Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Baron Artur Kraus (1854 - 1930) a jeho ?cikánská? kapela
Aktivity barona Artura Krause byly již většinou popsány. O jedné z málo známých informovaly noviny ?Východočeský kraj? (č. 51 z 15. 12. 1939) v článku ?Cikánská pardubická kapela?. Píše se tu m. j.:„ Je tomu již 50 roků (tedy 1889 - pozn. J.K.), co v Pardubicích začla působit „cikánská“ kapela, nazvaná pardubičtí cikáni. Zakladatelem a duší této pseudocikánské kapely byl baron Artur Kraus, jenž jsa sám velmi dobrý hudebník, chtěl působit v nějakém hudebním tělese. Zkoušky a pravidelné schůzky cikánů konaly se v jeho domě, dnes „Na staré poště“ zvaném na Wilsonově třídě, tehdy Královské. Hudebníci byli ze všech vrstev společenských a zkoušky konávaly se pravidelně nejméně jednou týdně. Nebyly to zkoušky v pravém slova smyslu, jako spíše besedy hudebníků. Baron Kraus byl výtečný hostitel, a není divu, že někdy se rozcházeli po zkoušce hudebníci-cikáni hodně posilněni, neb jak se dnes říká ovíněni. Tato cikánská kapela hrávala i veřejně při slavnostech a výtěžek, k němuž vždy baron Kraus hodně přidával ze své kapsy, býval vždy nějakému účelu dobročinnému nebo kulturnímu věnován. Tak i na stavbu divadla (1909-pozn. J.K.) tato cikánská kapela přispívala obnosy. Ve své dobročinnosti měla cikánská kapela primát. Tehdy měl Kolín svou Kmochovu hudbu, jejíž sláva šla daleko za hranice naší vlasti, ale pardubičtí cikáni jí statečně konkurovali právě svou originalitou, ale hlavně tím, že to nebyl podnik profesionální, naopak výsostně dobročinný. Její význam pro Pardubice byl nemalý. Bohužel, nedočkala se pardubická cikánská kapela toho, aby vystoupila také v našem divadle, kterému pomohla velkými peněžitými dary, nehledě na její morální podporu vůbec. Při slavnostním otevření divadla byl opomenut - ať vědomě či nevědomě - baron Kraus. Nesl to velmi těžce a mělo to ten důsledek, že baron Kraus od té doby tím víc se uzavřel ve své hvězdárně... Na cikánskou svoji kapelu vzpomínal rád, a často si „brnkal“ na cymbál, nad nímž visely ostatní instrumenty někdejší slavné pardubické cikánské kapely.“ Tolik starý článek.
Díky fotografii Josefa Pírky, dvorního fotografa J. V. vévody Nassavského v Pardubicích, známe členy kapely: Byli to zleva: V. Horyna, František Bláha, František Kapička, Antonín Kindl, baron Kraus jako cimbalista, primáš Antonín Slejška, Václav Špaček, Josef Lahulek a Josef Svoboda. Když baron Kraus zemřel, předala jeho obětavá sekretářka sl. Anna Gabrielová do „Východočeské hudební školy města Pardubic“ do rukou učitelky L. Turkové z pozůstalosti baronovy m. j. notové záznamy několika uherských pochodů, dva cikánské nápěvy pro cimbál, různé úpravy písní pro cimbál, díla E. Kálmána a F. Lehára atd. Šlo jistě o notovou výbavu slavné cikánské kapely...