Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

 Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová.  Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

Aviatik J. Kašpar za války neuspěl

obrázek k článku Náměstí Čs. legií, na kterém od 28. října 1998 opět stojí socha prezidenta Osvoboditele T. G. Masaryka, je pardubickým prostranstvím, které za dobu svého přibližně stoletého trvání nejčastěji měnilo svůj název. Dělo se tak od samého počátku vyloženě z politických důvodů.

První název, „Riegrovo náměstí“, dostalo po čelném představiteli staročeské strany, čestném občanovi Pardubic dr. Františku Ladislavovi Riegrovi ještě za jeho života. Když zem politicky ovládli mladočeši, hledalo se nové, pokud možno neutrální pojmenování. „Odnesl“ to král Jiřík z Poděbrad. Zakrátko, v roce 1913, došlo opět ke změně. Představitele města ovlivnila skutečnost, že pardubický rodák, vynikající železniční odborník Ing. dr. Otakar Trnka, zaujal ve Vídni post ministra veřejných prací v rakouské vládě. A tak došlo k druhé změně, z „Náměstí Jiříka z Poděbrad“ na „Trnkovo náměstí“. Přesto, že se Trnka nikdy nezpronevěřil češství, přesto, že byl ryzím vlastencem, dostal po státním převratu v roce 1918 nálepku odrodilce, a tak se tabulka s názvem náměstí opět měnila, tentokrát na „Náměstí Čs. legií“. Jestli se někdo domnívá, že tento název vydržel do dnešní doby, kdy se tak jmenuje, tak se škaredě mýlí. Nacistickým okupantům nešel název pod nos, vynutili si změnu (nejenom tuto). A tak obyvatelé domů kolem náměstí od roku 1941 opět bydleli na Trnkově náměstí. Ne dlouho, jen do konce války, kdy se sem opět vrátili českoslovenští legionáři. Ale ani oni si tady dlouho nepobyli. Záhy po převzetí moci ve státě komunisty se totiž „Nám. Čs. legií“ změnilo na „Leninovo náměstí“. Nu, a po listopadu 1989 tu je potřetí „Náměstí Čs. legií“.

Není jistě bez zajímavosti, že již na podzim 1939, krátce po nacistické okupaci našich zemí, kdy bylo jasné, že názvy některých pardubických ulic a náměstí jsou z politického hlediska neudržitelné, navrhla příslušná komise 20. listopadu 1939 radě města přejmenovat náměstí Čs. legií na „Náměstí Ing. Jana Kašpara“. Rada města návrh akceptovala a doporučila městskému zastupitelstvu změnu realizovat. Zastupitelstvo se změnou nespěchalo a provedlo ji až v roce 1941 na popud Němců s dalšími změnami. K překvapení mnohých zasvěcených se ale jméno našeho prvního aviatika a pardubického rodáka Jana Kašpara v názvu náměstí neobjevilo, prostranství bylo pojmenováno, jak výše uvedeno, jménem dr. Otakara Trnky.

Adresa autora:

Miroslav Klimpl, 530 03 Pardubice, Na Okrouhlíku 937.

 

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem