Zámek ztratil šanci být na seznamu UNESCO

Město Pardubice před časem požádalo o zařazení pardubického zámku do tzv. indikativního seznamu památek České republiky pro UNESCO. Důvod byl pochopitelný, zařazení do Seznamu světového dědictví znamená mimo jiné  okamžité zviditelnění památky, ta se objeví v této souvislosti v různých encyklopediích, turistických průvodcích, v nabídce cestovních kanceláří...  Atraktivní památka pak přitahuje cestovní ruch také do svého okolí, v tomto případě do samotných Pardubic.

Žádost města projednala vědecká rada  ředitele Státního ústavu památkové péče v Praze a nedoporučila  zařadit pardubický zámek do zmiňovaného indikativního seznamu. V odůvodnění  se sice potvrzuje význam historického jádra města a zámku jako významné renesanční stavby v rámci České republiky s mimořádně vyvinutým bastionovým systémem opevnění, ale… V posledních letech se v dokumentech Výboru pro světové dědictví opakují některé názory a doporučení pro další výběr návrhů. Zejména je to konstatování „přezastoupenosti“ památek z Evropy,  jmenovitě velkých historických staveb a církevních památek křesťanské kultury. Státům, které jsou už v seznamu  početněji zastoupeny (s devíti památkami ze 630 z celkem 118 zemí světa k nim Česká republika už patří), bylo doporučeno, aby své nominace co nejvíce zpřísnily nebo dokonce pozastavily.

  Ve zprávě Státního ústavu památkové péče, podepsané jejím ředitelem PhDr. Josefem Šulcem, se dále píše: „…vědecká rada diskutovala možnost obhajovat mimořádnost památky s ohledem  na unikátní systém  opevnění. Právě tato charakteristika je poněkud  znejasněna současným parkovým  využitím bývalého příkopu, v jehož části je navíc tenisový areál. Není dostatečně dochován a v obraze města uplatněn i bývalý vodní přivaděč pro případ zaplavení příkopu vodou. Hodnota opevnění je momentálně potlačena rekreačními a sportovními funkcemi městského organismu, které jsou pro město jistě důležité, těžko je však obhajovat  v případě popisu mimořádného vzhledu a významu kulturního statku, který se uchází o zapsání  do Seznamu světového dědictví…

V odpovědi magistrátu na dotaz na budoucnost tenisového areálu je uveden záměr zkulturnění stávajícího areálu a perspektiva výhledového přemístění  sportoviště do jiné lokality ve městě. Nepředpokládáme však, že je to reálné v horizontu, na který je současný indikativní seznam sestavován, tedy na 10 až 12 let… V další diskusi byly   komentovány i některé výrazné stavební zásahy, k nimž došlo v posledních letech při obnovovacích pracích v areálu zámku a které nebyly vždy provedeny s prioritním cílem uchování autenticity památky – charakteristiky, za niž se předkládající země v nominačním materiálu zaručuje a kterou podrobně obhajuje.  Česká republika bude v nejbližších letech předkládat ročně jednu, nejvýše dvě nominace tak, aby si vzájemně naše návrhy při projednávání nekonkurovaly… A proto je nejvýše potřebné vybrat památky, které mají opravdu  naději na pozitivní vyhodnocení.“

  Tolik podstatná část ze stanoviska Státního ústavu památkové péče v Praze.  To, že pardubický zámek nebude ani v návrhu na zapsání do seznamu světového dědictví, by nemělo znamenat, že město rezignuje na finanční i jinou podporu při další  pokračující rekonstrukci zámku.  Současně by se mělo předcházet dalším nevratným negativním zásahům do zámeckého areálu a jeho nejbližšího okolí (Přihrádek, Tyršovy sady…). Ostatně zámek  patří  především obyvatelům a návštěvníkům Pardubic, na tom žádný seznam nic nezmění.