Pardubice - sídlo Sokolské župy východočeské - Pippichovy

1. prosince 1989 vydala trojice bývalých činovníků sokolských - Jarmila Prošková-Evaldová, Dr. Lad. Hobza, Dr. Frant. Beneš provolání Sokola ČOS: „Na četné dotazy z nejširší veřejnosti sdělují bývalí činovníci Sokola - ČOS, jehož činnost byla po roce 1948 a 1968 umlčena a rozehnána, že jeho existence se obnovuje.

Poněvadž však jsme zestárli a onemocněli, necítíme se již schopni postavit se opět do čela této překrásné, ale náročné činnosti a proto předáváme sokolskou štafetu do rukou mladší sokolské generace, jmenovitě bratřím Dr. B. Uhrovi, M. Jandáskovi a sestře D. Evaldové, jejichž jména po otcích jsou nám zárukou, že ji ponesou poctivě a uváženě ke konečnému cíli.“

Tři jmenovaní sestavili přípravný výbor, připravili stanovy a dali registrovat. Na sjezdu 9. ledna 1990 v Praze bylo nové předsednictvo ČOS zvoleno. A podobně se budovala celá síť sokolské organizace - župy a jednoty. Po celý rok 1990 vyrůstaly na půdě bývalé župy jednoty, iniciativu a řízení převzala jednota Sokol Pardubice I.

Na 23. března 1991 byly pozvány všechny obnovené sokolské jednoty bývalé župy východočeské-Pippichovy. Za účasti 68 delegátů ze 26 jednot a 13 hostí byl bez problémů splněn a projednán připravený program, zvolen výbor župy, který ihned ve schůzové činnosti pokračoval. Byl schválen plán činnosti na r. 1991 a zvoleno župní předsednictvo. Bylo třináctičlenné, starostou zvolen bratr Ing. Jan Jelínek z Nasavrk, Pardubice zastoupeny šesti členy. Sídlem župy se staly Pardubice, budova sokolovny.

Současná župa je rozlohou v podstatě stejná jako původní, zabírá okres Pardubice, Chrudim a Ústí n. O., až na malé výjimky. Tak např. Holice patřily do župy Orlické, Přelouč do župy Tyršovy, naopak však v některých místech, zejména v jižní části, přesahovala do sousedních okresů. Ve výhledu budou hranice župy souhlasit s hranicemi příštího kraje.

Abychom získali ucelený pohled na sokolské župní zřízení, je třeba se vrátit do historie. Ta začala založením Sokola Pražského v r. 1862, v únoru. Ještě v tomto roce tato skutečnost našla velmi příznivou odezvu na českém venkově a do konce roku devět měst Prahu v tomto směru následovalo. Slibný začátek nezůstal osamocený, každým dalším rokem vyrůstaly nové sokolské jednoty a směřovaly k jedinému cíli - vychovávat národ k tělesné zdatnosti, vésti jej k vyšší vzdělanosti a mravnosti. Od počátku rozmachu sokolských jednot se Tyrš snažil o jednotu sokolské výchovy a proto založil zvláštní „sbor pro pěstování vzájemnosti tělocvičných spolků slovanských“, který by radil, pomáhal v práci tělocvičné i správní a také ji prohluboval. V září 1863 připravil školu cvičitelskou s teoretickým i praktickým zaměřením. Policie však sbor rozpustila a školení zakázala. Trvalo to do roku 1868, než se mu podařilo obejít policii. Vypsal školení, každého přihlášeného vzal do stavu své jednoty a vydal mu průkazku. Prvním absolventem této školy z našeho kraje se stal Karel Werner, o rok později pak Josef König z Pardubic a Alois Šmahel z Chrudimi.

Marné snahy Tyršovy o zřízení ústředí sokolské organizace vedly v roce 1871 k vydávání časopisu, který se stal pojítkem všech jednot. V prvním čísle časopisu s názvem „SOKOL“ mezi jiným vyzýval Tyrš jednoty k zakládání krajských center s názvem župa. V této době, tedy v sedmdesátých letech, došlo ke krizi v sokolství, takže i na pět let bylo zastaveno vydávání časopisu SOKOL. Proto také všechny snahy o zřizování venkovských sokolských center zůstávalo jen zbožným přáním. Krize přešla na počátku osmdesátých let, sokolské hnutí oživlo, 1881 vyšel opět časopis SOKOL.

