ARNOŠT Z PARDUBIC A UNIVERZITA KARLOVA Výročí 650 let od založení

Karel IV. dne 7. dubna 1348 vydal dvě rovnocené zakládací listiny nové university. Jedno vyhotovení pro samu universitu, opatřené zlatou pečetí, druhé pro prvního kancléře university - arcibiskupa Arnošta z Pardubic. První zakládací listina byla zcizena v roce 1945, druhá zůstala zachována. Roku 1349 pak vydal Karel IV. zvláštní listinu jako římský král, kterou založení pražské university potvrdil.

Skutečnost, že Karel IV. jednal při založení university z pravomoci českého krále, dokazuje jednoznačně starobylé stříbrné pečetidlo university. V kruhu raznice čteme nápis: „Sigillum universitatis scholarium studii Pragensis“. Středem obrazu je svatý Václav jako kníže s praporem. Zleva klečí Karel IV. ozdoben královskou korunou a podává světci zakládací listinu.

Karel IV. povolal do Prahy na novou universitu řadu vynikajících lidí ze zahraničí. Z domácího prostředí povolal král s Arnoštem z Pardubic ještě teologa Jana Moravce, který studoval teologii na universitách v Paříži a Oxfordu.

Nejstarší doktorský diplom, který vydal Arnošt z Pardubic jako kancléř university dne 12. června 1359, patřil Jindřichu Janovi Struboniovi z Hlubčic ve Slezsku, olomouckému kanovníku.

Existence university se rychle odrážela také v celé soustavě českého nižšího školství, protože správcové městských škol, které se nazývaly partikulárními, prošli už universitou. Partikulární, neboli částečné školy poskytovaly pouze dílčí, základní vzdělání v oboru tzv. sedmera svobodných umění: Nižší stupeň neboli trivium (gramatika, rétorika, dialektika), vyšší neboli quadrivium (aritmetika, geometrie, astronomie, muzika). Absolvování obou stupňů této školy bylo předpokladem pro studium na universitě. Pražská města měla takových škol 25. Pro srovnání s jinými současnými velkoměsty: Vídeň měla 4, Krakov 5 a Norimberk 4.

O universitu se hlavně staral Arnošt z Pardubic, universitní kancléř, kterého můžeme nazývat jejím druhým zakladatelem, neboť mimo jiné pečoval o její hmotné vybavení. Nařídil také sbírku a z výtěžku zakoupil pro universitu její první statky i její první dům.

Poznámka k bule papeže Klimenta VI.:

V textu byly se přímo nehovoří o založení, ale o tom, že „ustanovili jsme podle rady naších bratří z apoštolské moci, aby v řečeném městě pražském v budoucích věčných časech kvetlo obecné učení v kterémkoli dovoleném oboru“ („de fratrum nostrorum consilio apostolica auctoritate statuimus, ut in dicta civitate Pragensi perpetuis futuris temporibus generale studium vigeat in qualibet licita facultate“).

Z této dispoziční formule je naprosto zřejmé, že nešlo ještě o vlastní akt založení, nýbrž pouze o schválení budoucího založení.