Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Bude využíván Pardubický přistav?
Valná hromada a.s. Přístav Pardubice 21. 6.1995Na tomto řádném zasedání vedle procedurálních záležitostí padlo především rozhodnutí o navýšení základního jmění. Toto navýšení bylo schváleno tak, aby se stávajících 19 akcionářů (města Pardubice a Přelouč, Povodí Labe, a.s., Hradec Králové, České přístavy, a.s., Praha, ČSPL, a.s., Děčín, CÉVA, a.s., Prachovice, COMET, s.r.o., Hradec Králové, UNICO, a.s., Pardubice, Solné mlýny, a.s., Olomouc, DMP, a.s., Pardubice, Interbau Pardubice, První pardubická stavební, s.r.o., ČKD, a.s., Hradec Králové, Transporta, a.s., Chrudim, Vodní stavby, a.s., Praha, Cheming, a.s., Pardubice, Autosklo Šimek, s.r.o., SSŽ, a.s., Praha, Dopravní stavby IES, a.s., Olomouc) rozšířilo o dalších 5 akcionářů (Synthesia, a.s., Pardubice, Vodní cesty, s.r.o., Praha, Kovošrot, s.r.o., Děčín, ŽĎAS, a.s., Žďár nad Sázavou, IPS, a.s., Praha) s obdobnými právy jako mají zakladatelé společnosti. Dále byl na tomto jednání pozitivně hodnocen fakt, že byl 18. května osobně ministrovi dopravy předán v letošním roce zpracovaný investiční záměr: Splavnění Labe do Pardubic a přístav Pardubice, a to včetně návrhu financování. Ministrem PhDr. Janem Stráským bylo při jednání přislíbeno, že je v plánu vlády v 1. pol. roku 1996 se zabývat rozvojem vodních cest v ČR a že tento materiál bude jedním ze stěžejních podkladů. Tento fakt v den konání valné hromady písemně potvrdil í náměstek ministra dopravy Ing. Ivan Foltýn.
Souvislosti zbožového marketingu
V rámci výše zmíněného investičního záměru byl v období únor až duben provázbožový marketing ze spádové oblasti možného přístavu a přístavní zóny Pardubicích. Nelze zpochybňovat jeho opodstatněnost, protože často zaznívá argument - PROČ PRODLUŽOVAT VODNÍ CESTU, KDYŽ TO NIKDO NECHCE.
Tento průzkum vycházel z několika základních premis. Především se ptal, kolík ;tm zboží ročně by bylo přes pardubický přístav transportováno v roce 1995, kdyby zde již existoval. Dále byl zkoumán výhled na nejbližších 5 let (tedy za dobu, kdy by mohl být tento koncový labský přístav realitou). Do průzkumu se nepřipouštěly žádné hypotetické údaje a co nebylo potvrzeno statutátem dané firmy, bylo uvedeno pouze pod čarou a nebylo s tím při ekonomickém hodnocení nijak kalkulováno. Důležitou roli pochopitelně hrály i svým způsobem ojedinělé výhody, kterých by v pardubické přístavní zóně šlo využít. Jde zejména o dobré vlečkové napojení na hlavní železniční koridor i budovanou dálniční síť, dostatek kvalifikovaných pracovních sil (aglomerace Chrudimská, Pardubicka a Královéhradecká prezentuje téměř 0,5 milionu obyvatel), možnost plošného rozvoje přístavní průmyslové zóny (1 etapa 14,5 ha vše nad Q I00), geografické položení Pardubic do středu ČR, bezprostředně sousedící mezinárodní veřejné letiště a fungující Free zone a další. Výsledky, které jsou shrnuty do investičního záměru, dokázaly, že reálný zájem o využívání potencionálního pardubického přístavu EXISTUJE. Již v letošním roce by se po proudu odsud dopravilo 459 tisíc tun zboží a proti proudu by mohlo přijít 401 tisíc tun zboží. S přihlédnutím k faktu, že jde převážně o zahraniční přepravy, není výsledných 860 tisíc tun za rok nezajímavých. Akční rádius nezahrnuje pouze východní Čechy, ale i oblast podstatné části Moravy (Ostravsko, Olomoucko, Brno, Žďár nad Sázavou).
Celkem 22 firem, které zatím o tento přístav projevily zájem, lze rozdělit do čtyř skupin. První tvoří strojírenské podniky ze spádové oblasti, které své výrobky exportují prostřednictvím německých či holandských námořních přístavů. Namátkově lze uvést ZVU Hradec Králové, ŽĎAS Žďár nad Sázavou, Zetor Brno či Továrny mlýnských strojů Pardubice. U těch, kteří produkují objemné finální výrobky, nebude problémem v přístavní zóně provádět kompletaci výrobků tuzemskými pracovními silami a dále zboží exportovat v takové velikosti, která je možná pouze s využitím vodní dopravy.
Druhou skupinu tvoří hromadné substráty, které bývají nejtypičtější pro vodní dopravu všude na světě. V případě Pardubic by šlo především o sůl, cement, písky, štěrky, slad, olejnatá semena, různé škroby a za jistých předpokladů i o uhlí. Zde by šlo dobře využít sklady „uprostřed republiky" a výhodný průběžný pozemní transport po celém jejím území. Sem lze zařadit např. CÉVU Prachovice, Solné mlýny Olomouc, BMC Praha a další. Samostatný pohled si zaslouží přeprava chemikálií a souvisejících surovin. Zde se nelze nezmínit o Synthesií Pardubice a eventuálně PARAMI) Pardubice. Za sledování stojí i možná vnitrozemská přeprava mezi severočeskými a východočeskými chemičkami, doprava chemických hnojiv, sody a nelze vyloučit ani ropné produkty.
Poslední skupinu tvoří transport ocelářských výrobků, železného šrotu a druhotných surovin jako jsou plasty, sklo či papír. O tento transport a skladování v Pardubicích projevily zájem především COMET Hradec Králové (dříve Kovošrot), Nová huť Ostrava a Třinecké železárny Třinec.
Pod zmíněnou čáru - tedy jako hypotetické zboží, které by tudy šlo, KDYBY - lze zahrnout dopravu Ferud z Hamburku či Rotterdamu českými dopravci přes Labe do Pardubic a železnicí dále na Ostravsko. Tento problém si však zaslouží samostatný rozbor a není předmětem tohoto článku. Obdobně je to s dopravou tekutých asfaltů do německého vnitrozemí či s případným získáním tranzitu (zejména kontejnerového) na kombinovanou cestu železnice - voda přes území ČR.
Nelze při komplexním posouzení opomenout ani tarifní „vodní politiku" a i tarify dalších druhů dopravy, překladní a skladovací poplatky či výsledné hospodářskopolitické přínosy. Mezi ně patří především zmírnění časté neprůjezdnosti hraničních přechodů a stále se zvyšující přetíženosti silnic a dálnic nákladní dopravou. Je nutné také uvést, že skončením přepravy energetického uhlí do elektrárny Chvaletice v průběhu roku 1996 by se bez dosplavnění do Pardubice stala z cca 90 % již vybudovaná kanalízovaná labská vodní cesta rázem nevyužitou. A to by (nejen z hlediska možných 860 tisíc tun zboží z pardubické přístavní hrany, které zatím využívá pozemních cest) nemělo být cílem nikoho, kdo žije, vyrábí, dopravuje či vládne v ČR.
