Samospráva v obci Veliny

V urbáři v r. 1507 není uvedeno jméno rychtáře. Pravděpodobně to byl Martin, po kterém dle purkrechtní knihy převedla se usedlost v r. 1559 na syna Jakuba, i když Jakub Rychtář je již uveden v urbáři kolem r. 1530. Po Jakubovi převádí se v r. 1594 usedlost na jeho syna Pavla. Jak dlouho byl rychtářem, není nikde zaznamenáno, jenom se ví to, že usedlost byla v r. 1648 prodána již jinému, který na rod rychtářů zde nenavazoval. Mezi tím je zápis z 16. 9. 1637 v knize „Registra povolující, kteráž slovou rolní“ s rychtářem Tobiášem Brandejským, který měl usedlost čp. 29 s mlýnem po r. 1621 do 12. 12. 1654. Také zde nelze zjistit délku doby ve funkci rychtáře. To je vše, co se doposud dalo vypátrat o rychtářích v obci v 16. - 17. stol. Ještě se lze domnívat, že pokud bylo dědičné rychtářství na usedlosti čp. 1, pravděpodobně skončilo v počátku třicetileté války. Dle třetího pernštejnského urbáře vyhotoveného asi kolem r. 1530, bylo celé panství rozděleno na rychty (střediskové?). Zdejší obec podléhala rychtě ostřetínské, ke které ještě patřily Litětiny a Vlčkovice u Velin.

Zavedením „Makuláře obnovení úřadu rychtáře“ v r. 1701 na komorním panství v Pardubicích, jsou zapsáni následující rychtáři:

    do r.1724 Mikuláš Bárta čp. 7

    od 15. 1. 1724 Jan Hájek čp. 4

    12. 1. 1744    Matěj Hájek čp. 4

    1756   Václav Hloupý čp. 1

    19. 2. 1758    Matěj Hájek čp. 4

    1761   Karel Doubrava čp. 29

    1. 6. 1765 Václav Hloupý čp. 1

    12. 1. 1766    Jiří Hájek čp. 26

    6. 6. 1777 Josef Štěrba čp. 21

Po r. 1800 se přešlo na „Soupis přísah rychtářů, konšelů a dalších“ a v něm jsou podpisy zdejších rychtářů:

    28. 4. 1803    Jan Štěrba čp. 21

    29. 6. 1814    Matěj Horák čp. 2

    5. 3. 1819 Jan Holeček čp. 21

    5. 12. 1836    Václav Šípek čp. 26

    16. 12. 1840   Jan Branda čp. 5

    20. 8. 1844    Václav Schejbal čp. 17

    1. 4. 1847 Mikuláš Hejcman čp. 29

K úřadu rychtáře byli ještě jmenováni konšelé (asi 2).

Po r. 1850 nastala zásadní změna tím, že vrchností dosazované funkce rychtářů a dalších byly zrušeny a přešlo se na volbu obecního představenstva (zastupitelstva). Jak se kdysi volívali představení obce, o tom je zajímavý zápis v „školní pamětní knize“ z 23. 2. 1861, s tímto doslovným záznamem:

„Držána byla nová volba místního obecného představení, u přítomnosti c.k. pana okresního Jana Maierhofera z Holic, v domě č. 1. Občané celé osady velinské byli dle c. k. daně rozděleni ve tři sbory; při počátku volby hlasovali nejprve třetí sbor, pak druhý a poslez první. Každý sbor sobě zvolil tři výbory a jednoho náhradníka. Třetí sbor sobě zvolil za výbory bývalého představeného Mikoláše Hejcmana z č. d. 29 pak bývalého radního Františka Poláka z č. d. 4 a hodnověrného souseda Jana Kaplana z č. d. 21 a za náhradníka Františka Nepovědomýho domkáře z č. d. 3.

Druhý sbor sobě zvolil za výbory Josefa Bahníka z č. d. 45, Josefa Kloučka familianta z č. d. 78 a pak Jana Schejbala rolníka z č. d. 46, za náhradníka Václava Hendrycha chalupníka z č. d. 18.

První sbor sobě zvolil za výbory Františka Vanického rolníka z č. d. 58, Matěje Železnýho rolníka z č. d. 8 a Františka Vašíčka polorolníka z č. d. 13, za náhradníka Josefa Hájka polorolníka z č. d. 76.

Oněch devět zvolených výborů volilo nejprve představeného a pak dva radní. Bývalý představený Mikoláš Hejcman jsa té naděje, že opět ve svém úřadování zůstane, stal se ale v čase svém úřadování příliš moc vysokomyslný a pyšný, tak že lid svůj poddaný toliko jen za malicherné považoval, a proto sobě lid přál jiného věrnějšího a upřímnějšího člověka za představeného zvoliti. Ačkoliv si lid Mikoláše Hejcmana za představeného nepřál předc ho třetí sbor obzvláště lid malý volil nebo slyšeli, jak se sám vyjadřoval, že představeným zůstati musí a proto se báli jeho utiskování.

