Labská ramena a okolí

Pravý břeh Labe

Ramena Labe za koupalištěm

Rozsáhlý dvojitý meandr starého Labe mezi Cihelnou a Brozany. Nachází se v zemědělské krajině s čistou vodou a hodnotnými lužními lesy. Je využíváno rekreačně, na březích je hustá chatová zástavba.

Rameno je průtočné drenážemi, s vlastním novým tokem Labe nemá společnou hladinu. Blízkost orné půdy na vnějším oblouku nemá na čistotu vody zásadnější vliv. Od polí je rameno odděleno stezkou se stromořadím a místy i širším pruhem lužních porostů.

Ve vodě a na březích rostou např. kosatec žlutý (Iris pesudacorus), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus), stulík žlutý (Nuphar lutea), rozpuk jizlivý (Cicuta virosa), voďanka žabí květ (Hydrocharis morsus-ranae), zblochan vodní (Glyceria aquatica), v lužních porostech najdeme např. druhy dymnivka dutá (Corydalis cava), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), áron plamatý (Arum maculatum) aj. Území je bohaté na různé druhy hub, rostou zde májovky, různé druhy muchomůrek, řada druhů žampionů (z nichž jsou nejcennější lesní žampiony rostoucí pod listnáči a dále žampion velkovýtrusný).

Cenný je dřevinný doprovod celého ramene, kromě běžných druhů stromů zde zůstaly zachovány překrásné mohutné jilmy vazy, které z naší krajiny prakticky ustoupily díky virové nákaze zvané „grafióza jilmů”.

V oblouku meandru blíže koupaliště je za vodáckým areálem Arosa rameno s velmi čistou vodou, vzniklé zatopením jámy po někdejší těžbě písku. Na březích hnízdí moudivláček, ledňáček říční, slavíci, pěnice.

Celkové posouzení z výsledků rozboru vody:

Poměrně dobrá voda, slabě znečištěná ropnými látkami (chatová oblast), hnijící org. látky rostlinného původu.

Ramena Labe mezi Labem a sídlištěm Polabiny

Značně zazemněné a dnes bohužel neprůtočné slepé rameno Labe, které se vine v lužním prostoru mezi sídlištěm Polabiny a novým korytem Labe. Díky neprůtočnosti se stává líhní komárů a místy je zdrojem zápachu z hnijící vody.

Přes tyto zápory je celé rameno i jeho bezprostřední okolí přírodovědně velmi cenné, počet zjištěných druhů rostlin je poměrně vysoký, hnízdí zde celá řada ptáků od labutí až po slavíky. Na konci ramene naproti sídlišti Závodu míru je starý topol černý (Populus nigra) o obvodu 6 m, který je vyhlášen jako památný strom.

Díky blízkosti sídliště je rameno značně ruderalizováno, jednak v úseku na Stavařově, kde je částečně zasypáno, jednak v prostoru za novým cyklistickým chodníkem, kde jsou v rameni černé skládky odpadů. Porosty rákosu (Phragmites australis), zblochanu vodního (Glyceria aquatica), okřehku menšího (Lemna minor) doplňuje mnoho sinic vytvářejících  na hladině tzv. „vodní květ” . Ten signalizuje značnou eutrofizaci vody, která je však pomístní, neboť voda v rameni je stojatá. Na zazemněných místech je vytvořena litorální zóna s výskytem např. skřípince jezerního (Schoenoplectus lacustris) a ostřice nedošáchoru (Carex pseudocyperus). Rameno je v některých místech prakticky nepřístupné, což vyhovuje zvěři a ptactvu. Tím je celý prostor ramene unikátním biotopem uprostřed velkého města.

V blízkosti silnice na Hradec Králové je uměle vyhloubeno jezero, lidově zvané „Bajkal”, s infiltrovanou čistou vodou, dosud nekontaminovanou. Hnízdí zde labutě.

Ke škodě věci neuspěly v minulosti snahy toto slepé rameno opětně zprůtočnit, což by znamenalo likvidaci líhniště komárů a místa vzniku zápachu.

Celkové posouzení z výsledků rozboru vody:

Voda poměrně dobrá, malý bakteriální výskyt.

Jarkovského jezero

Staré neprůtočné rameno Labe 500 m z. od železničního mostu do Rosic. Rameno s čistou vodou a hodnotnými břehovými porosty převážně olší a jasanů. Malé oválné jezero s oligotrofní vodou a typickou vegetací je klasickým příkladem vodní nádrže v zemědělské krajině. Z vnější strany k ramenu přiléhají polní kultury, které však nemají podstatný vliv na kvalitu vody. V tomto území roste cca 200 druhů rostlin, z nichž nejvýznamnější jsou stulík žlutý (Nuphar lutea), růžkatec ponořený (Ceratophyllum emersum), na březích nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer) a vzácný křivatec nejmenší (Gagea minima).

Celkové posouzení z výsledků rozboru vody:

Voda poměrně dobrá, znečištěná NEL a tenzidy.

Rameno „Zákoutí” u Rosic

Slepé rameno západně od Rosic je dvojitý meandr s čistou vodou a charakteristickou květenou. Toto je největší zachovalé průtočné staré rameno Labe v blízkosti Pardubic, jehož vtok je drenáží u rosického mostu přes Labe.

Na začátku ramene v blízkosti Rosic je výrazná oligotrofní vegetace typická těmito rostlinnými druhy: např. stulík žlutý (Nuphar lutea), leknín bělostný (Nymphaea candida), rozpuk jizlivý (Cicuta viridis), voďanka žabí květ (Hydrocharis morsus-ranae), sevlák širolistý (Sium latifolium). Postupně po proudu je voda znečišťována až k areálu Semtína, kde z vody mizí jakýkoliv rostlinný život. Jde o ukázku gradientu postupného znečištění od oligotrofního začátku až po eutrofní  závěr, navíc patrná i dalšími chemickými odpady.

