Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

JUDr. Ladislav Quis - Významná osobnost města Přelouče

obrázek k článku Pozornému návštěvníkovi Masarykova náměstí v Přelouči jistě neunikne skutečnost, že na domě čp. 25 (nyní Městský úřad) je umístěna mramorová pamětní deska s bronzovým reliéfem a tímto textem: "Zde působil Ladislav Quis, doktor práv, advokát a spisovatel od r. 1884 do r. 1908".
Mnohý náš občan si nepochybně položí otázku, kdo to vlastně ten Ladislav Quis byl a jaký byl jeho společenský význam pro Přelouč. A právě tento příspěvek si klade za cíl toto bílé místo v povědomí čestných občanů a především mládeže odstranit.
Ladislav Quis se narodil dne 7.2,1846 v Čáslavi, kde byl jeho otec městským lékařem. Ten však záhy zemřel a ovdovělá matka se v r. 1857 přestěhovala na radu příbuzných do Prahy. Mladý Ladislav zde pak studoval na gymnasiu akademickém a novoměstském, po návratu do Čáslavi v Německém Brodě a Táboře, kde také odmaturoval. Již v Táboře se úspěšně pokusil o první své verše - balady, které vyšly v místním "Táboru". Na podzim r. 1868 nastoupil pak na právnickou fakultu do Prahy. Toto studium úspěšně zakončil doktorátem v roce 1874. Během vysokoškolského studia pracoval jako žurnalista - v roce 1872 nastoupil za churavého Karla Sabinu do redakce "Slovanu", kde psal literární články a fejetony, nějaký čas působil i v Barákově "Svobodě". Nakonec pak přešel do redakce "Národních listů". Ladislav Quis patřil svojí tvorbou mezi básníky tzv. školy národní, jejich národní tendence se výrazně projevily v almanachu "Ruch" (vydán r. 1868 na památku položení základního kamene k Národnímu divadlu). V čele této školy stál Svatopluk Čech, v jeho blízkosti pak J. V. Sládek - jeden z našich nejlepších lyriků, dále Eliška Krásnohorská /autorka básní s vlasteneckou tendencí/ a náš Ladislav Quis, baladik a překladatel z němčiny a angličtiny. Básnické ambice Quisovy byly velmi nadějné, přesto jeho knižní debut byl považován za poněkud předčasný. Vždyť s první svojí sbírkou "Z ruchu" vystoupil téměř o dva, tři roky dříve než jeho současníci v almanachu "Ruch", jako byli např. J. V. Sládek a Sv. Čech, kteří později zaujali svými prvotinami pevná místa na vrcholcích českého Parnasu. Navíc Quisova básnická prvotina vyšla v roce 1872, tj. v době politického útlumu a skepse. A tak se Quis ocitl ve stínu svých generačních druhů, jakými byli nejen J. V. Sládek a Sv. Čech, ale i Jan Neruda, který Quise k básnické tvorbě nejen povzbuzoval, ale dokonce i prosazoval. Neruda byl pro Quise skutečnou vůdčí osobností druhé poloviny minulého století. Však také hned v roce básníkovy smrti napsal své osobní vzpomínky na největšflio člověka, kterého v životě potkal a s nímž měl možnost se po léta osobně stýkat. Osobnost Jana Nerudy tvoří také jakési finále Quisovy prózy -"Knihy vzpomínek" z r. 1901. Se zájmem si zde nepochybně čtenář přečte kapitolu

