K TEXTOVÉ ČÁSTI PAMĚTNÍ DESKY UMÍSTĚNÉ V PARDUBICÍCH V PERNEROVĚ UL. NA DOMĚ PODNIKU VÝPOČETNÍ TECHNIKY Č. 444

Textová část pamětní desky umístěné na pravém rohu budovy Podniku výpočetní techniky v Pardubicích (Pernerova ul. č. 444) obsahuje některé nepřesnosti, které byly patrně zaviněny těmi, kdo textovou část desky navrhovali. Na uvedené pamětní desce jsou uvedena jména čtyř pardubických občanů, bydlících tehdy v domě č. 274, těsně spjatých s podporou čs. leteckého zpravodajského tříčlenného výsadku Silver A, který operoval na Pardubicku, na Chrudimsku a ještě v jiných částech východních Čech od konce r. 1941 do počátku července 1942. Fakticky však by tu mělo být jmen pět. Na desce jsou zaznamenána - s uvedením roku narození - tato čtyři jména:

Antonie Bartošová (1896), Čeněk Jirásek (1891), Františka Jirásková (1898) a Ferdinand Schejbal (1919).

U posledního jména je třeba se zastavit, protože zde jde o onu naznačenou nepřesnost v textové části desky. V povědomí konzumenta hromadných sdělovacích prostředků nebo čtenáře denního tisku je výraz kontaminace zafixován jako označení pro proniknutí, smísení nežádoucí, zpravidla toxické látky do vodního toku, do půdy a pod. Původem cizí výraz kontaminace má také svůj význam mluvnický a znamená křížení nebo nesprávné mísení mluvnických vazeb nebo také jmen osob apod. K takové kontaminaci došlo na uvedené pamětní desce smísením jmen Bedřich Schejbal a Ferdinand Chára, kteří tehdy - v r. 1942 - skutečně v domě č. 274, který dnes už nestojí, žili. Uveďme krátkou charakteristiku oněch popravených pěti osob z domu č. 274 v Pernerově ul.

1) Antonie BARTOŠOVÁ, roz. Kuželová, nar. 24. 3. 1896 ve Vídni, žila po provdání za Adolfa Bartoše v době 1. sv. války dále ve Vídni. Adolf Bartoš byl pekařským mistrem pocházejícím ze Sezemic (nar. 1887), který se pak přestěhoval do rodných Sezemic (zde také v r. 1954 zemřel). Po rozchodu se svým mužem žila A. Bartošová v Pardubicích v Pernerově ul. č. 274, Jde o matku Alfréda Bartoše, velitele zmíněného zpravodajského výsadku Silver A., matka a syn se po 29. 12. 1941 několikrát sešli. A. Bartoš - jak známo - zahynul při pronásledování policejními úřady pardubického gestapa na rohu Smilovy a Sladkovského ul. v Pardubicích, když si sám vzal život 21. 6. 1942 (smrt nastala v pardubické nemocnici, kam byl převezen, brzy po půlnoci 22. 6. 1942).

2) Ferdinand CHÁRA, nar. 20. 4. 1892 ve Zdechovicích na o. Pardubice, byl po Janu Koldovi, čsl. rudoarmejci a vojenském krejčím, druhým velmi známým vojenským krejčím v Pardubicích. Po rozchodu se svou manželkou a dětmi žil v uvedeném domě v Pernerově ul. č. 274 pravděpodobně s Antonií Bartošovou. Výsadku Silver A byl - jako krejčí - velmi potřebný při zhotovování či přešívání oděvů a možná i prádla.

3) Čeněk (také Vincenc) JIRÁSEK, nar. 22. 1. 1891 v Bylanech na o. Chrudim, byl obuvnickým dělníkem. Žil rovněž v domě č. 274 v Pernerově ul. v Pardubicích, který původně byl majetkem židovského obchodníka Isidora Fleischnera a jeho ženy Marty. 3)

4) Františka JIRÁSKOVÁ, nar. 21. 8. 1898 ve Vídni, před provdáním roz. Kuželová, byla dělnicí kožedělného průmyslu. Žena Čeňka Jiráska, Pardubice, Pernerova 274.

5) Bedřich SCHEJBAL, nar. 20. 6. 1919 ve Vídni, se vyučil zámečníkem. Bydlel rovněž v domě č. 274. Jeho případný příbuzenský vztah k manželům Jiráskovým se autorovi nepodařilo dosud zjistit.

Uvedené nepřesnosti na pamětní desce v Pernerově ul. na domě Podniku výpočetní techniky nechtějí nijak snižovat zásluhy těch funkcionářů Svazu bojovníků za svobodu, kteří se starali o to, aby zde pamětní deska umístěna byla. Jde jen o to, aby se pamětníci i další občané byli vědomi toho, kdo byl Bedřich Schejbal a kdo Ferdinand Chára.

Poznámky:

1) Základní prací o popravách 194 českých lidí na tzv. pomocném popravišti gestapa u pardubického Zámečku ve dnech 3. 6. až 9. 7. 1942 je publikace Zámeček, která vzešla z pera býv. politického vězně a pak funkcionáře OV SPB v Pardubicích Dr. Karla Jičínského. První vydání vyšlo v r. 1972, třetí a poslední vydání, poněkud pozměněné, v r. 1989. V prvním vydání je u Bedřicha Schejbala uveden rok narození 1916, ve třetím vydání rok 1919. MUDr. Karel Jičínský se nar.v Pardubicích v r. 1903 a zemřel tamtéž v r. 1989.

2) Texty na pamětních deskách v Pardubicích, jak jsou umístěny v ulicích Sladkovského, ul. Palachově, ve tř. 17. listopadu, v ul. Pernerově, Smilově, Nerudově, Havlíčkově a ještě v ul. jiných, najde čtenář také v publikaci Miloslava Huňáčka Pamětní desky a jiné pamětní nápisy na Pardubicku. Část 1., Pardubice 1995. Text pamětní desky na domě Podniku výpočetní techniky č. 444 je zde uveden na str. 28. Pod jmény čtyř popravených pardubických občanů je uvedeno ještě: Zahynuli v době heydrichiády 1942.

3) O obchodníkovi se sudy Isidorovi Fleischnerovi a jeho ženě Martě je zmínka v rukopisné práci autora této studie. Práce má název Oběti židovské náboženské komunity na okrese Pardubice za 2. světové války. Na str. 23 se dočteme, že Isidor Fleischner a jeho žena Marta bydleli v Pardubicích v domě č. 274 v Pernerově ul. a že oba byli deportováni do Terezína z Pardubic 9. 12. 1942, odtud spolu do koncentračního tábora Osvětim 15. 12. 1943, kde zahynuli neznámo kdy. Rukopisná práce vznikla v únoru 1998 za přispění Karla Vinaře, správce židovského hřbitova v Pardubicích.