v ulicové struktuře dnešních Chvaletic.

Výroba pyritového koncentrátu byla v Chvaleticích ukončena v roce 1975. V Polsku byla objevena výhodná ložiska síry, která byla pro naši potřebu ekonomičtější. Zůstalo jen devastované území o ploše 5 km2. V odvalech zbyly zásoby manganových rud a pyritu, které jsou nadále chráněným ložiskovým územím. Vládou bylo rozhodnuto využít lomovou jámu a existující zdroje pracovních sil pro umístění nové tepelné elektrárny se spalováním podřadného hnědého uhlí. Při tomto rozhodnutí sehrál významnou roli i další přírodní fenomén území - řeka Labe a možnost jejího splavnění. Tato vodní cesta dovolovala zpracovávat uhlí ze severočeské pánve. Provoz byl zahájen v roce 1977. U přístavu a překladiště byly zřízeny i doky pro opravu a stavby lodí a remorkérů.

Pozoruhodný je i nárůst obyvatelstva. V roce 1950 - 778 obyv., v roce 1961 - 2652, v roce 1980 - 3031 a v roce 1993 - 3257 obyvatel. Město trpí absencí klasických městotvorných prostorů, dominant a identifikačních znaků. Nová obec Chvaletice byla zbudována jako sídliště pro vysídlence a zaměstnance dolu. V roce 1950 bylo vystavěno prvních 15 finských domků, o rok později 20 rodinných domků a první bytové domy. Vzniklo tak 623 bytových jednotek. Chyběl komplexní přístup a cíl vybudovat město, nikoliv jen sídliště. Chyběly obchody, škola, pošta, lékař. Vznikla sice nová dominanta široké okolí - čtyři chladící věže a objekt elektrárny. Toto jako symboly svého domova obyvatelé těžko uznávají. Lokalitou s historickou hodnotou je torzo starých Chvaletic s evangelickým kostelem, farou, hřbitovem a bývalou školou postavenou dle návrhu arch. Řepy. Tato část však leží zcela mimo zástavbu dnešních Chvaletic.

CHVALETICE BUDOUCNOSTI

S obecnými snahami města zlepšit životní a obytné prostředí je zapotřebí vytvořit účelný dopravní systém uvnitř města i ve vazbách na širší území včetně spojení s nadřazenou silniční sítí. Je potřebí vymezit plochy pro podnikatelské aktivity v zastavěném území města, vyřešit a doplnit rozvoj inženýrských sítí, vytvořit podmínky pro služby, obchod a kulturně společenské aktivity. Městu chybí území, které by mohlo být označeno jako centrum. To by mělo být na průsečíku ohnisek městských aktivit - obchodní lokalita, kulturní dům, městský úřad, škola, železniční stanice.

Při studiích vyhledání vhodného centra bylo vytypováno 5 variant. Z nich pak zastupitelstvem města byla zvolena nejméně náročná. Ta počítá se zklidněním tohoto prostoru vybudováním silničního obchvatu. Centrum je umístěno k současné průjezdní komunikaci, do lokality obchodních pavilonů a plochy parkoviště. Stávající solitérní obchodní pavilony jsou v návrhu vzájemně propojeny pasážemi a nově dostavovanými objekty. Vytvářejí meandr otevřený k ploše parkoviště. Na to navazuje linie nově navrhovaných komerčních dvoupodlažních objektů. Vzniklé otevřené meandry vytvářejí mezi sebou centrální náměstí, na které navazuje pěší zóna.

Severní a severozápádní sektor města je limitován železniční tratí a výhledově umístěnou novou trasou komunikace. Dnes jsou zde garáže, benzinové čerpadlo, nová zastávka ČD a veřejná zeleň s izolační funkcí.

Jihozápadní sektor by měl být čistě s rodinnými domy. Je připravena nová lokalita s kapacitou 45 domků.

