ČTYŘI ABSOLVENTI PARDUBICKÉHO GYMNÁZIA VE VÍRU 2. SVĚT. VÁLKY

Druhá světová válka zasáhla do životních osudů některých absolventů této střední všeobecně vzdělávací školy z let 1918 - 1939 velmi záporně. Týká se to předně bratří Jana a Bohumila Pospíchalových, Taťány Hladěnové-Vranešičové a Václava Volka.

BOHUMIL POSPÍCHAL se nar. 20. března 1915 v Kutné Hoře, vyrůstal pak po r. 1918 v Pardubicích, kde byl jeho otec Jan důstojníkem čsl. armády. Na pardubickém gymnáziu, kde po prvním řediteli Josefu Durychovi začal od r. 1925 ve stejné funkci působit Jan Roubal, studoval B. Pospíchal od září 1926 a svá studia tu zakončil úspěšnou maturitní zkouškou na konci června 19342) V té době bydlel s rodiči a s bratrem Janem v Pardubicích na Zborovském nám. č. 1464. Brzy po složení zkoušky dospělosti začal studovat na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Na podzim 1939 byl imatrikulován v desátém semestru studia. Byl zatčen v Akci 17. listopad 1939 a s ostatními k deportaci určenými studenty byl transportován do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zde zahynul 24. listopadu 1941 na následky vysílení (těžká práce v cihelně) a na onemocnění úplavicí.3) Jeho tělesné ostatky byly spáleny, urna s popelem vrácena rodičům.

JAN POSPÍCHAL, starší bratr Bohumila Pospíchala, se narodil rovněž v Kutné Hoře 17. srpna 1912. Jeho otec byl v době pobytu v Pardubicích štábním kapitánem, později majorem čsl. armády. Jan Pospíchal ml. studoval na pardubickém gymnáziu od r. 1923, které bylo tehdy stále gymnáziem klasickým a chlapeckým. Maturoval na konci června 19314). Studoval pak na právnické fakultě Karlovy univerzity v Praze a dosáhl akademického titulu JUDr. (doktor obojího práva). Působil potom jako advokát v Praze. Zahynul ve dnech Českého národního povstání v Praze 5. nebo 6. května 19455).

TAŤÁNA HLADĚNOVÁ, roz. Vranešičová se nar. 1. září 1920 v Pardubicích v rodině obchodníka Petra Vranešiče, bydlícího v Pardubicích ve Wilsonově ul. (dn. tř. Míru)6).Na pardubickém gymnáziu začala studovat počátkem třicátých let a studia zakončila maturitou 22. června 1939. Záhy po ukončení středoškolského vzdělání se provdala za Františka Hladěnu, známého pardubického motocyklového závodníka a zástupce prodeje automobilů značky Škoda. František Hladěna byl zapojen do protinacistického odboje, od samého konce 1941 pomáhal čsl. výsadkové skupině Silver A z Londýna (A. Bartoš, J. Valčík, J. Potůček), vyslané čs. londýnskou emigrační vládou do protektorátu Čechy a Morava. Byl zatčen kolem poloviny června 1942. Zabil se pádem z okna - vyskočil z něj 20. 6. 1942 při předvádění k výslechu. Taťána Hladěnová - Vraněšičová byla při velkém zatýkání v Pardubicích v poslední dekádě června 1942 rovněž zatčena, popravena na popravišti u pardubického Zámečku 2. července 1942,7)kdy bylo zastřeleno 40 českých lidí včetně pěti z Dachova - Ležáků, kteří nebyli dosud popraveni (ležáčtí občané popraveni v den vypálení Ležáků 24. června 1942 večer). Těla všech českých vlastenců popravených u pardubického Zámečku byla spálena v pardubickém krematoriu a popel z největší části hozen do Labe.

ALOIS VOLEK, poslední ze vzpomínaných absolventů pardubického gymnázia, se nar. 1. května 1916 ve Vídni, bydlel a vyrůstal v Opatovicích n. L., kde žili jeho rodiče, otec byl úředníkem zemské donucovací pracovny v Pardubicích. Na pardubickém gymnáziu Alois maturoval 22. června 1934 stejně jako B. Pospíchal. Jejich třídním profesorem byl PhDr. Jaroslav Hrabák, který na ústavě v 1. 1930 - 1939 vyučoval dějepisu a zeměpisu. Po absolvování gymnázia nastoupil A. Volek vojenskou službu a studoval pak na vojenské akademii v Hranicích na Mor. Stal se důstojníkem čs. armády, sloužil u 3. horského pluku ve Vysokých Tatrách. Po obsazení českých zemí německým vojskem v březnu 1939 přešel - v květnu 1939 - do Polska. Zde se - v Krakově - přihlásil do tvořící se čs. dobrovolnické jednotky, se kterou se později dostal přes Šepetovku a Jarmolince do tábora Oranki. S některými dalšími čs. vojáky opustil v tzv. druhém transportu Sovětský svaz a v květnu 1940 se dostal do jižní Francie. Po porážce Francie se dostal 7. 7. 1940 s lodí Victory do Velké Británie, kde byl nasazen k britskému dopravnímu letectvu, později byl vojákem 311. čs. bombardovací perutě RAF. Zahynul 14. března 1945, kdy jeho Liberator narazil brzy po startu do kopce na jednom z Azorských ostrovů. Kapitán Alois Volek, který za války psal básně, byl po smrti povýšen na majora a obdržel in memoriam Čsl. válečný kříž 1939. Je pohřben na hřbitově v Langens na Azorských ostrovech.8)

Lidské osudy bývají nejrůznější. Tito čtyři výše jmenovaní absolventi pardubického gymnázia zahynuli v zápase proti silám německého nacismu, jak československé zákony „kázaly jim“. Jim patří náš vděk a upřímná vzpomínka.9)

Poznámky:

1) Jména významných absolventů pardubického gymnázia zvl. ve vztahu k létům 1918 (první maturitní zkoušky) až 1970 najde čtenář ve sborníku Šedesát let pardubického gymnázia, 1970, str. 54 - 87 ve stati Z galerie významných absolventů.

2) Protokoly o zkoušce dospělosti abiturientů pardubického gymnázia z r. 1934,

poř. č. 26.

3) Podle publikace Persekuce českého studenstva za okupace, Praha 1946 a fotokopie str. 142, kterou zaslal Ústav dějin Karlovy univerzity - archiv KU 17.3.2000 Státnímu okresnímu archivu v Pardubicích. B. Pospíchal je v pořadí desátý mezi zahynulými studenty v koncentračním táboře Sachsenhausen.

4) Viz Protokol o zkouškách dospělosti abiturientů pardubického gymnázia z r. 1931.

5) Podle osobního svědectví Ing. Jaroslava France z Pardubic, absolventa pardubické reálky a vězně koncentračního tábora Sachsenhausen, který rodinu Pospíchalových dobře znal. Sr. také citovanou publikaci Šedesát let gymnázia v Pardubicích str. 23.

6) Podle práce Karla Jičínského Zámeček, 1. vydání z r. 1972, se Taťána Hladěnová, roz. Vranešičová narodila 20. 9. 1920. Správné je však datum 1. 9. 1920. Sr. také datum jejího narození v protokolu o zkoušce dospělosti na pardubickém gymnáziu v r. 1939.

7) Karel Jičínský: Zámeček, vydání z r. 1989.

8) Zdeněk Bičík - Jan Němeček: Českoslovenští letci z pardubického okresu ve druhé světové válce. Pardubice 1992, str. 54-56.

9)       Absolventů pardubického gymnázia, kteří zahynuli ve druhé světové válce, bylo více. Patří sem m. j. Miloslav Potůček z Přelouče, nar. 24. 2. 1925, zatčený v r. 1943 a popravený 11. 1. 1945 v Drážďanech. M. Potůček původně studoval na pardubické st. reálce, která byla zrušena v r. 1942. V koncentračním táboře Osvětim zahynul Oskar Steiner z Pardubic, židovského náboženského vyznání. Do Terezína byl deportován s ostatními souvěrci z Pardubic 9. 12. 1942, odtud do Osvětimi 25. 1. 1943. Datum jeho úmrtí není známé. Maturoval v r. 1926.