Prv než se představený volil, vystoupil zvolený výbor Josef Bahník před slavnou komisí a vyjádřil se ve jménu všech ostatních, že si Mikoláše Hejcmana nepřejí poněváč jim v čase úřadování jeho nějaké špatnosti dělal; byl ale od c. k. p. okresního zaražen. Když tento dále mluviti nesměl provolal následovně: Teď sobě volme jednohlasně za představeného Františka Poláka.

C. k. p. jednohlasnou volbou příjmouti nechtěl a protož muselo všech devět výborů zvlášť hlasovat, hlasovali ale všecky Františka Poláka. Načež se volili obecní radní. Za I. radního byl zvolen Jan Kaplan, za II. radního Josef Klouček a tak se stal následovní obecní úřad:

    1. František Polák č. d. 4

    2. Jan Kaplan I. radní č. d. 21

    3. Josef Klouček II. radní č. d. 78

    4. Josef Bahník výbor č. d. 45

    5. František Vanický výbor č. d. 58

    6. Jan Shejbal výbor č. d. 46

    7. Matěj Železný výbor č. d. 8

    8. František Vašíček výbor č. d. 13

    9. Mikoláš Hejcman výbor č. d. 29

    10.    Josef Hájek náhradník č. d. 76

    11.    Václav Hendrych náhradník č. d. 18

    12.    František Nepovědomý náhradník č. d. 3

Podotknutí platí, že ačkoliv sobě Mikoláš Hejcman bývalý představený lid volícími cedulkami podmanil bylo ale marné úsilí proti vůli Boží.“

Starostové (představení) obce:

V letech   1851 - 1861    Mikoláš Hejcman čp. 29

    1861 - 1880    František Polák čp. 4

    1881 - 1883    Václav Kaplan čp. 21

    1884 - 1887    František Junek čp. 5

    1887 - 1890    František Železný čp. 8

    1890 - 1898    František Junek čp. 5

    1898 - 1905    František Tobiášek čp. 2

    1905 - 1919    František Klouček čp. 78

    1919 - 1931    František Vondráček čp. 2

    1931 - 1938    Karel Bahník čp. 49

    1938 - 1945    Rudolf Drašner čp. 56

Počet členů obecního představenstva je zřejmý ze zápisu ve školní pamětní knize, jak shora uvedeno. Zda počet a rozdělení funkcí se změnilo do r. 1919, nepodařilo se zjistit. Od r. 1919, kdy se volilo poprvé v osvobozené ČSR obecní zastupitelstvo, bylo vždy patnáctičlenné. Z toho se volil starosta, náměstek st., tříčlenná rada a v posledních dvou zastupitelstvech též pokladník. Další volby byly v r. 1923, 1927, 1931 a 1938. Právo na obsazení funkce starosty měla nejsilnější strana nebo uskupení několika stran na jedné kandidátce. Všichni starostové vyřizovali úřední záležitosti doma ve svém bytě. Také dosazený tajemník za války úřadoval v bytě starosty.

Po 2. světové válce od května r. 1945 až do r. 1990 nastalo období volených i nevolených místních národních výborů s těmito předsedy:

v letech   1945 - 1946    Rudolf Drašner čp. 56

    1946 - 1951    František Roček čp. 26

    1951 - 1954    Jaroslav Václavík čp. 11

    1954 - 1964    Josef Vaňásek čp. 44

    1964 - 1976    Bohumil Jáneš čp. 87

    1976 - 1990    Josef Vaňásek čp. 44

Počet členů MNV nebyl ve volebních obdobích vždy stejný a pohyboval se od 9 členů v letech 1954 - 1957 až po 22 členů v letech 1964 - 1971. Z toho rada bývala většinou pětičlenná, kromě období 1954 - 1957 tříčlenná a devítičlenná v období 1964 - 1971. Zpočátku vyřizovali předsedové úřední záležitosti ve svém bytě. Po zřízení úřadovny v obecním domě (kolem r. 1950) měli zde určené úřední hodiny. Všichni předsedové vykonávali funkci mimo svého trvalého zaměstnání. Zavedená funkce tajemníka MNV od r. 1952 byla pro něho trvalým zaměstnáním do r. 1964. Následně i tajemníci MNV měli až do r. 1990 jen několik hodin týdně úřední hodiny v kanceláři MNV. Stejně tak účetní, které MNV začal zaměstnávat od r. 1976 až do r. 1990.

Přejitím v r. 1990 k opětnému uspořádání samosprávy obce dle vzoru z 1. republiky, volí se nyní devítičlenné obecní zastupitelstvo.

Starostou od r. 1990 je:         MVDr. Richard Minařík čp. 26

a s místopředsedou vyřizuje úřední záležitosti jen několik hodin týdně na obecním úřadě mimo své trvalé zaměstnání. Pro vyřizování hospodářských záležitostí je zde zaměstnána na několikahodinový úvazek účetní.