0 poslední návštěvě přeloučského advokáta s rodinou, tj. manželkou a dvěma dcerami dne 12. 8. 1891 v Praze u Jana Nerudy. Po příjemně strávené návštěvě se při odchodu rozloučili polibkem a vřelým stiskem ruky a to ještě Quis netušil, že to byl poslední projev lásky od věrného přítele. Za deset dní po této návštěvě Jan Neruda zemřel...
Vraťme se však zpátky do roku 1881, kdy byl Quis nucen z důvodů existenčních 1 zdravotních /oční onemocnění)zaměnit post novináře a spisovatele za civilní postavení advokáta. Nejprve působil v rodné Čáslavi (1881-1884) a pak až do roku 1908 u nás v Přelouči. Výkon praktického povolání nebyl mezi tehdejšími literáty žádnou výjimkou. Např. Svatopluk Cech pracoval v advokátní kanceláři, advokátem byl i Antal Stašek, učitelská povolání si zvolili Jaroslav Vrchlický, J. V. Sládek, Alois Jirásek, Zikmund Winter, K. V. Rais a další. Vždyť ani životní dráha Jana Nerudy nemohla lákat k následování a to šlo o osobnost zcela výjimečnou. Jediný Jakub Arbes, velký Quisův přítel, byl na sklonku sedmdesátých let "jen" spisovatelem.
Když byl Quis nucen v r. 1881 ze známých již důvodů opustit Prahu, věřil, že se během 10 leté advokátní praxe natolik finančně zabezpečí, že se bude moci vrátit do Prahy ke své další tvůrčí práci. Avšak jeho záměry se, bohužel, nenaplnily. Z původních 10 let to bylo nakonec plných 27 let civilního života mimo centrum literárního života. Lze si jistě položit otázku, co bylo příčinou této časové prodlevy? Byly to především hospodářské poměry, které byly i na venkově velmi neutěšené a lid opravdu chudobný. A tak se Quisovy představy o jen krátkodobém odpoutání od Prahy zcela rozplynuly naopak prožíval vzhledem ke svému osudu jisté deprese člověka, který své původní povolání literáta ne vlastní vinou opustil. Přitom své osobní i písemné kontakty s dávnými přáteli nepřerušil, svému dávnému příteli Jakubu Arbesovi, autoru známých romanet, se však se svými depresemi občas písemně svěřoval.
Avšak z místního přeloučského pohledu lze jen konstatovat, že právě prodloužení tohoto Quisova "exilového" pobytu v Přelouči bylo pro toto město velkým přínosem. Mýlil by se ten, kdo by se domníval, že aktivita Quisova na našem venkově nějak ochabla.
Během svého pobytu v Přelouči věnoval mnoho času a píle přednáškové činnosti, kdy jako předseda Politického spolku pořádal v místním sále Staré besedy (později Klub kultury) přednášky, a to politické, sociologické i národohospodářské. Touto obětavou činností přispěl Quis ke zvýšení kulturní úrovně našich spoluobčanů. Svoji hlavní prioritu však spatřoval ve dvou nosných úkolech: vybudovat zde městskou veřejnou knihovnu a přispět k založení musejního spolku a později i městského musea.
Podnět ke zřízení městské knihovny nebyl však ani pro Dr. Ladislava Quise úkol nikterak malý. Spoléhal však jako člen ředitelství Občanské záložny na pomoc ušlechtilého a mocného činitele, a to jak v Občanské záložně ,tak i v městském důchodu, kterým nebyl nikdo jiný než městský správce Jan Dítě. A nezklamal se. Ten totiž povolil pravidelní měsíční dotace na zakoupení knih. A tyto vybíral Quis v Topičově knihkupectví v Praze, a to, jak po stánce literární, tak i odborné. Na jeho návrh byla knihovna převzata do městského vlastnictví, a to zápisem ze dne 12.11. 1889. A právě za tyto nesmírné zásluhy o místní knihovnu podala později - po básníkově smrti - knihovní rada návrh na přejmenování knihovny na "Městskou knihovnu Dr. Ladislava Quise v Přelouči". Obecní zastupitelstvo vyslovilo s tímto návrhem souhlas ve své schůzi dne 19. 5.1939. Součástí knihovny byla i veřejná čítárna a příruční knihovna.
Pokud se týče shromažďování výstavních exponátů ^vyplynul tento úkol ze součinnosti při organizačním zajišťování Národopisné výstavy českoslovanské, která se později uskutečnila v r. 1895 v Praze. K tomuto účelu byly zřizovány v jednotlivých soudních okresech v Čechách v časovém předstihu krajinské výstavní odbory. A nejinak tomu bylo i u nás v Přelouči, kde místní odbor zahájil svoji činnost již dne 7.5.1892, a to právě za předsednictví JUDr. Ladislava Quise. Ten byl později /28. 3.1893/ zvolen předsedou výboru pro uspořádání Národopisné výstavky v Přelouči. Tato se pak uskutečnila s velkým úspěchem dne 23. 7. 1893. Její zakončení pak vyvrcholilo velkou lidovou slavností na náměstí v Přelouči. Četné exponáty byly pak zapůjčeny na Národopisnou výstavu českoslovanskou v r. 1895 do Prahy. Úspěch Národopisné výstavky v Přelouči přispěl k založení Musejního spolku a později i městského musea /v roce 1902/. Lze právem prohlásit, že Dr. Ladislav Quis se svojí všestrannou veřejnou činnosti výrazně zasloužil o povznesení kulturní úrovně četných občanů mésU í blízkého okolí. Z dalších aktivit si jen namátkou připomeneme jeho autorství vzletného "Provolání" pro ustavující valnou hromadu Tělocvičné jednoty Sokol Přelouč dne Ir tli 1888, případně jeho významný projev při úmrtí jeho blízkého spolupracovníka -městského správce Jana Dítěte v r. 1892 (iniciátor vybudování nové záloženské budovy a zakladatel městského parku.)
Po 24 letem pobytu v Přelouči odebral se Dr. Ladislav Quis v r. 1908 ve svých 62 letech na odpočinek do Prahy, aby tady dokončil uspořádání některých rukopisů a aby - jak sám říkal - nasál ještě krásu Prahy, kterou tak zaníceně miloval.
Dr. Ladislav Quis zesnul dne 1. září 1913 ve věku 67 let v Černošidch u Prahy. K uctění památky svého významného spoluobčana přijal po 1. světové válce v r. 1920 nově utvořený místní studentský spolek název "Ladislav Ouis".
Největší vzpomínkové oslavy se však uskutečnily až 27. 9. 1925, kdy přeloučské studentstvo, městská rada s okresní správní komisí vzpomněli svého významného spoluobčana, spisovatele a básníka dr. Ladislava Quise. Při této příležitosti umístili příslušníci studentského spolku "Ladislav Quis" za přispění institucí na domě čp. 25, kde básník téměř čtvrt století se svojí rodinou pobýval, mramorovou pamětní desku s bronzovým reliéfem. V předvečer slavnostního dne /26. 9. 1925/ uskutečnil se místní vzpomínkový večer, na kterém promluvil pan J. Maglen o veřejném životě Dr. Ladislava Quise v Přelouči. Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 3-4, rok 1996.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem