15. březen 1939 v Pardubicích

5) Zánik československé armády - osudný 15. březen 19391)

14. březen 1939 jest posledním dnem samostatnosti československé armády. Byl to den nejvyššího napětí a nejistoty nás všech. Cítili jsme všichni, že pobyt a jednání presidenta republiky v Berlíně znamená pro nás „Buď anebo“. Plni nejistoty a obav o naši budoucnost odcházeli jsme po ukončení úředních hodin domů. Rozluštění přinesla nevlídná noc ze 14. na 15. března.

Bylo 04.30 hodin dne 15. března 1939, když jsem byl probuzen důrazným zvoněním. Pod okny stál svob. Václav Jakš, písař 4. oddělení štábu a předal mi rozkaz, abych se ihned odebral na velitelství. Tušil jsem, oč jde. Ještě v 04.40 hodin vyšel jsem z domu. Byla nevlídná zimní noc. Ostrý, studený vítr pronikal až do kostí a hustě sněžilo. Na velitelství byla všechna okna osvětlena. Šel jsem na 3. oddělení2), kde dlel důstojník mající službu. Byl to kpt. pěch. 3) abs. VŠV Jan Hapala, přednosta 2. oddělení4). Na stole ležel osudný fonogram ZVV Praha (pozn. M.V.- Zemské vojenské velitelství), který došel na velitelství 4. rychlé divize v 04,10 hod., tohoto znění:

„Rozkaz presidenta republiky.

Německé vojsko a to jak pěchota tak i letectvo zahájí obsazování republiky dne 15. března v 06.00 hod.

Tomuto obsazování nesmí být nikde kladen odpor, jelikož nejmenší incident bude mít nedozírné následky a bude proti nám zakročeno se vší brutalitou.

Všichni velitelé očekávají příchod německých vojsk u svých jednotek a podrobí se všem pokynům, které jim budou dány.

Jednotky budou odzbrojeny. Vojenské i civilní letectvo musí zůstat na místech a OPZ (pozn. M.V.- obrana proti letadlům) nebude aktivována.

Ministr národní obrany

arm. gen. Jan Syrový, v. r.“

Jednotky budou odzbrojeny! - tedy náš konec.

Zůstali jsme všichni jako zařezaní. To nikdo z nás nečekal. Osudný fonogram byl hned předán podřízeným útvarům a všem útvarům v posádce Pardubice. Po odeslání fonogramů zůstali jsme na svých místech. Velitel divize odebral se na městský úřad k jednání s okresním náčelníkem a městským starostou v opatřeních souvisejících s příjezdem Němců. Na této poradě bylo usneseno, že okresní náčelník a posádkový velitel (velitel divize)5) budou očekávati příjezd německého vojska na severním okraji města Pardubic. Velitele divize měl doprovázeti škpt. děl. František Poukar6), přednosta autoslužby 4. RD., který však žádal, aby byl tohoto úkolu zproštěn. Bylo mu vyhověno a místo něj byl určen mjr. jezd. František Doškář,7) přidělený 3. odděl. štábu. Všichni ostatní zůstali jsme ve svých kancelářích.

Venku bylo psí počasí. Ledový severní vítr a hustá sněhová vánice. Na ulicích města leželo 20 - 30 cm sněhu. Lidé chodili jako zařezaní, neboť osudné rozhodnutí presidenta republiky bylo jim známo z ranních zpráv čs. rozhlasu. Smutné, nevlídné ráno 15. března 1939.

Bylo krátce po osmé hodině, když několik chodců se zastavilo na rohu u Zelené brány a dívalo se na Pernštýnské náměstí. Tušili jsme, oč jde a naše představy se splnily. Krátce na to krok za krokem z průjezdu Zelené brány vyjel hranatý obrněný automobil a asi 30 m za ním druhý.8) Němci byli v Pardubicích na Smetanově náměstí před velitelství 4. rychlé divise, jejíž příslušníci museli na ně nečinně přihlížet. To byla nejhroznější a nejtrpčí chvíle života nás vojáků československé republiky. Do 10,00 hodin bylo volné prostranství Smetanova náměstí9) přeplněno německými motorovými vozidly. Byl to motorizovaný přezvědný oddíl 28. divise.10)

Prvním činem Němců bylo, že obsadili všechna kasárna a zajistili skladiště, zejména skladiště zbraní. Do budovy velitelství 4. rychlé divise přišli kolem 10,00 hodiny, kde zatím byla odzbrojena stráž. Němci obsadili strážnici, u vchodu postavili stráž s kulometem a po dvou strážných postavili u stálé radiostanice 4. RD. a u skladiště pomocného úřadu, kde byly uloženy zbraně odebrané stráži. Současně německý důstojník (hejtman), pravděpodobně ubytovatel prosil, abychom na přechodnou dobu postoupili část kanceláří pro umístění velitelství XIV. sboru 11) a velitelství 28. divise. Bylo mu vyhověno a pro shora uvedená velitelství byly uvolněny kanceláře: velitele divise, náčelníka štábu, jezdecké a motorisované brigády, 3. a 4. oddělení s autoslužbou. Pancéřové skříně, umístěné v postoupených místnostech byly zapečetěny námi i orgány něm. vojska.

Tolik zápis týkající se 15. března 1939, který je uveden v původním rukopisu i pravopise. Pak následují další stránky, které s pohnutím líčí další dny a měsíce. Tyto budou předmětem dalšího článku, který zahrnuje kapitoly 6 a 7. Stránky kroniky, která je psána na formátech tehdy běžných (byl to prodlouženější formát A4), jsou proděravěny a sešity šňůrkou. Tedy nejde o deník v sešitě.

Závěrem je uvedeno: Ukončeno v Pardubicích dne 31. července 1939.

Zapisovatel:   Kronikář velitelství 4. rychlé divise:

šrtm. kanc. Václav Svatoň (12)   škpt. gšt. Zadina Karel (13)

Poznámky:

1) Strana 52 deníku 4. rychlé divise.

2) 3. oddělení = operační oddělení.

3) Armáda 1. republiky měla zkratky hodností a za ní byla odbornost. Tedy v tomto případě kapitán pěchoty, absolvent Vysoké školy válečné.

4) 4. odd. = oddělení materiální.

5) Velitelem 4. RD byl brigádní generál Josef Dvořák (nar. 1892)

6) Štábní kapitán dělostřelectva František Poukar (* 1897)

7) Major jezdectva (sloužil u jezdeckého pluku).

8) Přístup do Pardubic v roce 1939 byl od Hradce Králové následující: Silnice přecházela přes most v místě dnešních zdymadel. Posléze se jelo ulicí Labskou na Bělobranské náměstí, pak Hartmanovou do Pernštýnské a na Pernštýnské náměstí, Zelenou branou na dnešní Náměstí Republiky.

9) Velitelství 4. rychlé divize bylo umístěno v Průmyslovém muzeu na Smetanově náměstí. Šlo o budovu nynější Střední průmyslové školy potravinářské technologie na dnešním Náměstí Republiky. V dalším pokračování se bude mluvit i o domě č. 80 na Pernštýnském náměstí, kde byly další složky této divise.

10) 28. pěší divize wehrmachtu (stav k 3. 1. 1939) spadala pod vojenský okruh VIII a posádkou byla ve Vratislavi (dnes Wroclaw). Velitelem byl generálporučík Hans von Obstfelder. Dne 16. 3. 1939 byla dislokována v Hradci Králové a severovýchodně od města, 17. 3. se uvádí jižně od Hradce Králové.

11) XVI. sbor wehrmachtu (Gen. Kdo XIV. AK) měl mírovou posádku v Magdeburgu a velel mu gen. pěch. Gustav von Wietensheim. Spadala pod něj 28. pěší a 29. motorizovaná divize. Před okupací bylo jeho velitelství v Trutnově. Na mapce je zakresleno, že 29. divize okupovala až tehdy Německý Brod.

12) Šrtm. kanc. značilo štábního rotmistra provádějícího administrativu. Styl písma svědčí, že rukopis kroniky je jeho prací.

13) Škpt. jezd. Karel Zadina se za okupace podílel na odboji v ilegální vojenské organizaci Obrana národa. Narodil se 1. 4. 1904 v Německém Brodě. Dne 17. prosince 1941 byl odsouzen k 10 letům káznice a jeho soudcem byl rada Lidového soudu Dr. Zieger. V procesu padly dva rozsudky smrti nad důstojníky z Pardubic Josefem Taclem a Zdeňkem Tvrzem. (Podrobně popsal ing. M. Petráň ve Zprávách KPP č. 5-6/1997, str. 159.)