4. Rychlá divize

Dne 1. října 1937 vznikly v rámci modernizace čs. armády celkem čtyři rychlé divize (dále RD). Byla to: 1. RD Praha, 2. RD Brno, 3. RD Nové Zámky a 4. RD Pardubice. V tomto období už akutně hrozilo nebezpečí ze strany hitlerovského Německa. Armáda se tedy musela beze zbytku zabývat vším, co souviselo s obranou Československa, ať to bylo opevnění, modernizace armády včetně její motorizace, dále přezbrojování a vyzbrojování moderními zbraněmi.

Při manévrech v roce 1936 a následných v roce 1937 se jasně ukázalo, že motorizace armády a nasazení tanků sehrají v budoucnosti významnou roli. Zde tedy byly počátky konkrétních snah o vznik těchto jednotek - rychlých divizí. Začaly tedy náročné práce a tyto jednotky se počaly budovat s tím, že měly být postaveny k 1. říjnu 1937.1)

Skutečnost, že Pardubice se staly posádkovým městem 4. rychlé divize, si tedy i po 60 letech zasluhuje pozornosti. Ale k tématu rychlé divize je potřeba povědět, o co šlo? Velení čs. armády potřebovalo jednotky, které by byly v případě napadení pohyblivou zálohou. Dříve tuto roli zastávalo jezdectvo, ale v těchto letech už bylo nad slunce jasné, že jeho význam je už nenávratně pryč. Přesto v těchto letech měla naše armáda silné vojenské útvary jezdectva, a tak nezbývalo, že i ono se stalo základem sestavy rychlých divizí. K němu byly přiřazeny motorizované jednotky, tanky a dělostřelectvo. Avšak o tom bude řečeno více v dalších odstavcích.

Každopádně nelze podezírat tehdejší vojenské představitele, že by nechtěli mít moderní armádu s auty, tanky či letectvem. Tehdy již hodně zvýšené finanční náklady na obranu totiž pohlcovala výstavba mohutného a nesmírně nákladného opevnění. Jestliže se tedy budeme zabývat složením těchto RD, pak je jasné, že organizační členění RD představovalo těžkopádný a nerovný celek, kde vedle tanků a motorizovaných útvarů byly i jednotky dělostřelectva taženého koňmi a dragouni či dokonce i cyklistický prapor.

Nyní k Pardubicím. 4. RD byla v kasárnách na Hůrkách, které se v té době pro ni stavěly. Předtím velitelství sídlilo v jezdeckých kasárnách u Veselky. Velitelem 4. RD byl brig. generál Josef Dvořák.2) Náčelníkem štábu pplk. gšt. Ferdinand Mozner, přednostou intendance mjr. inten. Karel Mader.

Rychlá divize měla v době míru dvě základní součásti, kterými byla předně 4. motorizovaná brigáda a 4. jezdecká brigáda. Tyto se skládaly z následujících útvarů 4):

4. motorizovaná brigáda - velitel plk. gšt. František Rakovčík, hraničářský prapor 4 - Písek - plk. pěch. Jaroslav Volek, cyklistický prapor 1 - Slaný - plk. pěch. František Konopásek, dělostřelecký oddíl 81 - Kostelec nad Orlicí - plk. děl. Jan Adamec

4. jezdecká brigáda - velitel plk. jezd. Jaroslav Macas, dragounský pluk 4 - Klatovy - plk. jezd. Ladislav Nedbal, vozatajská eskadrona 2 - Stod - mjr. jezd. Ota Hocke, vozatajská eskadrona 5 - České Budějovice - škpt. jezd. Jaroslav Černohorský, dragounský pluk 8 - Pardubice - plk. jezd. Josef Tacl, vozatajská eskadrona 4 - Josefov - škpt. jezd. Bedřich Mottl, dragounský pluk 9 - Vysoké Mýto - plk. jezd. Josef Šourek

V tomto momentě je potřeba připomenout, že názory pamětníků se mohou lišit, ale organizace RD se postupně měnila a je vždy myslet na čas, z kterého informace pocházejí.

Organizační schéma rychlé divize z roku 1937 bylo následující1)

Rychlá divize - velitelství (budu vztahovat na 4. RD)

Tato měla štáb, kterému podléhala štábní eskadrona, štábní kolona 84 a oddíl polních četníků, dále služby.

