DEVADESÁT LET MĚSTSKÉHO VODOVODU

Před vybudováním nynějšího vodovodu zásobovalo se obyvatelstvo města užitkovou vodou z řek a vodních náhonů, městem protékajících. Pitnou vodou ze studní soukromých, v celkovém počtu asi 800 a veřejných založených na veřejných prostranstvích v nynější Třídě míru, v Jindřišské ulici před Dělnickým domem, na Pernštýnském náměstí, v Předhradí zámku, na Bílém náměstí a u Kostelíčka.

V Panském mlýně v Pernštýnské ulici, vybudovaném na náhonu haldy, byl zřízen vodovod do zámku a zámeckého pivovaru s čerpacím zařízením, poháněným vodním kolem.

Toto zásobování vodou nepostačovalo však pro rostoucí město. Správa se proto rozhodla vybudovat městský vodovod. Započala v letech 1895 sondovat na území v nejbližším okolí Pardubic. A hledati příhodná místa pro jímání spodní vody k účelu zásobení města vodou. Odborné firmy prováděly sondovací práce, hydrologické, geologické a pedologické odborné posudky, dále bakteriologický a chemický rozbor vod.

Tyto pokusné sondy potvrdily nepříznivé výsledky o jakosti spodních vod. Oddálily poněkud projekt stavby městského vodovodu.

Další pokusy sondování byly provedeny v katastru obce Skupic na úpatí Železných hor, 19 km od Pardubic. Nalezená voda byla dobrá. Pro značnou odlehlost tohoto místa bylo od jímání vody pro vodovod upuštěno.

V roce 1903 se objevil ve městě nedostatek dobré vody. Již v následujícím roce bylo započato firmou K. Kress s novým pokusným sondováním půdy, v území na západ a sever od obce Nemošice. Bylo zde provedeno celkem 26 vrtů s příznivým výsledkem. Vody v těchto pokusných studních byly zkoumány i bakteriologicky a shledány bezvadné.

Na základě těchto sondovácích prací a čerpacích pokusů zadala správa města firmě K. Kress vypracování datailního projektu jednotného vodovodu pro město na vodu pitnou i užitkovou.

Po schválení projektu byly postaveny na pozemku č. kat. 539 v Nemošicích dvě sběrné studny S1a S2. Při studni S1 byla vybudována strojovna a jednopatrová obytná budova. Ve strojovně byly postaveny dvě čerpací soupravy.

- Za 1. světové války byla čerpací stanice rozšířena o dvě studny S3 a S4. Ve strojovně byla postavena dvě nová odstředivá vysokotlaká čerpadla.

- V letech 1921 a 1922 byly postaveny další dvě studny S5 a S6.

K zajištění dostatečného množství vody pro vodovod města v budoucnu, rozhodla se správa vodárny provést v zimních měsících roku 1931 nové pokusné sondování v území, ležícím na východ a sever od obce Nemošice. Tyto práce provedla firma Ing. Boh. Belada z Prahy.

Vodovod města Pardubic byl vodovodem výtlačným na spodní vodu. Byl vybudován městem roku 1907, nákladem 600.000 K. Úkolem jeho bylo zásobování vodou pitnou a užitkovou město o 28.841 obyvatelích, bydlících ve 2664 domech.

Voda byla dopravována výtlačným řádem do města. Na odbočce tohoto řádu - na vinici 233m nad mořem - je dvoukomorový, železobetonový, věžový vodojem o obsahu 864 m3, který byl postaven roku 1907 nákladem 100.000 K. firmou Hrůza a Rozenberg. Vodojem zdobí nápis:

VODOJEM KRÁLOVSKÉHO KOMORNÍHO MĚSTA PARDUBIC L. P. 1907.

Jeden přiváděcí řád postupoval do středu města, druhý pak na Skřivánek. Část ležící na pravém břehu Chrudimky byla napájena přímo z vodojemu. Městská potrubní síť měřila v roce 1930 celkem 36.980 m.

Uvedený vodojem patří v současné době do areálu Okresní nemocnice. Je veden jako kulturní památka pod rejstříkovým číslem 4646. Přes intensivní jednámí se mi nepodařilo zjistit, do kterého roku byl tento vodojem využíván.

Dodávám, že je vysoký 25m, vnější průměr je 18m.

Použité prameny:

Vodárna města Pardubic 1931