K prvnímu založení župy došlo v r. 1884 v Kolíně. První jednání o zalo-

žení Sokolské župy východních Čech se datuje ze 3. srpna 1894. Hradecká jednota byla požádána o vypracování stanov, ty byly schváleny. Na ustavující schůzi se sešlo 25 delegátů z 15 jednot. Tajným hlasováním byl Hradec navržen za sídlo župy. Župa měla 822 činných členů a 28 cvičitelů. Starostou se stal Jaroslav Červený z Hradce Králové, náčelníkem Frant. Kudrnáč z Pardubic.

Jak ubíhaly roky, tak narůstaly počty sokolských jednot a také počty členů. A tak v září 1895 bylo na valném sjezdu ČOS rozhodnuto, aby v zájmu intenzivnější výchovy po všech stránkách byly župní celky zmenšeny. A toto rozhodnutí se týkalo i naší župy, byla totiž největší venkovskou župou, takže došlo k rozdělení župy ještě do konce roku na část severní a část jižní - Východočeskou se sídlem v Chrudimi a severní Orlickou se sídlem v Hradci Králové. Město Chrudim vypracovalo stanovy, ty byly schváleny, takže v březnu 1896 se konala v Chocni ustavující valná hromada za účasti 16 jednot s 58 účastníky. Starostou byl zvolen JUDr. Karel Pippich, vynikající osobnost Chrudimě, básník, spisovatel, dramatik, hudebník, skladatel (jeho drama i opera se hrály v Národním divadle), náčelníkem Frant. Kudrnáč z Pardubic, další členové byli z Ústí, Chocně, z Vys. Mýta... 20 jednot bylo rozděleno do čtyř okrsků - Litomyšl, Česká Třebová, Pardubice, Chrudim - v čele každého okrsku stál vůdce.

Nová Sokolská župa východočeská, později zvaná Pippichova, měla 1831 členů, z toho 20 čestných, 129 zakládajících, 715 přispívajících, 967 činných (ČOS měla 209 TJ a 30. 731 členů), 185 dorostenců mělo 14 jednot a 109 žáků 5 jednot. Čtyři jednoty měly vlastní sokolovnu, kromě dvou měly všechny jednoty vlastní knihovnu, první odbory měla Chrudim (pěvecký a dramatický), Heř. Městec a Ústí n. O. (pěvecký), Čes. Třebová (hudební), bruslařský měly Pardubice a Polička.

Svého největšího rozvoje dosáhla župa po druhé světové válce - ve 161 jednotách a třech pobočkách bylo evidováno 12. 956 mužů, 8383 žen, 3683 dorostu a 7572 žactva - celkem tedy členská základna župy vykazovala 32. 599 členů. Počet okrsků vzrostl na 10 (Polička, Litomyšl, Ústí, Choceň, Chrostovice, Dašice, Vysoké Mýto, Pardubice, Chrudim a Hlinsko). 46 jednot mělo vlastní sokolovnu, 10 cvičilo ve školách a 103 v hostincích, 2 byly bez tělocvičny. Vlastní hřiště mělo 64 jednot, najaté 10, propůjčené 39, bez hřiště byly 44 jednoty. Vysoké Mýto a Slatiňany vlastnily plovárny.

Sokolská župa východočeská-Pippichova byla ustanovena v roce 1896, zrušena 1941, obnovena 1945 s trváním do roku 1948, nově ustanovena 1991. Pro zajímavost a zamyšlení - první starosta JUDr. Karel Pippich řídil župu v letech 1896 - 1921, jeho nástupce notář Eduard Pinz, vynikající osvětový pracovník ve Vysokém Mýtě, zemřel na služební cestě v Praze 1926,

  jeho nástupce profesor Josef Kolář, byl umučen v Osvětimi 1942.

Po květnu 1945 byl zvolen starostou Josef Běhounek, ale jenom na velmi krátký čas, byl přeložen do Lázní Teplice a na jeho místo nastoupil škol. insp. Albert Gottwald, dlouholetý funkcionář župy. Absolvoval ještě XI. slet, stačil položit základy Sokolského kraje se sídlem v Pardubicích. Starostou nové organizace byl však pouze do konce roku 1948. Starostou župy byl necelý rok Boh. Starý z Pardubic, tajemníkem Hynek David, také člen Sokola, který jediný zůstal ve funkci při výměně původního předsednictva. Stalo se tak v polovině roku 1949. Na jejich místo pak nastoupili noví lidé. Bratr Gottwald neměl však nárok na žádnou funkci, byl odvolán z místa inspektorského a ztěží se uchytil jako matematik na jedenáctiletce.