4. motorizovaná brigáda: motorizovaný pěší prapor (2x), prapor lehkých tanků 7 a 8, motorizovaný dělostřelecký oddíl 81, motorizovaný přezvědný oddíl 4, motorizovaná ženijní rota 87, telegrafní prapor 84 (sestával z telegrafní roty 184, radiotelegrafní roty a dalších dvou telegr. rot 187 a 188). K tomu snad to, že v původním schématu podléhal telegrafní prapor 4. jezdecké brigádě. Motorizovaný přezvědný oddíl 4 se skládal z pomocné čety, roty obrněných automobilů a roty motocyklů.

4. jezdecká brigáda: dragounské pluky 8 a 9, cyklistický prapor 4, hipomobilní dělostřelecký oddíl, rota velkých kulometů proti letadlům 87 a 88, rota kanonů proti útočné vozbě 89 a 90.

Velitelství RD mělo dále k dispozici zbrojní park 84, intendanční park, zdravotnickou ambulanci, veterinární ambulanci 52, nákladní autokolonu 222 a 348, konečně polní poštu č. 52.

Bylo tedy řečeno, jaké útvary a složky byly v sestavě RD. Nyní je určitě potřebné se seznámit, jaké byly počty u 4. RD:5)

K 1. říjnu 1938 bylo ve stavu 4. RD 416 důstojníků, 96 rotmistrů, 9885 mužů, dále měla 2522 jezdeckých koní, 251 tažných koní a 2 soumary. Ve výzbroji bylo 5 281 pušek, 2850 pistolí, 64 + 146 těžkých kulometů, 212 lehkých kulometů, 34 + 73 kanonů proti útočné vozbě (tankům), 6 minometů, 24 děl, 73 tanků, 5 obrněných automobilů, 16 protiletadlových kulometů. Z dopravních prostředků to bylo 145 osobních a 772 nákladních automobilů, 232 motocyklů a jeden autobus. Sem také patří 902 jízdních kol.

Následující rok 1938 už nevěstil nic dobrého. Už 21. května byla vyhlášena ostraha hranic. Někdy se o ní hovoří jako o květnové mobilizaci. Tehdy podle agenturních zpráv mělo dojít k přesunu německých vojsk k naší hranici, což vyvolalo obavy z napadení. Proto byl nakonec povolán do činné služby odvodní ročník 1935 a pak především vojáci - specialisté. Stav armády se zvýšil na 370 tisíc mužů.

Podle rozkazu z 21. května 1938 se i 4. rychlá divize začala přesunovat. Jednotky pardubické divize se shromáždily v prostoru Polná - Jihlava - Krasoňov - Květnov. Velitelství 4. RD bylo v Jihlavě.5) Bližší hodnocení tehdejší ostrahy hranic jsou složité záležitosti a mnohdy i sporné, ale to už je mimo rámec tohoto sdělení. V polovině června však se situace normalizovala.

Když nastalo další zostření situace, musela armáda vyhodnotit stav a provést příslušné kroky. V pondělí 12. září 1938 pronesl Hitler v Norimberku štvavý projev a v pohraničí vypuklo henleinovské povstání. Už krátce předtím učinil hlavní štáb některá opatření a přesuny vojenských jednotek, které posílily stávající vojenské útvary v pohraničí. Pro 4. RD byl vydán rozkaz dne 13. 9. 1939, podle něhož se 4. motorizovaná brigáda přesunula do prostoru Karlových Var a 4. jezdecká brigáda do prostoru Tábora. O. Holub1) uvádí, že došlo k několika bojovým střetnutím v Chebu, Kraslicích, Haberspirku i jinde. Motorizovaná brigáda zajišťovala pořádek v okolí Falknova (nyní Sokolov) i ve Falknově a v Kynšperku. Zasahovaly především tankové roty. Velitelství 4. RD bylo v Táboře. Avšak už 17. 9. 1938 dostal velitel 4. RD rozkaz k soustředění celé 4. RD do prostoru Tábor - Pacov a tato divize se stala zálohou hlavního štábu.

Dne 23. září oznámil čs. rozhlas vyhlášení všeobecné mobilizace. V té době byla 4. RD v prostoru Tábor - Pacov. Dne 25. 9. přišel rozkaz k přesunu celé divize do prostoru Veselí/Mezimostí - Kardašova Řečice - Soběslav. Velitelství divize bylo v Soběslavi. Krycí název 4. RD byl VOJTĚCH.

Už byla zmínka o schématu rychlé divize, ale autoři se od sebe poněkud liší.1,6) Sander uvádí mj. rotu VKPL 87 a 88 (kulomety proti letadlům), rotu KPÚV (kanony proti tankům) 89 a 90 u 4. motorizované brigády, u telegrafního praporu pak uvádí3) telegrafní roty a radiotelegrafickou rotu.

Nyní k úloze 4. RD v případě konfliktu s Německem. 1. hlavní obranné pásmo všeobecně na čáře Český Krumlov - Nová Bystřice měly bránit útvary hraniční oblasti 31. V případě lokálního vlomu se předpokládalo obnovit obranu pomocí části sil 4. RD. V jiném dokumentu píše arm. gen. Lev Prchala rovněž o využití 4. RD v případě lokálního průlomu u VI. sboru. Zároveň uvádí, že bude-li postavení prolomeno na více místech nebo značnými silami, nelze na něm pro pochybný výsledek obětovati 4. RD. Rovněž s můžeme dočíst na dokumentu z 29. 9. 1938 v poznámce, že 4. RD měla značné ofenzivní možnosti. Disponovala totiž asi 110 tanky.7) Uvážíme-li, že ve výzbroji čs. armády bylo tehdy kolem 350 lehkých tanků, pak to byla bezmála třetina! Nutno poznamenat, že zde byly tanky i od jiné RD.

Je pochopitelné, že u 4. RD divize sloužili i občané z Pardubic. Psali domů prostřednictvím polní pošty č. 52. Jeden z pamětníků sloužil u Velitelství VOJTĚCH, útvar Tuleň a byl u Soběslavi. Vypravoval o dalším kolegovi z Pardubic, který jako tankista se zúčastnil bojů o Český Krumlov. Tam totiž došlo k henleinovskému povstání a střílelo se. Tanky spolu s pěšáky musely na náměstí likvidovat kulomety v hotelu. Podrobně o tom píše O. Holub.1) Bohužel oba pamětníci již nežijí.

Zajímavou historii měla i polní pošta č. 52 sloužící této 4. RD. Tuto vystrojil a vyzbrojil telegrafní prapor v Kutné Hoře. Odtud jeli rekvirovaným nákladním automobilem do Soběslavi. Dne 30. 9. 1938 došlo v Křivosudově na tehdejším okrese Ledeč nad Sázavou k havárii ve 23,30 hod. V obci bylo zatemnění a auto mělo také zatemněné reflektory. Řidič byl navíc špatný a jel rychle. V obci nezvládl zatáčku a auto převrátil. Z devíti vojáků bylo sedm zraněno, někteří těžce. Nezraněný vojín J. Vích začal organizovat pomoc. Zraněným pomohli místní občané, lékař asi narukoval do armády. Z četnické stanice voj. Vích volal do Kutné Hory a zastavoval spojky projíždějící Křivosudovem, aby přivolal ambulanci. Té se nedočkal (opravdu motorizace v té době byla minimální). Nakonec se dovolal do pelhřimovské nemocnice, odkud v až v 8,30 hod. přijel státní autobus (!), který postižené převezl do nemocnice. Sanitní vozy v té době prakticky nebyly a když, tak byly v armádě. Zápis o nehodě je zachycen ve válečném deníku této polní pošty a sepsal ho npor. tel. Smetánka.

Tolik ve stručnosti o 4. RD. Zachoval se i válečný deník této divize, ale o něm až jindy.

Poznámky:

1) Holub O.: Čs. tanky a tankisté, NV Praha 1980, str. 113/114.

2) Brigádní generál Josef Dvořák se narodil 14. 8. 1892 v Čechách na Hané, okr. Prostějov.

3) pplk. = podplukovník, plk. = plukovník, podobně škpt. = štábní kapitán a mjr. = major. Dodatek „gšt.“ znamenal, že dotyčný důstojník byl absolventem vysoké vojenské školy. Za doby 1. republiky se za hodností důstojníka ještě uváděla jeho odbornost, tedy pěch. = pěchota, děl. = dělostřelectvo, let. = letectvo, tel. = telegrafní vojsko, inten. = intendant, jezd. = jezdectvo aj.

4) Stehlík E.: Mírová organizace čs. branné moci 22. 9. 1938. Historie a vojenství (HaV) 3/1997, str. 114/115.

5) Šrámek P., Mgr.: Soukromé sdělení.

6) Sander R.: Válečná čs. armáda v září roku 1938. HaV, 6/1995, str. 23/80.

7) Minařík P., Šrámek P.: Dokumenty čs. armády z podzimu 1938. HaV 3/1997, str. 141/174 (s. 145 a 165).

8) Karton: Mobilizace 1938 - polní pošty č. 1. Voj. historický archiv Praha; Válečný deník polní pošty č. 52 (npor. tel. Smetánka).