Jižní sektor je převážně obytnou zónou. Území má značnou urbanistickou kvalitu. Struktura by měla být zachována pro zajímavý terén a kvalitní zeleň. Je zde prostor sportovních aktivit, obchodu i služeb. Uvažuje se o rozšíření areálu učiliště o možnost zřízení středního školství. Jižní okraj tvoří zahrádkářské osady, jejichž funkce bude zachována. Pod lesem je umístěno přírodní divadlo, kde při některých akcích nadměrný hluk obtěžuje obytné zóny. Tento nedostatek bude řešen protihlukovou zelení.

Jihovýchodní sektor je smíšené území s převahou obytné funkce. Na místě bývalého areálu ČSPLO bude umístěn okrsek s 250 byty. Výstavba již byla zahájena. Je zde základní škola i jednotlivé pozemky pro nové rodinné domky.

Do tohoto sektoru je umístěn i sportovní areál s hřišti na fotbal, volejbal, tenis a hokej. Na východní straně sektoru je na svahu kypy lyžařská sjezdová trať. Uvažuje se i o koupališti s vybudováním aquacentra.

Hornická čtvrť je dnes jen torzo původní obce Chvaletice. Byla určena na dožití pro odlehlost od obce, pro bezprostřední návaznost na odkaliště elektrárny. Protože zde existují poslední autentické zbytky historie Chvaletice a dochází k zlepšení podmínek na odkališti a stanovení nových ochranných pásem, rozhodly se Chvaletice Hornickou čtvrť zachovat a začít lokalitu znovu rozvíjet.

Průmyslová zóna na vých. okraji katastru bude nadále sloužit výrobě a výrobní obsluze. Počítá se s postupným uzavíráním a rekultivací odkaliště.

Mimo katastrální území leží na druhém břehu Labe areál České plavby labské. Vzhledem k silným vazbám na území Chvaletic je třeba tento areál považovat za součást řešeného území. V dalekém výhledu, v souvislosti s tzv. průpichem, tj. změnou trasy koryta řeky, by mělo dojít i k fyzickému propojení obou území.

ELEKTRÁRNA CHVALETICE

patří k nejmodernějším tepelným elektrárnám v České republice. Byla postavena v letech 1971 - 79. Hlavní technologické zařízení tvoří čtyři výrobní bloky, každý o výkonu 200 MW. Zde spalované hnědé energetické uhlí je dopravováno ze Severočeského hnědouhelného revíru. Z ekonomických důvodů byla v roce 1996 nahrazena doprava paliva tlačnými čluny po Labi dopravou železniční. Kromě elektrické energie dodává elektrárna i teplo pro Chvaletice a přilehlé závody.

Díky spolehlivě pracujícím elektrostatickým odlučovačům se podařilo snížit úlet tuhých emisí. Úpravou kotlů je zvládnut proces hoření za nízkých teplot, čímž došlo ke snížení emisí NOx z 900 na 400 mg/Nm3. Pro odsíření elektrárny byla zvolena mokrá vápencová vypírka slibující 95% účinnost. Ta zajistí desetinásobný pokles oxidů síry. Produkt odsíření bude smíchán s popílkem a ukládán na stávajícím složišti, s případným využitím ve stavebnictví. Složiště bude tvarováno do přírodní polohy, která bude postupně ozeleněna a zalesňována.

Je zpracována i krajinářská studie úložiště. Horní rovinné partie skládky budou ozeleněny stromokeřovou vegetací, mírně se svažující plochy budou zatravněny výsevem stepních, hustě kořenících trav. Z důvodů protierosních budou tyto plochy rozčleněny mezemi po vrstevnících formou mírného protisvahu v šířce 5 m a následně ozeleněny. Obvodní hráze o výšce 10 m budou osety travou s doplněním hustě kořenících keřů jako je kustovnice, janovec, trnka, šípek a po ukončení ukládání budou hráze ozeleněny vegetací stromů a keřů.

(Příspěvek byl zpracován z článků uveřejněných v časopisu

„Územní plánování a urbanismus“ 5 - 6 / 1996,

jejichž autory byli Ing. Vendula Růžičková, Milan Káňa

a Zuzana Baladová.)