Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Poslední hodiny života pana profesora Oldřicha Myslivce

obrázek k článku Jelikož si myslím, že žije ještě hodně mých starších i mladších spolužáků z Vyšší průmyslové školy strojnické v Pardubicích, rozhodl jsem se napsat pár řádků vzpomínek na našeho pana profesora Oldřicha Myslivce.

Když se mi při mém odchodu do důchodu v roce 1991 podařilo vypátrat adresy všech spolužáků z této školy (z let 1948 - 1952) a uspořádat náš první sjezd v Bílé Třemešné a v Lázních pod Zvičinou, žili už jen dva naši profesoři. Pan ing. Ladislav Fišer a profesor Oldřich Myslivec. Pamatovali jsme si je jako dva svobodné mládence. Pan ing. Fišer byl v době konání sjezdu po dvou infarktech a žil v klidném prostředí, v chaloupce v Rovni. Velice zdvořile se omluvil a přál hodně zdaru, nejen sjezdu, ale i nám.

Pana profesora Myslivce se mi i přes jeho nemoc, prostatu, podařilo pro náš sjezd získat. A tak v den sjezdu jsem jej přivezl autem do Bílé Třemešné. Bylo to ohromné, krásné a upřímné shledání s přítomnými dvaceti třemi mými spolužáky, kteří se téměř 40 let neviděli. Středem pozornosti byl však pan profesor Oldřich Myslivec. Radost z upřímného uvítání měl i sám pan profesor. Ta tam byla i jeho obava ze shledání, neboť ne na každém sjezdu mu byla vždy věnována náležitá pozornost. Pan profesor byl v čele sjezdu a ve své skromnosti přijímal upřímné díky od všech svých bývalých žáků, které po celé čtyři roky s láskou a důsledně připravoval. Učil matematiku a deskriptivní geometrii. Mnozí z žáků docílili i vysokých titulů, ale i ostatní byly vždy všude platnými technickými pracovníky. Pan profesor byl od prvního ročníku naším třídním učitelem.

Od tohoto setkání v září 1991 jsem se dosti často setkával s panem profesorem a s jeho paní Zdenou. Bylo mu tehdy již 82 let a tak práce na zahrádce ve Starém Hradišti jej již unavovala. Dokončili jsme spolu nejen sklizeň a uskladnění ovoce, ale zprovoznili i jeho dávný sen - studnu a závlahy. Nevěděl jsem, že naše návštěva jeho rodného domku v Patrovičkách a hřbitovů v Nechanicích a Novém Bydžově v listopadových dnech je jeho poslední. Těšil jsem se z jeho až dětinské radosti, kterou mu moje pomoc působila. Nemohl pochopit, že pro něho někdo něco bez nároku na odměnu může vykonat, cituji jeho slova. Přiblížily se vánoce 1991. V kuchyňce jeho bytu v Polabinách, kde pan profesor se ženou Zdenou žil, zhasla žárovka. Při její výměně pan profesor, stoje na stoličce, spadl na záda a došlo k prasknutí krčku bederního obratle. A tak pan profesor strávil vánoce na lůžku v pardubické nemocnici. Bohužel na pokoji, který byl sice třílůžkový, ale bez možnosti přivolat si pomoc. Každý den po celé svátky jsme jej s paní Zdenou navštěvovali. Pan profesor se nesměl pohybovat, ani nemohl. Netušil jsem, že 29. prosince s ním mluvím naposledy. Jeho velké, pracovité ruce stiskly mou pravici tehdy naposledy. Vzájemně jsme si se slzami v očích děkovali a loučili se.

Pan profesor trpěl prostatou a tak, když se nedovolal pomoci, pravděpodobně došlo k nejhoršímu, otravě. Ani tranfúze krve mu již nepomohla. 30. prosince jsme již nalezli jeho lůžko prázdné. Tento, nejen tělem, duchem, ale hlavně srdcem veliký člověk, již nežil. Sedmnáct mých spolužáků se přišlo dne 8. ledna 1992 s panem profesorem rozloučit do přeplněné obřadní síně pardubického krematoria. Jedním ze dvou řečníků, kteří se s panem profesorem loučili, byl náš spolužák Oldřich Chodora.

Urna s popelem pana profesora je uložena, nyní již i s urnou paní Zdeny, na hřbitově v Nechanicích. Kdo byste se chtěli poklonit památce tohoto velkého člověka, naleznete jeho hrob vpravo od vchodu, při zdi.

Čest jeho památce!


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem