Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
09.12.2020 18:00

Regulace řeky Labe na Pardubicku v první polovině dvacátého století

Přednáška T. Jandy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Živelné pohromy v Rybitví, Lhotce Blatnické a blízkém okolí (1921 - 1984) II. část

obrázek k článku 27. 11. 1928 vypukl požár v domku pana Václava Špačka v Rybitví. Plameny se záhy rozšířily na sousední dům Františka Chocholouška a kůlnu Františka Košťála. Požár začal pravděpodobně od špatného komína. Půda Václava Špačka byla napěchována senem a tak vznikly několikametrové plameny. Žárem se vzňala vrata od stodoly pana Nechvíla. Pro žár a dým se lidé nemohli dostat do chléva, takže kráva, koza, dvě podsvinčata a množství králíků uhořelo. Požár pomohla uhasit nová motorová stříkačka, která přijela z Černé u Bohdanče. Pomáhali i vojáci z kasáren z Bohdanče.

V posledních dnech roku 1928 nastaly velké mrazy, které trvaly i první dva měsíce nového roku. Vrátily se i v některých březnových dnech. Byla ochromena veškerá automobilová i železniční doprava. V únoru 1929 dosáhly mrazy až - 30oC a u Českých Budějovic rekordních - 41oC!!

Počátkem března (6.3.) 1929 začala obleva. Na Labi byl led prosekán nebo odstřelován. Po celou zimu byla cesta do Bohdanče z Rybitví téměř neschůdná pro velké sněhové závěje. Od 18. - do 28. 2. 1929 byla v důsledku nebývalých mrazů přerušena i školní výuka. Dalším důvodem byl nedostatek uhlí. 25. 4. 1929 došlo v Expolosii k dalšímu výbuchu, při kterém bylo několik dělníků popáleno (dva zahynuli v nemocnici). Výbuch neměl příliš velké následky v okolních obcích. Nikdo však netušil, že za pouhé 4 dny dojde k novému, mnohem katastrofálnějšímu výbuchu v oddělení, kde byl vyráběn nitroglycerin. Ve Lhotce Blatnické, Rybitví, Hrádku, Černé a dokonce i v Bohdanči, Živanicích a v Bělé byla vymlácena nebo popraskána okna. Bilance, 7 mrtvých a 30 raněných. Josef Matýsek z Rybitví, který byl zaměstnán v jednom z oddělení výroby nitroglycerínu, vyvázl jako zázrakem bez zranění. Škody v uvedených obcích byly továrnou nahrazeny. 4.7. 1929 zasáhla Rybitví a širé okolí ve večerních hodinách silná větrná smršť. Vyvracela i kmeny staletých stromů jako sirky. Bortila střechy a tašky létaly vzduchem jako rotující gilotíny po širém okolí. Škody způsobené smrští byly obrovské. V Rybitví nezůstalo stavení, které by nebylo poškozeno. Např. celá stodola paní Bažantové byla doslova rozmetána jako domeček z karet. Ve Lhotce Blatnické byly rozbořeny celé stodoly Josefa Livory a Františka Černíka. Smršť zničila i nedostavěnou hasičskou kůlnu. V Bohdanči byl poškozen lázeňský park a kostel. Lipová alej na bohdanečské silnici byla silně poškozena. Smršť si naneštěstí nevyžádala v Rybitví ani ve Lhotce životy (jinde ano, např. ve Svítkově či v Opatovicích nad Labem).

28. 9. 1932 byl v Rybitví ustanoven Sbor dobrovolných hasičů. Přihlásilo se 15 členů.

15. 6. 1936 v ranních hodinách vypukl v Rybitví nový požár. Vznikl v domě pana Jana Koudelky, který měl dosud doškový kryt. Oheň zasáhl velmi rychle chlévy, mlátek, kůlnu a přeskočil na domy Františka Pleskota a Václava Rebeky. Domky Josefa Pařízka, hostinec Otakara Levinského a hospodářství Jana Adamce, které byly poblíž, zůstaly naštěstí požáru ušetřeny.

První, kdo požár zpozoroval, byl kovář Jaroslav Novotný a kolář Vincent Jedlička. Motorová stříkačka začala hasit stodolu Václava Rebeky a chlévy Josefa Pařízka mezitím polévali vědry. K hašení požáru se dostavily i dobrovolné hasičské sbory z Černé u Bohdanče, Doubravice, Bohdanče a Lhotky Blatnické. Zhruba kolem 11.00 hod. byl požár zdolán. Hlídky setrvaly na místě až do 4. hodiny ranní příštího dne. Úspěch hašení byl umožněn potřebným množstvím vody z nádrže před domem č. 14 na návsi a v jámě pod tzv. „Veverkovými sady“.

Motorová stříkačka, která toho dne prodělala s úspěchem svůj „křest ohněm“, byla zakoupena zdejším hasičským sborem za přispění obce v roce 1935 od firmy V. Stratílek (Vysoké Mýto) za 20. 300 Kčs i s 50 metrovou hadicí. 22. 4. 1938 vznikl kolem poledne v Rybitví v domě č. 22 patřící Františku Černíkovi další z požárů. Doškový kryt, velké zásoby píce a dříví byly příčinou rychlého šíření ohně, jemuž padlo za oběť i veškeré drobné zvířectvo na dvoře. Úsilí o lokalizaci požáru ztěžovali místní občané, kteří nepatřili do požárnického sboru a pletli se skutečným hasičům „pod nohy!“ Vyskytli se tací, kteří sami udíleli rozkazy, aniž by ruku přiložili k dílu pomoci. Nasazení stříkaček proběhlo poměrně pozdě, ale přesto se sousední ohrožené domy paní Kořínkové a pana Josefa Rendy podařilo zachránit. Škoda přesáhla 20.000 Kčs. Vzniklá škoda byla částečně kryta pojišťovací bankou „Slávie“.

11. 2. 1939 vypukl požár ve školní budově v Rybitví. Naštěstí byl rychle lokalizován, takže nedošlo k větším škodám. Ve stejné době byl zbourán vyhořelý dům pana Frant. Černíka a nový dům byl postavěn podél cesty do Bohdanče.                                                

Pokračování

 

Seznam použitého materiálu:

1) SOAP: Pamětní kniha obce Rybitví, II. část (1919 - 1978).

2) SOAP: Pamětní kniha obce Rybitví (1979 - 1990).

3) Dobový regionální tisk (nalepené stránky v kronikách, chybí bibliografická citace).

4)       Paměti pana Františka Borovce (Srnojedy čp. 15), 22. 7. 1998, zaznamenány v soukromém archivu autora.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem