Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Živelné pohromy v Rybitví, Lhotce Blatnické a blízkém okolí (1921 - 1984) III. část (dokončení)
Na jaře 1939 postihla naši zemi další katastrofa - tentokráte politického rázu. A jako kdyby ten rok tato pohroma nestačila, začaly opět povodně. Labe vystoupilo ze břehů a zaplavilo louky a pole v okolí Rybitví a Lhotky.
Během války byly několikráte bombardovány i blízké Pardubice (především dnešní Paramo, dále letiště, nádraží a některé městské čtvrti, několik bomb dopadlo i na sousední Rosice nad Labem). Rybitví nebylo nálety poškozeno, i když pět bomb dopadlo na pozemek pana Fiňka a poškodilo jeho dům (čp. 10). Šestá bomba dopadla na silnici vedoucí do Černé. Ta však nevybuchla a byla po několika dnech odstraněna.
Začátkem roku 1946 zasáhla Rybitví a okolí další velká povodeň. Rozvodněné Labe protrhlo blízko převozu Blatník hráz o šíři 20 - 30 m a zaplavilo pole i louky. Zemský národní výbor vypsal na opravu hráze konkurzní řízení. Přihlásilo se celkem 6 firem. Oprava měla stát 950 000 Kčs. Zemským národ. výborem byla povolena subvence 450 000 Kčs, ostatní mělo být hrazeno rozpočtem okresního a místního NV. Hráz byla nakonec opravena díky iniciativě místních občanů formou brigád.
Počátkem roku 1947 udeřily velké mrazy. Teplota se držela stabilně na - 10°C, ale mnohdy spadla až na - 25°C. Napadlo tolik sněhu, že bylo téměř nemožné dostat se do Pardubic a Bohdanče.
V druhé polovině roku 1947 postihlo naše území naopak katastrofální vedro a sucho. Nastaly zásobovací potíže a snížily se i příděly na potravinové lístky. Na polích kolem Rybitví žito předčasně uschlo a bramborová nať zčernala. Půda byla rozpukaná a místy dosahovaly pukliny až 50 cm šíře. Ze stromů opadalo nezralé ovoce a listí. Tráva byla šedá, místy černá jako po požáru. Nastaly velké potíže s krmivem a bylo skutečným uměním uchovat dobytek při životě přes následující zimu.
Na jaře 1962 Labe opět vystoupilo ze břehů a zaplavilo širé okolí kolem Rybitví. Lhotka Blatnická tehdy už neexistovala. Byla v roce 1949 sloučena s Rybitvím v rámci tzv. Velkých Pardubic. Obyvatelstvo se muselo v roce 1960 přestěhovat z důvodu rozrůstání firmy Synthesia.
Povodeň nadělala největší škody v katastru obce Černé, kde zaplavila téměř 100 ha polí. Povodeň netrvala dlouho, ale byla ničivá. Nejvíce byla poškozená pole osázené řepou. V druhé polovině roku 1962 pak povodně vystřídalo katastrofální sucho. Došlo ke snížení přídělů masa. Před prodejnami stály fronty připomínající neblahé válečné časy.
Rok 1963 začal zimou, jaké u nás nebylo od nešťastného roku 1929. Od ledna až do počátku března spadla teplota až na -20°C. Napadlo spousty sněhu, který zcela ochromil dopravu. Vodní elektrárny zápasily s nedostatkem vody, proto se dodávky el. proudu výrazně snížily. Často se el. proud vypínal i na několik hodin. Oteplilo se až počátkem března (6. 3.) a o týden později nastoupilo typické jarní počasí, přeháňky s deštěm.
Počátkem roku 1965 bylo neobvykle teplo. Vůbec nepadal sníh a nemrzlo. Teplota se držela na + 6°C. V druhé polovině března začalo pršet a pršelo až do konce června. Některé dny pršelo bez přestání. Došlo k podmáčení půdy.
V březnu spadlo na každý metr půdy přibližně 38 l vody, v dubnu 68 l a v květnu dokonce 127 l vody! Květen byl nejdeštivější. Veškeré zemědělské práce začaly se značným zpožděním.
28. 5. 1984 v 11.30 hod došlo v závodě VCHZ Synthesia Semtín k výbuchu podle soudu pamětníků největšímu v historii závodu. V Rybitví byly poškozeny střechy a okna. Na mnoha místech popraskaly zdi. Nebylo snad bytu v obci, který by neutrpěl škodu. Likvidování škod se v obci podobalo mobilizaci. V okolí závodu bylo poškozeno 330 bytů a vyraženo 2 826 oken! V obci samé nedošlo v důsledku výbuchu k žádnému úmrtí (jedno vážnější zranění střepinou skla). V závodě zahynulo 5 mužů a 69 jich bylo zraněno (17 těžce).
Seznam použitého materiálu:
1) SOAP: Pamětní kniha obce Rybitví, II. část (1919 - 1978).
2) SOAP: Pamětní kniha obce Rybitví (1979 - 1990).
3) Paměti pana Františka Borovce (Srnojedy čp. 15), 22.7. 1998, zaznamenány v soukromém archivu autora.
