Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

OPRAVA A REKONSTRUKCE OBJEKTU č.p. 29 v ulici SV. ANEŽKY ČESKÉ

obrázek k článku 1) Dějiny objektu Při posledním číslování pardubických domů na začátku 19. století bylo čp. 29 přiděleno tzv. Mýtské neboli Bílé bráně. Její historii shrnul ve dvacátých letech Sakař (4/1928, 65); její podobu kromě Willenberga a Vischera zachytil především plán z roku 1840 před jejím zbouráním (OA-P, Kabl. pam. kn. 64, 65).

Dn

Dnešní dům čp. 29 vznikl postupným narůstáním čp. 30 po zbourání Bílé brány do prostoru parkánu a jako samotný dům se oddělil teprve roku 1921.

Ve stručnosti základní data:

Zdivo brány ještě zachycuje plán z roku 1862 (OA-P, OÚ-P, kt. 143, sign.H)

Zbytek zdiva byl odstraněn v létech 1883 - 1884 při přístavbě k čp. 30.

Dnešní podobu dostala tato část při přístavbě tanečního sálu v létech 1891 - 1893.

Roku 1921 odprodal tehdejší majitel domu Josef Kubelka severovýchodní část domu Armádě spásy, čímž se vytvořilo samostatné čp. 29.

Odprodání části domu znamenalo ve svém důsledku provedení dílčích stavebních změn (viz projekt z roku 1921).

V srpnu 1921 zažádala Armáda spásy o následující adaptace:

- ze stávajícího krámu po levé straně domu zřídit domovní vchod, z něhož bude přístup ke schodišti,

- zadní místnost proti dvoru, sloužící dosud za kuchyni, měla být přepažena po délce, čímž měl vzniknout východ na dvůr, dále měly být provedeny záchody větrané do světlíku. Otvory ve zdi mezi čp. 29 a 30 byly určeny k zazdění.

V prvním patře byly projektovány nové záchody nad přízemními a nové dveře ze schodiště do předních místností. Bylo navrženo odstranění galerie v sále na východní straně a rozšíření galerie západní. Ve druhém patře měly být opět probourány dveře ze schodiště do předních místností. Na půdě byla navržena požární zeď oddělující tuto část domu od čp. 30. Plány byly

schváleny.

Roku 1937 byly provedeny úpravy střechy a o rok později hodlala Armáda spásy obnovit vnější omítky celého domu pod dozorem stavitele Karla Kohouta.

Po válce v padesátých letech dům sloužil jaro modlitebna farnosti pravoslavné církve. Veškeré stavební zásahy a úpravy z poválečného období lze považovat za nepodstatné a utilitární (MÚ Pardubice, OÚPA, stav. spisy čp. 29, 30).

2) Architektonický rozbor

Objekt nacházející se v uliční čáře jižní hrany ulice sv. Anežky České je založen na vysoce neobvyklém půdorysu. Jeho severní část při ulici je nápadně užší a má hloubku cca 8 m. Zadní větší díl domu (o hloubce cca 13 m) je oproti přední části posunut zřetelně směrem k východu a je daleko širší. V celém svém rozsahu je dům dvoupatrový s podkrovím.

1. ROZBOR PRŮČELÍ

Severní uliční průčelí

je dvoupatrové s podkrovím, tříosé. Základní rastr členění představují vertikály a horizontály. V etáži přízemí dominují horizontály. V patě fasády běží cca 60 cm vysoký sokl vytvořený obkladem z kamenných desek s lištou na horní hraně. Druhou horizontálu v úrovni přízemí představuje v omítce provedený pásek římsy probíhající těsně pod patami záklenků portálů. Na tento pásek v postranních dílech průčelí nasedají vysoké nečleněné liseny rámující celou plochu pater. Plocha mezi těmito lisenami je členěna jednak po patrech subtilními lisenovými pravoúhlými rámy, jednak dalšími horizontálami: parapetními římsami v prvém a druhém patře. Na tyto prvky pak navazují plošně pojaté páskové rámy šambrán, polí parapetů i suprafenester, které jsou pravoúhlé se středními vpadlými plochami.

Korunní římsa vynášena zmíněnými velkými lisenami má jednoduchý profil dvou pásků, u nichž spodní je lehce šikmo skosen. Nad římsou je nasazena plná atika s postraními pilířky a páskovou římsou podloženou lištou.

V ose této atiky je vložen čtyřúhelný štít rámovaný jednoduchým profilem pásku podloženého na vnitřní straně lištou. V bočních osách přízemí jsou dva portály, výškové se segmentovými překlady.

Překlad a horní dvě třetiny výšky pilířků těchto kamenných portálů jsou profilovány od vnitřní hrany: pravoúhlým zářezem, páskem, jonským kymatem, lištou. Profil se nad spodní, soklovou třetinou výšky pilířků pravoúhle zalamuje směrem k vnitřní hraně. V levém portálu jsou dvoukřídlé hodnotné, modernistické dveře, pocházející z počátku našeho století. V prvém portálu jsou dvoukřídlé jednoduché novodobé dveře. Okno ve střední ose je výškově obdélné. bez šambrány. Okenní konstrukce s poutcem v horní třetině výšky je osmitabulková. V pásu soklu jsou dvě šířkově obdélná okénka sklepů.

Okna v prvém a druhém patře jsou vsazena v plochých pásových šambránách, dvoukřídlá, šestitabulková, nasazená cca 6 cm za lícem průčelí.

Okna v podkroví jsou dvoukřídlá, žaluziová. Průčelí je pokryto novodobou monochronní tvrdou omítkou ve velmi špatném stavu. Možno předpokládat, že současně s jejím vznikem byly určeny i detaily dnešní kompozice fasády. Zaatiková pultová střecha se sklonem do hloubky domu je kryta bobrovkami.

Jižní dvorní průčelí

je dvoupatrové s půdním polopatrem, architektonicky nečleněné. V celém rozsahu je sedmiosé. Na úrovní druhého patra probíhá korunní římsa jednoduchého třípásového profilu, hrubého. Okna v přízemí a dvou patrech jsou výškově obdélná, bez šambrán. V krajní ose přízemí vlevo jsou dveře do dvora. Dnešní jednokřídlá konstrukce dveří je novodobá, vsazená ve větším výklenku s přímým překladem. Okna v přízemí a patrech mají částečně konstrukce T-typu. (původní z počátku století i novodobé napodoby), částečně dvoukřídlá okna z počátku našeho století s pevným poutcem v horní třetině výšky. Okna ve čtvrté, páté a šesté ose zleva v prvním patře jsou zaslepena. Okna podkroví jsou šířkově obdélná, bez šámbrán s dvoukřídlými konstrukcemi. Plocha průčelí je pokryta novodobou monochromní tvrdou omítkou, velmi špatnou. V místech, kde je tato opadaná, je patrné intaktní poměrně mladé cihelné zdivo. Průčelí je především ve dvou krajních osách na levé straně a v páté ose zleva výrazně potrhané v celé své výšce. Střecha je kryta novodobě lepenkou.

2. ROZBOR INTERIÉRŮ

Severní část domu je založena na schematu příčného jednotraktu s vnitřním dělením. V přízemí tvoří tento díl objektu tři prostorové jednotky, klenuté silně stlačenými segmentovými klenbami s vrcholy kolmými k průčelí. Krajní prostor na východní straně je oddělen zdí a slouží jako nástupní chodba domu. Dvě západní klenební jednotky jsou spojeny. Podlahy v obou prostorech jsou teracové. Dveře v dělící zdi jsou novodobé, typizované. Nástupní chodba domu je na jižní straně otevřena volným průchodem do jižní poloviny domu. V prvém patře je v severní části domu bytová jednotka přístupná od schodiště (viz níže). Tvoří ji tři základní plochostropé prostorové jednotky, z nichž každá je disponována na jednu okenní osu průčelí. Střední a západní jednotka jsou dále děleny slabými příčkami. Keramické dlažby podlah i dveřní konstrukce jsou novodobé. Okna v severní stěně jsou vsazena ve výklencích se segmentovými záklenky.

Ve druhém patře jsou v severní části domu rovněž tři plochostropé prostory, disponované vždy na jednu okenní osu průčelí. Podlahy zde jsou prkenné, dveřní konstrukce dvoukřídlé novorenesanční. Prostor podkroví má topinkovou dlažbu a jednoduchou, novodobou konstrukci pultového krovu. Okna v atice jsou vsazena v drobných výklencích.

