Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Z pamětí tiskaře J. Čížka Co vydal Stanislav Vinař v Pardubicích
Redaktor Stanislav Vinař byl vydavatelem týdeníku Východočeský rozhled. Byl to nepolitický, jakoby očistný, ale spíše pomlouvačný šestistránkový časopis. (vycházel v letech 1931-41).Vydal svým nákladem pohlednice Kunětické hory. Nic zvláštního, na dost špatného kartonu to byly dvoubarevné linoryty.
V této technice vydal i nálepky na dopisy, které propagovaly 12 východočeských hradů. Autorem nálepek i pohlednic byl St. Vinař sám.
V roce 1936 začal vydávat „Pardubicko válečné, revolucionářské a partizánské“. Měla to být sbírka vypravování současníků doby, kterou chtěl veřejnosti předložit o životě kraje pardubického. Sám úvodem naznačil, že to budou jen kusé, úryvkovité a prosté zprávy, bez literárních příkras. Mělo to být lidové, názorové pojetí tehdejšího života. Vytiskl pouze první arch o 24 stranách. Další pokračování již nebylo. Nedostávalo se mu přispívatelů a i finančně to nemohl utáhnouti. Je to škoda, i když to bylo až moc lidově psané, mnoho vzpomínek zapadlo.1)
V srpnu 1939 vydal adresář „Velké Pardubice“. Je to jen 80 stránkový adresář průmyslu, živností, řemesel, obchodů, úřadů, škol, institucí, lékařů, advokátů, notářů atd.
V roce 1940 vydal k jubileu 600 let města Pardubic „Východní Čechy“. Byl „to turistický a výletní průvodce po památkových a pozoruhodných místech východočeských.“ Tak autor uvádí. Tato malá publikace, autorem ilustrovaná linořezy, měla dva díly. První díl: „Nejbližší okolí Pardubic“, druhý díl „Od Pardubic k Hradci Králové, k Týništi, Holicům a k Dašicům.“ Text obou dílů vycházel v Rozhledu, sazba se nechávala stát a po čase je vytiskl jako „Východní Čechy“.
V roce 1941 vydal publikaci „Pardubice staré a moderní.“ Byl to turistický průvodce. Obsah je: Popis a pamětihodnosti. Historie města. Popis muzea a zámku. Pardubice průmyslové, obchodní a živnostenské. Popis továren a podnikání obchodního i vyspělost řemesel. Pardubice kulturní, sportovní a společenské.
Dále St. Vinař vydal tyto turistické průvodce: „Východočeské Polabí“, pak „Východočeské podlesí“ a „Do Železných hor“.
V roce 1942 vydal Telefonní seznam „Velké Pardubice“, při kterém byl i adresář průmyslu, živností, řemesel, škol atd. Velkých Pardubic. Tento telefonní seznam byl velmi přehledný, a tudíž praktický.
Stanislav Vinař byl zajímavý člověk. Než se stal novinářem, přednášel o frenologii po vlastech českých. Jezdil i do zapadlých míst v horách a při přednášce promítal jakousi laternou obrázky. Později se stal i vášnivým filmařem. Původní jeho profese: vyučil se pekařem. Byl to člověk sečtělý, i výtvarné prvky měl. Akad. malíř Milan Vinař je jeho syn.
Někdy kolem roku 1949 mu noviny „Východočeský Rozhled“ zastavili. Co dělal po té době, nevím. V roce 1925 byl redaktorem časopisu Národní Osvobození v Praze.
Poznámky:
1) Viz Zprávy KPP 1999, č. 5-6, s. 163-173.
Poznámka redakce: Uvítáme všechny další vzpomínky a údaje o osobnosti a životě red. S. Vinaře.