Z vnější strany jezero sousedí s intravilánem Rosic, postupně přibývá kvalitně dřevinný doprovod, z vnitřní strany jsou rozsáhlejší písčiny, které sloužily armádnímu výcviku, dnes jde prakticky o oblast s černými skládkami a spontánní motokrosovou tratí. Směrem k Semtínu je odkaliště a skládka chemického odpadu.

Severně od tohoto ramene u vodárny další ramena obklopená poměrně kvalitní zelení. Díky kontaktu s chemickým závodem je voda místy značně znečištěná a břehy ruderalizované.

Celkové posouzení z výsledků rozboru vody:

Poměrně dobrá povrchová voda, lidskou činností značně mechanicky znečištěná.

Levý břeh Labe

Zbytek slepého ramene mezi nádražím a Labem

Dříve jedna z nejvýznačnějších přírodních lokalit v Pardubicích je dnes částečně zavezena při stavbě nové silnice. Přesto je zde stále asi 350 druhů rostlin, 50 druhů ptáků a 40 druhů měkkýšů. Jde o neprůtočné rameno, obklopené rozsáhlými rákosinami a vlhkými loukami. Dřevinný doprovod ramen tvoří přestárlé kanadské topoly, staré duby, olše, křoviny složené z vrb, černého bezu, řešetláku, krušiny aj. Jezero je bez litorálu, ze strany autoškoly byly zaznamenány černé skládky. Infiltrovaná oligotrofní voda má vliv na poměrně  kvalitní vegetaci na tomto území.

Celkové posouzení z výsledků rozboru vody:

Voda znečištěná NEL (anorg. solemi), tenzidy.

„Asfaltové” jezero u soutoku s Jesenčankou sz.

od podniku Paramo

Bývalé odkaliště ropných odpadů ze závodu Paramo, které je prakticky bez života. Dnes je voda a pobřeží postupně dočišťováno, ale přesto je znečištění ropnými produkty značné. Na tomto území převládají ruderální druhy.

Jde o uměle vytvořený „přístav”, oddělený od vodní hladiny Labe plovoucí stěnou (značně ponořenou, takže nefunkční). Jezero je částečně průtočné říčkou Jesenčankou.

Jedná se o příklad negativního prvku v krajině, která byla značně zdevastována, ale přesto na březích rostou cennější druhy rostlin, např. nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica) aj.

Rozbor vody nebyl proveden.

FAUNA

V pobřežních vrbinách Labe můžeme zahlédnout pestrého ledňáčka říčního (Alcedo atthis), který upoutá svojí barevností a krásou. Loví drobné rybky a často jeho přítomnost zpozorujeme, až když jako zářivý drahokam letí nad vodou.

Tok řeky Labe s pobřežními porosty tvoří jeden z nejtypičtějších biotopů pardubického Polabí spolu se svými rameny, osídlenými charakteristickou faunou. Nachází zde možnost své existence jak živočichové vodní, tak i ti, kteří se zdržují v pobřežní džungli porostů. Jsou to jak bezobratlí, tak i obratlovci. V samotné řece žije mnoho larev hmyzu (jepice, vážky, potápníci aj.) Na některých opravdu čistých místech lze zastihnout ještě raka říčního (Astacus fluviatilis) a škebli (Anodonta). Z vodních plžů se zde vyskytují plovatky (Limnea), levatky (Physa), okružáci (Planorbis), bahenka živorodá (Vivipara vivipara ) a jiní.

Vody Labe jsou oživeny množstvím ryb, z nichž však některé se vyskytují řídce. Hojný je okoun říční (Perca fluviatilis), candát obecný (Acerina cernua), vzácnější mník jednovousý (Lota lota), patřící do příbuzenstva tresky, úhoř říční (Anguilla anguilla), sekavec písečný (Cobitis taenia). Z kaprovitých ryb pak kapr obecný (Cyprius carpio), karas obecný (Carassius carassius), plotice obecná (Rutilus rutilus), jelci (Leuciscus), perlín ostrobřichý (Scardinus erythrophalmus), bolen dravý (Aspius aspius), lín obecný (Tinca tinca), hrouzek obecný (Gobio gobio), parma obecná (Barbus barbus), cejn velký (Abramis brama) podoustev nosák (Vimba vimba), na některých místech pak i hořka duhová (Rhodeus sericeus) pěstovaná často i v akváriích. Není možno opominout ani dravou štiku obecnou (Esox lucius). V tůňkách při Labi na jaře často najdeme čolka obecného (Triturus vulgaris) a na březích užovku obojkovou (Natrix natrix).

Ze savců je na řeku vázán přímo rejsek vodní (Neomys fodiens) a hryzec vodní (Arviloca terestris), škodící často v zahradách, ležících v blízkosti řeky. Je zle pronásledován zahrádkáři. Dnes se velmi vzácně objevuje vydra říční (Lutra lutra), která je u nás chráněna. Ondatra pižmová (Ondatra zibhetica) není na Labi nikterak hojná a zdržuje se více na přítocích a rybnících.

Mezi ptáky, které nacházíme kolem Labe, je jen málo těch, kteří zde hnízdí a kteří přímo toto prostředí vyhledávají. Mezi ty patří především hojný konipas bílý (Motacilla alba), zatímco konipas luční (Motacilla flava) a konipas horský (Motacilla cinerea) se zde objevují jen příležitostně.

Z projektu, který byl zpracován dříve žáky, nyní absolventy Integrované střední školy - J. Macákem, P. Faltysem, H. Graňákem a V. Medunovou pod vedením ing. J. Skřivánkové v roce 1997, připravil ing. Jan Linhart.