Sklepní prostor pod severní části domu tvoří čtyřúhelný, lehce nepravidelný prostor, klenutý čtyřmi poli velmi mělkých, plackových kleneb, oddělených přímými pasy, stlačeného segmentového profilu. Klenby jsou vyzděny z cihel. Severní stěna je od východní i západní utržena spárou a až do výše cca 160 cm nad podlahou je zde patrné lomové základové zdivo s kadeřavou lící, vyzděné z velkých kamenů na kvalitní maltu. Toto zdivo je zcela odlišné od ostatního zdiva domu a působí značně starobyle. Lze se oprávněně domnívat, že jde o základovou konstrukci v minulém století stržené Bílé brány, která byla pozdně gotického původu. V západní a jižní straně sklepa jsou ještě tři novější zazdívky. Dvojice větracích okének v severní stěně je v lomovém zdivu druhotně proražena a jejich výklenky jsou obezděny cihlami.

Jižní díl domu má v přízemí dispozici hloubkového trojtraktu, jehož nejširší východní trakt je disponován na tři okenní osy dvorní fasády, zbývající trakt pak vždy jen na dvě osy. Všechny prostory jsou zde plochostropé. Okenní otvory v jednotlivých traktech jsou vloženy v širokých jednotných výklencích, překlenutých segmenty. V západním traktu na severní straně je halový světlík procházející celou výškou domu. V tomto světlíku, překrytém prosklenou střechou je vloženo domovní schodiště, které je visuté, samonosné. Jeho stupně jsou kamenné.

Schodiště je trojramenné a má litinový ornamentální novobarokní parapet. Ve všech třech traktech přízemí jsou dodatečné úpravy a předělení provedené slabými novými příčkami. Dveřní konstrukce jsou většinou jednokřídlé, v ocelových zárubních, typizované. Podlahy jsou teracové a prkenné, kryté linem. V úrovni prvého patra se dispozice jižního dílu domu mění spojením východního a středního traktu do jednoho velkého prostoru, procházejícího dvěma podlažími. Tento prostor je plochostropý. V koruně stěn probíhá jednoduchá římsa.

3. STAVEBNÍ HISTORIE

Stavební vývoj domu, vzhledem k relativnímu mládí objektu je překvapivě komplikovaný. Dům stojí na místech, kde bylo středověké městské opevnění. Severně domu, v prostoru Hartmanovy ulice se až do roku 1844 nacházela pozdně gotická Bílá brána.

Fragmenty jejího základového zdiva jsou patrné ve sklepě severního dílu domu (viz výše). Na Schwarzově plánu města z roku 1848 na místě našeho domu je značena zahrada, která byla nepochybně nezastavěná.

K výstavbě na tomto místě došlo tedy až po polovině 19. století, a to poměrně záhy, jak dokládá základní rozvrh severního průčelí, které pod modernistickým přeformováním z počátku našeho století jeví ještě patrné stopy kompozičních vazeb i detailů těsně poklasicistní, romantické architektury samotného začátku období historizujících slohů (portály v přízemí, typ atiky se štítem atd.).

Dům vystavěný na tomto místě byl ve své jižní části nepochybně menší než stávající objekt; především v jižní části, kde snad jeho původní rozsah naznačuje půdorysná plocha sklepů, v jejichž obvodových zdech jsou zachována již nefungující větrací okénka. Konstrukce kleneb sklepů rovněž naznačují vznik domu záhy po r. 1850. K rozšíření domu na jižní straně do dnešního rozsahu došlo patrně kolem r. 1900, jak dokládají dekorativní detaily parapetu schodiště, římsy stropu a galerie v sále někdejší modlitebny. Nad terénem byl dům podstatně přestavěn. Novější úpravy byly pouze lokální. V roce 1921 zřejmě vznikl hodnotný detail domovních vrat, v roce 1939 stávající úprava průčelí, ještě v duchu modernismu. Později pak byly vloženy slabé nové příčky, vyměněny dveřní konstrukce atd.

4. UMĚLECKOHISTORICKÉ HODNOCENÍ

Veskrze průměrná architektura druhé poloviny 19. století s mladšími úpravami. Její poměrně ukázněně komponované severní průčelí působí příznivě v prostoru historického tahu ulice SV. ANEŽKY ČESKÉ.

V ploše stropu jsou dva větrací otvory, překryté secesními litinovými mřížemi. V severní třetině stropu je v prvním patře dřevěnou prosklenou příčkou oddělená předsíň, nad kterou je v druhém patře balkon s litinovým novobarokním parapetem. Dveře do předsíně v úrovni prvého patra jsou dvoukřídlé, novorenesanční. Vlevo od nich v západní stěně je zazdívka dalších dveří. Dveře na balkon ve druhém patře mají typizovanou konstrukci v ocelových zárubních. Podlaha sálu je prkenná. Při východní stěně je v ní provedena sonda na záklopový strop přízemí. Výklenky oken v jižní stěně sálu mají segmentové záklenky.

Západně sálu v prvém patře je plochostropá bytová jednotka, typu garsoniéry. Ve druhém patře pak dva, dřevěnou příčkou oddělené plochostropé prostory. Podkroví nad jižní částí budovy je přístupno od schodiště ve světlíkové hale.

Vstupní dveře jsou kovové, jednokřídlé. Podlaha je topinková. Zdivo obvodových zdí podkroví je cihelné, vyzděné z cihel již novodobého formátu (34 x 15 x 7,5 cm). Konstrukce krovu je pultová zaatiková. Dřevo je strojově řezané, spoje tvoří kovové pásky.

Sklep pod jižní částí domu zabírá pouze její severní dvě třetiny. Disponován je na schematu příčného dvoutraktu. Severní trakt sklepa je přístupný spodním ramenem hlavního schodiště. Stupně schodiště jsou kamenné, podlaha podesty je topinková.

Oba příčné trakty sklepa jsou klenuty silně stlačenými valenými klenbami, vyzděnými z cihel. Rovněž obvodové zdivo je cihelné, poměrně mladého charakteru.

5. HODNOTNÉ ARCHITEKTONICKÉ DETAILY

1) Celý systém členění hlavního průčelí, provedeny v omítce

2) Kamenný sokl v přízemí průčelí

3) Dva kamenné portály v přízemí průčelí

4) Hodnotné dveře v levém z dvojice portálů

5) Slohově přiměřené okenní konstrukce

6) Fragment středověkého zdiva v severním sklepě domu

7) Novobarokní litinový parapet hlavního schodiště

8) Kamenné stupně a teracové podlahy prostoru hlavního schodiště

6. ARCHITEKTONICKÉ ZÁVADY

Dům představuje poměrně úzký rejstřík architektonických hodnot. Řada závad technického rázu je způsobena zanedbanou údržbou, či ryze utilitárním dělením dispozice. Nejvýznamnější závadou je ovšem statická porucha patrná na jižní obvodové zdi domu.

Vzhledem k tomu, že za hodnotné celky v rámci této architektury považujeme pouze hlavní průčelí a nástupní prostor s hlavním schodištěm, bude výčet architektonických závad těchto částí domu poměrně krátký:

1) absence šambrány ve středním okně přízemí hl. průčelí

2) nevhodné dveře v pravém portálu přízemí hl. průčelí

3) špatný stav zachování slohově přiměřených okenních konstrukcí

4) novodobé stylově nepřiměřené dveře v některých částech prostoru hlavního schodiště

5) špatný stav podlah v prostorech sklepů.

7. STÁVAJÍCÍ STAV

Dům čp. 29 v ulici Svaté Anežky České je součástí historického centra města. Jedná se o třípodlažní, částečně podsklepenou budovu s půdou. V současné době je částečně využíváno 1.np. k obchodní činnosti a 2.np., kde je ateliér (pan Jiří Lacina). Ostatní prostory domu jsou volné, poslední byty byly vystěhovány na konci loňského roku.

Specifickým prvkem tohoto domu je prostor bývalé modlitebny pravoslavné církve s galerií (2. a 3. podlaží).

Dům je zděný z cihel, v 1. pp. a 1.np. částečně smíšené zdivo, krov nad oběma trakty je dřevěný, střecha pultová, střešní krytina pálené tašky, resp. lepenka. Fyzický stav domu lze označit za špatný, v některých případech za kritický. Stavební dokumentace týkající se stavebních úprav se nezachovala s tím, že stavební úpravy většího rozsahu nebyly zřejmě prováděny vůbec. Dvorní průčelí vykazuje značné trhliny od sedání budovy, zdivo je potrháno i v původním prostoru, do budovy zatéká ve schodišti a v půdním prostoru.

V současné době dům prochází zásadní rekonstrukcí a opravou.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem