Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

GENERÁL JAROSLAV ČERVINKA

obrázek k článku Generál Jaroslav Červinka, nejstarší československý legionář, narodil se 13. 5. 1848 v Ostředku v benešovském okrese1), kde jeho otec JUDr. Václav Červinka byl od roku 1844 majitelem velkostatku Ostředek. Správcem Červinkova velkostatku byl Jaroslav František Čech, otec básníka Svatopluka Čecha. Svatopluk Čech se také v Ostředku 21.2.1846 narodil.2)
V 17 letech si podal žádost do vojenské akademie, jeho žádosti však nebylo vyhověno, proto vstoupil jako prostý vojín do rakouské armády. Prodělal válku v roce 1866 a v roce 1869 se stal poručíkem, sloužil v Uhrách, Haliči i v Cechách. V roce 1878 vystoupil z armády. Od mládí projevoval tak jako i tehda mnoho českých vlastenců, velké sympatie pro Rusko a proto se rozhodl svou zemi opustit a odjet do Ruska. Jeho starší bratr Václav, zeť F. L. Riegra, umožnil mu svým vlivem odchod do Ruska a vstup do ruské armády, kde dosáhl v roce 1908 hodnosti generála. Následujícího roku odešel do výslužby a věnoval se hospodářství na svém statku v Boleslavicích na tehdejších pruských hranicích. Statek později vyměnil za dům ve Vloclavku. V té době věnoval se i literární činnosti, psal do novin a různých časopisů a mimo to pěstoval pilně styky rusko-české, V roce 1881 se oženil s Polkou Helenou Mlodzianowskou, s níž měl 4 syny a dceru.

Na počátku světové války vstoupil znovu do armády a zpočátku sloužil v nově organizovaných sborech pohraniční stráže. Účastnil se pak budování České družiny a usiloval o utvoření čs. armádního sboru, ale ve svazku ruské armády. Tím se dostal do sporu s představiteli legionářů, kteří usilovali o vytvoření samostatného armádního sboru.3) Při budování a organizování čs. vojska v Rusku si získal neocenitelné zásluhy, neboť svými styky a znalostí ruských poměrů, i svojí hodností ruského generála, pomohl překonávat různé těžkosti při vyjednávání s ruskými vojenskými i civilními úřady.
V březnu 1917 byl generálem Alexejevem jmenován předsedou komise pro čs.vojenské útvary. Očekával, že se stane velitelem čs. armádního sboru, ale jeho očekávání k velkému jeho zklamání se nesplnilo, stal se v listopadu 1917 pouze inspektorem čs. náhradních útvarů. Podal žádost o propuštění a po 40 letech musel opustit Rusko a vrátit se opět do vlasti. Byl přijat opět do činné služby, z které odešel do výslužby v roce 1923. Usadil se v Rábech v tzv. zámečku 4), kde žil do své smrti 9.1.1933.
Na generála Jaroslava Červinku se dobře pamatuji, přicházel někdy do Sezemic, byl střední štíhlé postavy, pod nosem mohutný knír, na hlavě brigaýyrku, na nohách holinky. Z vypravování mého otce vím, že měl rád hudbu, obzvláště dechovou, a především různé vojenské skladby.

Rodina generála Jar.Červinky:
Otec Jar.Červinky JUDr. Václav Červinka narodil se roku 1807 v Krupné, zemřel roku 1870 v Praze. V roce 1844 koupil statek Ostředek čp. 1 od Václava Zemličky, předtím byl statek v majetku rodiny Zubatých. Později přikoupil ještě statek Lešany na Rakovnicku. V roce 1841 se oženil s Alžbětou, dcerou Jana Vojáčka, majitele statku Tetín na Berounsku. Jako všestranný organizátor účastnil se společenského, kulturního a politického dění kolem r. 1848 i všech tehdejších politických schůzí /schůze svatováclavská/. Byl výborný řečník, některé jeho řeči vyšly i tiskem v Národních novinách. Jeho statky se staly po svatodušních událostech útočištěm pro mnohé pronásledavané vlastence. V Ostředku založil knihovnu a spolek Přátel svobody v Ostředku a okolí.
Nejstarší syn Václav /nar. r. 1844 v Praze/ byl ředitelem velkostatku Malec 5), jehož majitelem byl F. L. Rieger. Byl literárně činný, psal povídky a mimo jiné i Vzpomínky na Fr. Palackého a F. L. Riegra. Jeho manželka Marie Červinková-Riegrová byla dcerou F. L. Riegra /nar. 9. 8.1854 v Praze, + 1895, sňatek 1874). Je známá operními texty pro opery Antonína Dvořáka Dimitrij a Jakobín a pro Šeborovu Zmařenou svatbu* Vydala "Vlastní životopis Fr.Palackého" (v Osvětě) a Riegrovy vzpomínky z mladých let (rovněž v Osvětě). Překládala libreta, např. Evžena Oněgina.
Druhý syn byl Otakar /nar. 25. 9. 1846 v Praze, + 28. 4. 1915), magistrátní úředník, spisovatel, patřil do okruhu Svatopluka Čecha. Třetí syn byl Jaroslav /nar. 13.5.1848 v Ostředku/.
Čtvrtý byl Miloš Drahotín Václav /nar.18.10.1850 v Ostředku, + 8.11.1850/. Pátý syn byl opět Miloš Drahotín Maria /nar. 30.10. 1852 v Ostředku), knížecí lesní. Byl rovněž literárně činný:
Šesté dítě bylo dcera Marie Matylda Věnceslava Elisabetka /nar. 8. 3. 1855 rovněž v Ostředku/.
Zachovala se fotografie z roku 1862, na které je zobrazen ve skupině prvních cvičících Sokolů i syn Václava Červinky /uveřejněno v Rozkvětu roč. XII. str. 297/.
Do okruhu přátel Václava Červinky patřila mimo jiné i rodina barona Drahotma Maria Villani de Pillonico. Baron Villani byl český šlechtic, rakouský důstojník, jehož předek přišel za 30 leté války do Cech z Itálie. Rodina přilnula brzo k českému prostředí. Drahotín Villeni /nar. 23.1.1818/ se vždy cítil Cechem, i jako voják vždy zdůrazňoval svoje češství. V r. 1846 odešel z vojenské služby /nechtěl bojovat proti polským povstalcům/ a zakoupil si malé panství Střížkov východně od Benešova, asi 6 km od Ostředku. Věnoval se pak zcela politickému ruchu, byl účastníkem slovanského sjezdu /v r. 1848/ a byl velitelem čes. sboru "Svornost", což mu vyneslo delší vazbu. Byl literárně činný, autorem básnické sbírky "Lyra a meč", přispíval do časopisů, ale nejvíce proslula jeho píseň "Zasviť mi ty slunko zlaté". Měl ji napsat v době, kdy měl opustit vlast a odjet počátkem čtyřicátých let jako voják do Srbska. Z odjezdu sešlo, ale píseň zaznívá podnes. Před letý jsme se ji učili ve škole při hodinách zpěvu. Nápěv složil poněkud zapomenutý český skladatel Jan Alois Jelen /nar. 11. 5. 1801, + 15. 12. 1857/, zakladatel a ředitel Zofínské akademie. S rodinou Červinkových pojily Villaniho společné zájmy a stejné vlastenecké smýšlení. V matrikách nalézáme jeho jméno i jméno jeho manželky Matyldy jako kmotrů při křtu některých Červinkových dětí. O Villanim se zmiňuje Svatopluk Čech hlavně v "Dávných vzpomínkách" i v "Cestě Václava Maliny do minulosti". /Rodina Svatopluka Čecha patřila rovněž k přátelům Václava Červinky i barona Villaniho, otec Svatopluka Čecha byl nějaký čas zaměstnán u barona Villaniho./ Mezi další přátele rodiny Červinkových patřila také rodina Zubatých, ze které pocházel indolog a jazykozpytec Josef Zubatý /20. 4. 1855 - 31. 3. 1931/, přítel Antonína Dvořáka, od r. 1923 do své smrti prezident České akademie.

