Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
26.06.2022 08:55

Zřícenina hradu Kumburk a Bradlec

Stará Paka - Kumburk - Bradlec – Železnice. Délka trasy 14 km . Odjezd v 8:55 hod. vlakem Arriva z hl.n., návrat v 19:30 hod. ČD. Vedoucí L. Černíková. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.07.2022 07:50

Ležáky

Vrbatův Kostelec -NS Stopy ležácké tragédie - Louka - Habroneč - Ležáky. Délka trasy 10 km. Odjezd v 7:53 hod. vlakem ČD  Návrat 15:01 hod. Bus +vlak ČD. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

10.07.2022 08:05

Český Šternberk

Ledečko - Český Šternberk - Rataje n Sázavou. Délka trasy 13 km. Odjezd v 8:09 hod. vlakem ČD  Návrat v 17:55 hod. ČD. Vedoucí L. Černíková. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

17.07.2022 07:30

Krajem krásných líp

Horní Bradlo - Lipka - Spálava - Libice n D. - Lhotka - Mariánské údolí - Chtěboř. Délka trasy 15 km. Odjezd v 7:30 hod. z Bus nádraží  Návrat 18:00 hod. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

24.07.2022 07:50

Hrad Rychmburk

Předhradí -Rychmburk -Skuteč. Délka trasy 10 km. Odjezd v 7:53 hod. vlakem ČD  Návrat 15:01 / 17:03 hod . ČD. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

SOUPIS VÝCHODOČESKÝCH URBÁŘŮ

obrázek k článku Další významný příspěvek k bližšímu poznání dávných dějin našeho regionu. Vloni vyšla další z publikací Státního oblastního archivu v Zámrsku, která jistě potěší všechny zájemce o historii, zvláště pak rodopisce, jimž poskytne neocenitelné informace pro pátrání po předcích.

Práce nazvaná „Soupis východočeských urbářů“ podchycuje všechny dochované urbáře statků, panství a měst ve východních Čechách a také některé urbáře moravské, které popisují lokality v našem regionu z doby od druhé poloviny 13. století až do roku 1776.

Urbáře, v minulosti někdy nazývané mj. také jako registra bonorum (jmění), registra censuum (platů), registra ložní, správní či urburní, jsou soupisem poddanského majetku a obsahují předpisy platů, dávek a robot z něho plynoucích. Tyto soupisy, sestavené podle rychet, vsí a usedlostí, však také někdy podávají i popis vrchnostenského majetku, objevují se v nich opisy důležitých listin a další písemnosti, ale i pamětní záznamy významných událostí z minulosti dané lokality.

Právě z urbářů se mohou zájemci o minulosti svého města nebo vesnice dovědět jména zdejších obyvatel a výši jejich majetku, a také jejich robotní povinnosti pro vrchnost. A to od nejrůznějších prací při panských dvorech, jako byla například téměř kompletní péče o polnosti - od orání, vláčení, setí, pletí, okopávání - vrcholící samotnou sklizní. Až po pracovní povinnosti v jednotlivých vrchnostenských podnicích - cihelnách, mlýnech, ovčínech, pilách, pivovarech a vápenkách, případně v samotném sídle vrchnosti.

Mezi další neméně důležité povinnosti patřila údržba cest, mostů, plotů, hatí, struh a hrází rybníků a dalších nejrůznějších staveb. V některých případech badatele překvapí podrobně uvedené robotní práce, mezi nimiž je mj. i draní peří, hrabání lesa (na podestýlku dobytku), sbírání klestí popřípadě hub, oříšků a jiných lesních plodů - nebo dokonce rozmetávání a zarovnávání krtinců.

Velmi zajímavou součástí urbářů jsou popisované peněžní, ale hlavně naturální platy z majetku poddaného. Obvykle odevzdávali poddaní svému pánu různou drůbež, obilí, maso, vejce a tak podobně, ale na některých místech sestávaly naturální dávky dokonce ze šafránu, každého desátého mlýnského kamene z lomu, housek, zpěvných ptáků, ba i z veverek.

V minulosti se našimi urbáři zabývala řada historiků i regionálních badatelů. Zvýšený zájem o jejich studium vedl nakonec v 60. letech k velké soupisové akci ve státních oblastních archivech, která měla zpřístupnit tyto svědky minulosti dalšímu bádání. Práci na soupisu východočeských urbářů zahájil v polovině 70. let nedávno zesnulý prom. hist. F. Zahrádka a v jeho úsilí pokračovali Mgr. J. Kuba a PhDr. T. Šimek, kteří soupis rozšířili a doplnili. Umožnili tak, aby mohl splnit svoji původní úlohu, tj. seznámit s urbáři nejširší veřejnost.

Soupis východočeských urbářů popisuje všechny nezbytné náležitosti, které badatelé ke svému studiu potřebují. U 268 položek obsažených v soupisu jsou uvedeny sídlo a původce - zadavatel vypracování urbáře, název instituce, v níž je možné jej studovat (včetně datace, pojmenování a příslušného archivního označení urbáře), popis jeho obsahu (údajů o poddaných, jejich platech, dávkách a robotách), které doplňuje (je-li v urbáři uveden) i popis panství. Popis urbáře pak uzavírají další praktické údaje, jako jsou výčet lokalit v něm popisovaných, jazyk zápisů a mj. i citace literatury, která se daným urbářem zabývá, případně jeho vydání v edici.

Kniha je dále opatřena důkladným místním a věcným rejstříkem a navíc doplněna dvěma přílohami - přepisem pokynů císařského dvora k vyplňování urbariálních fasí a přepisem vyplněné urbariální fase, které přiblíží čtenářům celé znění jedné z popisovaných archivalií.

Tato výpravná publikace ilustrovaná mnoha ukázkami popisovaných urbářů, jimž vévodí reprodukce ojedinělého broumovského urbáře z roku 1676, který byl prohlášen za národní kulturní památku ČR, by neměla chybět žádnému zájemci o život našich předků a historii obecně.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem