Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Divizní generál Jaroslav Červinka
O horní části pražských Olšanských hřbitovů se většinou hovoří a píše v souvislosti s kladením věnců u hrobů sovětských vojáků, kteří v posledních dnech II. světové války /a někteří i po rúV položili své životy při pražské operaci. Místo pro toto oficiální vojenské pohřebiště nebylo vybráno náhodně. Je tu totiž již památník našeho odboje a již dříve zde vznikal kolem typicky ruského, dnes pěkně opraveného kostela pravoslavný hřbitov.
Ten se zejména za první republiky rychle zaplňoval zemřelými emigranty z revolučního Ruska. A tak v lese pravoslavných křížů se zde najdou hroby ruského generála, admirála, akademika, univ. profesora, ministra a poslance, primadony atd. Co hrob, to pohnutý příběh běžence. Bělogvardějští stoupenci tu leží nedaleko rudoarmějců a ti zas od roku 1993 hledí na vysoký pravoslavný kříž postavený necelých 150 m od jejich pohřebiště. Na kříži je umístěna trnová koruna s vepsanými písmeny ROA. A pod nimi je rusko-český nápis: Zemřeli jsme za naši i Vaši svobodu. Ta písmena jsou zkratkou Ruské osvobozenecké armády, tedy vojska generála Vlasová. Inu, názory a cíle jsou různé, úděl smrti je společný...
Ale nejsou tu jen pravoslavné hroby cizinců. Jsou mezi nimi i hroby Čechů, z nichž většina přijala pravoslaví při svém dlouhodobém pobytu v zahraničí. A k těm patří i hrob generála Červinky. Na pěkném náhrobku upoutá pozornost kovová busta v generálské uniformě a s dlouhými kníry. Na náhrobku čteme (přesně cituji): Div. gen. v. v. Jaroslav Červinka // i general-maior Russkoj armii - toto je jediný řádek psaný azbukou - //13. V. 1848 v Ostředku //19. 1.1933 v Pardubicích. A nyní následuje stručný výtah z jeho vojenské kariéry (opět cituji): 1866 - Sadová - Hradec Králové //1878 - osvobození balkánských Slovanů // 40 let na Rusi //1914 -1918 čsl. legie.
Další nápis oznamuje, že jeho manželka Helena, roz. Mlodzianowska, se narodila 2. 3.1865 na Volyni a zemřela 11. 5. 1933 taktéž v Pardubicích; je označena jako "matka plukovního praporu 6. čs. střeleckého hanáckého pluku rus. legií". Dále je tu vedle několika příbuzných uveden syn ing. Václav Červinka, "plk. rus. SL. /1882 - 1951/" a "brig. generál Jaroslav Červinka /25. VI. 1889 - 3. IV. 1985/. U něho jsou ještě tyto údaje: "Bachmač 1918, sibiřská anabáze, posádkový velitel Velké Prahy 1938." Jablko tedy nepadlo daleko od stromu, ale u Václava Červinky vojenská zkratka SL. zůstane nezasvěcencům utajena.
Tento dlouhý náhrobní nápis potřebuje malý komentář. Kuse lze z něho vyčíst osud českého emigranta v Rusku. Ještě jako rakouský voják se osmnáctiletý Jaroslav Červinka zúčastní rozhodující bitvy proti Prusům a patrně nedlouho potom emigruje - soudě podle původu jeho o 17 let mladší manželky - na Volyň. Vstoupí do carské armády a s ní se účastní balkánské války proti Turkům. Tato válka byla vedena pod heslem osvobození balkánských Slovanů, což se skutečně podařilo. To ovšem nebyl hlavní ani jediný důvod tohoto tažení. Rusko tímto vítězstvím výrazně upevnilo své postavení na Balkáně.
Červinka osvědčuje své vojenské kvality, stává se generálem a až do odjezdu našich legií stráví v Rusku plných 40 let. Přes tuto dlouhou dobu na rodnou zem nezapomíná. Ochotně se zapojuje do našeho odboje a velmi se zaslouží o konstituování čs. legií. Masaryk se o něm ve svém díle Světová revoluce několikrát zmiňuje a vyzdvihuje jeho zásluhy /zejména jeho schopnosti vyjednávat s ruskými institucemi, což bylo usnadněno jeho hodností carského generála/. V době příchodu T. G. Masaryka do Ruska bylo Červinkovi o dva roky víc než Masarykovi, tedy 69 let. O Červinkovi se Masaryk vyslovuje, že "pracoval pro českou věc oddaně". Červinka se stává členem čs. legií a zřejmě se svou manželkou, jak se dá usuzovat ze zmínky o "matce praporu", prodělává boje i dlouhý návrat do staré vlasti, kde pokračuje ve vojenské službě.
Poněkud překvapuje, že svou kariéru končí jako divizní generál /čs. armáda měla tři stupně generálských hodností: brigádní, divizní a armádní/. Vzhledem k jeho velkým zásluhám by se dalo očekávat, že bude jmenován armádním generálem, ale snad mu v tom zabránil jeho poměrně vysoký věk - do vlasti se vrátil víc než sedmdesátiletý -a možná i tlak ze strany podstatně mladších důstojníků, kteří při velkém nedostatku velitelských kádrů dosahovali v legiích v krátkém čase i nejvyšších hodností. Např. Radola Gajda, pozdější vůdce českých fašistů., byl na Rusi jmenován generálem už ve svých 26 letech! Červinkovi mohly tež uškodit jeho konzervativnější názory, jak se o nich bez bližších podrobností zmiňuje i T. G. Masaryk.
Generál Červinka se dožil 85 let, jeho manželka, která ho přežila jen o čtyři měsíce, 68 let. Oba zemřeli v Pardubicích. A tak se naskýtá otázka: Jak se generál Červinka do Pardubic dostal a jaký k nim měl vztah? Byl tam poslán ještě v aktivní službě anebo zde trávil už jen léta odpočinku? V tehdejším tisku by se mohla najít alespoň částečná odpověď. A dost možná, že se ještě také najdou pamětníci jeho pestrého života i jeho pardubického působení. Najdou-li se, bylo by dobře, kdyby se se svými vědomostmi o tomto zasloužilém představiteli našeho I. odboje se čtenáři Zpráv podělili.