Poznámky:
1) Matrika farního úřadu Kozmice: nar. 184513. květen Vostředek č. 1 - Jaroslav Jan Nep. Otec: Vácslav Červinka JUDr., držitel statku Ostředku, syn Antonína Červinky, vrchního rychtáře panství Karlotýneckého v berounském kraji a mateře Evy, rozené Jirasové ze Svinar berounského kraje. Matka: Alžběta Červinková, dcera Jana Vojáčka držitele statku Tetína v berounském kraji a mateře Marie, rozené Durasové ze Zelenic rakovnického kraje, Kmotři: Maria Subati, Gemahlin des h.h. Postmeisters Subati /Zubatý/, Wenzl Hófler h.h. Postmeister in Beneschau
2) Matrika farního úřadu Kozmice: nar. 1846 21. února Vostředek č. 1 - Svatopluk Václav Jan Nep. Otec: Jaroslav František Čech, ouřední správce z Vostředku č. 1, statku Vostředek, syn Josefa Čecha, rolníka z Peruce č. 31 a téhož manželky Antonie rozené Dobré z Redhoště panství Doxanského Matka: Klára, dcera Jana Kaka ouředního direktora ze Skalky č.l panství Dlažkovského a matky Terezie, rozené Čermákové z Prahy č. 116 Nové Město. Kmotři: Věnceslav Červinka doktor veškerých práv, držitel statku Ostředku, Apolonie Rosalie Sládková z Vostředka, Bohuslav Koloušek lékař Sázavský
3) Gen. Matěj Němec "Návraty ke svobodě" uvádí o Červinkovi /str. 67/: Plukovník Trojanov dokázal za necelý rok vytvořit z Družiny brigádu, neochaboval ve svém úsilí podrobným způsobem organizovat i československou divizi a potom celý armádní sbor. Musím říci, že těmto snahám kladl překážky i gen. Jar. Cervinka, ačkoliv to byl ruský Čech. Poznal jsem ho z té horší stránky právě v této době. Str. 72: Když odcházela Česká družina na frontu, bylo naším přáním, aby jejím velitelem byl ruský Cech gen. Jar. Červinka. Jenomže jemu se jednalo o velitelské místo systemisované pro generála a tak funkci odmítl. V šestnáctém roce jsme pak poznali, že to. bylo naše štěstí. Mohli jsme ho už srovnávat s plukovníkem Vjačeslavem Platonovičem Trojanovem, který se osvědčil jako skvělý velitel a organizátor. Za rok dokázal vydupat z malé Družiny celou brigádu, ačkoliv mu největší potíže dělal právě Červinka. Ten pro nic pochopení neměl.
4) Tak zvaný zámeček byl postaven ještě za Pernštejnů jako jednopatrová budova v renesančním slohu poblíž daňčí obory pod Kunětickou horou. Sloužil původně správě obory a občas při honech k pobytu majitele panství a jeho hostů. Později byl barokně upraven a stal se sídlem vrchnostenské lesní správy. Jeho ráz byl pozdějšími stavebními úpravami zcela změněn a v nejnovější době stal se sídlem zemědělského družstva. Je památkově chráněn. Pod Kunětickou horou byl panský dvůr Podhůra, z jeho gruntů rozparcelováním i z bývalého vinohradu a sadu kunětického v době raabisace vznikla v r. 1778 obec Ráby, kde bylo usídleno 19 rodin.
5) Obec Malec leží pod Železnými horami v okrese Havlíčkův Brod. Uprostřed obce je zámek vystavěný v 17.století na místě tvrze, později empirově přestavěný. Zámek i s velkostatkem koupil v roce 1862 od Auersperků za 300 tisíc zlatých český politik F. L. Rieger. V Malci pobýval často u své dcery Marie, manželky F. L. Riegra, František Palacký a zde také napsal podstatnou část svých Dějin národa českého. Na zámku je zachována i pracovna Palackého. Mezi hosty malečského zámku patřil Antonín Dvořák, který zde složil několik menších skladeb, zde zazněly také poprvé v jeho podání melodie opery Jakobín.

Hlavní prameny:
- Krajem Pernštýnů XIV
- Ottův a Masarykův naučný slovník
- Matriky F. ú. Kozmice Poznámka: V Torontu vyšla kniha profesora psychologie V. B. Červinky, syna Bohdana Červinky a vnuka gen. Jaroslava Červinky: Červinka Vladimír B.: Freedom of the Czechs. General J. Cervinkas Contribution /Osvobození Čechů. Přínos generála J. Červinky/. Kniha má 120 stran a vyšla v roce 1993 vlastním nákladem autora. /In: Historie a vojenství 2S/1995/.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem