Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.08.2020 08:00

Cesta husitských hejtmanů

Bahno – Chlístovice – Sion – Polanka – Malešov. Délka trasy 10 km. Odjezd v 8:00 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:02 hod. vlakem ČD. Vedoucí J. Skotnica. pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

16.08.2020 09:00

Žulová stezka

Skuteč – Žulová stezka – Vrbatův Kostelec – Podskala – Chrast u Chrudimi. Délka trasy 12 km. Odjezd v 9:03 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 15:01 hod. (16:07 h.; 17:03 h.) vlakem ČD. Vedoucí L. Kvapilová. pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

23.08.2020 06:00

NS Údolím Šembery a kosteleckými lesy

Český Brod – Tuchoraz – NS Údolím Šembery – Kostelec n. Č. lesy. Délka trasy 13,5 km. Odjezd v 6:00 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:02 hod. BUS+ČD. Vedoucí O. Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

30.08.2020 08:20

Pivovar Třebovský mlýn

Česká Třebová – pod Skuhrovem – Dlouhá Třebová. Délka trasy 12 km. Odjezd v 8:23 h vlakem ČD z hl.n., návrat v 14:55 hod. (15:17 hod.) ČD. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

13.09.2020 07:50

Údolím Doubravky

Bílek - NS Údolí Doubravky - Chotěboř. Délka trasy 11 km. Odjezd v 7:53 vlakem ČD z hl.n., návrat 16:07 vlakem ČD. Vedoucí: J. Skotnica. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

SOUPIS VÝCHODOČESKÝCH URBÁŘŮ

obrázek k článku Další významný příspěvek k bližšímu poznání dávných dějin našeho regionu. Vloni vyšla další z publikací Státního oblastního archivu v Zámrsku, která jistě potěší všechny zájemce o historii, zvláště pak rodopisce, jimž poskytne neocenitelné informace pro pátrání po předcích.

Práce nazvaná „Soupis východočeských urbářů“ podchycuje všechny dochované urbáře statků, panství a měst ve východních Čechách a také některé urbáře moravské, které popisují lokality v našem regionu z doby od druhé poloviny 13. století až do roku 1776.

Urbáře, v minulosti někdy nazývané mj. také jako registra bonorum (jmění), registra censuum (platů), registra ložní, správní či urburní, jsou soupisem poddanského majetku a obsahují předpisy platů, dávek a robot z něho plynoucích. Tyto soupisy, sestavené podle rychet, vsí a usedlostí, však také někdy podávají i popis vrchnostenského majetku, objevují se v nich opisy důležitých listin a další písemnosti, ale i pamětní záznamy významných událostí z minulosti dané lokality.

Právě z urbářů se mohou zájemci o minulosti svého města nebo vesnice dovědět jména zdejších obyvatel a výši jejich majetku, a také jejich robotní povinnosti pro vrchnost. A to od nejrůznějších prací při panských dvorech, jako byla například téměř kompletní péče o polnosti - od orání, vláčení, setí, pletí, okopávání - vrcholící samotnou sklizní. Až po pracovní povinnosti v jednotlivých vrchnostenských podnicích - cihelnách, mlýnech, ovčínech, pilách, pivovarech a vápenkách, případně v samotném sídle vrchnosti.

Mezi další neméně důležité povinnosti patřila údržba cest, mostů, plotů, hatí, struh a hrází rybníků a dalších nejrůznějších staveb. V některých případech badatele překvapí podrobně uvedené robotní práce, mezi nimiž je mj. i draní peří, hrabání lesa (na podestýlku dobytku), sbírání klestí popřípadě hub, oříšků a jiných lesních plodů - nebo dokonce rozmetávání a zarovnávání krtinců.

Velmi zajímavou součástí urbářů jsou popisované peněžní, ale hlavně naturální platy z majetku poddaného. Obvykle odevzdávali poddaní svému pánu různou drůbež, obilí, maso, vejce a tak podobně, ale na některých místech sestávaly naturální dávky dokonce ze šafránu, každého desátého mlýnského kamene z lomu, housek, zpěvných ptáků, ba i z veverek.

V minulosti se našimi urbáři zabývala řada historiků i regionálních badatelů. Zvýšený zájem o jejich studium vedl nakonec v 60. letech k velké soupisové akci ve státních oblastních archivech, která měla zpřístupnit tyto svědky minulosti dalšímu bádání. Práci na soupisu východočeských urbářů zahájil v polovině 70. let nedávno zesnulý prom. hist. F. Zahrádka a v jeho úsilí pokračovali Mgr. J. Kuba a PhDr. T. Šimek, kteří soupis rozšířili a doplnili. Umožnili tak, aby mohl splnit svoji původní úlohu, tj. seznámit s urbáři nejširší veřejnost.

Soupis východočeských urbářů popisuje všechny nezbytné náležitosti, které badatelé ke svému studiu potřebují. U 268 položek obsažených v soupisu jsou uvedeny sídlo a původce - zadavatel vypracování urbáře, název instituce, v níž je možné jej studovat (včetně datace, pojmenování a příslušného archivního označení urbáře), popis jeho obsahu (údajů o poddaných, jejich platech, dávkách a robotách), které doplňuje (je-li v urbáři uveden) i popis panství. Popis urbáře pak uzavírají další praktické údaje, jako jsou výčet lokalit v něm popisovaných, jazyk zápisů a mj. i citace literatury, která se daným urbářem zabývá, případně jeho vydání v edici.

Kniha je dále opatřena důkladným místním a věcným rejstříkem a navíc doplněna dvěma přílohami - přepisem pokynů císařského dvora k vyplňování urbariálních fasí a přepisem vyplněné urbariální fase, které přiblíží čtenářům celé znění jedné z popisovaných archivalií.

Tato výpravná publikace ilustrovaná mnoha ukázkami popisovaných urbářů, jimž vévodí reprodukce ojedinělého broumovského urbáře z roku 1676, který byl prohlášen za národní kulturní památku ČR, by neměla chybět žádnému zájemci o život našich předků a historii obecně.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem