Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

12.06.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

04.09.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

09.10.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

13.10.2021 18:00

Pardubice za Pernštejnů

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Do nového století

obrázek k článku Opis tohoto článku otištěného 16.4.1941 jsem objevil ve svém archivu. Bohužel neznám ani jeho autora, ani kde byl otištěn. Byl uveřejněn po oslavách 600 let města Pardubic, t. j. 600 let od první zmínky o Pardubicích jako městě, dokonce o Novém městě, v závěti Arnošta ze Staré z r. 1340. Souvisí s tím dodnes nevyřešené spory o místě a době vzniku Pardubic. Článek předkládá určitou ?vizi? budoucnosti Pardubic v 7. století od oné prvé zmínky.

Nyní, když vstupujeme do nového 21. století, bude užitečné si tuto vizi připomenout a srovnat s dnešním stavem a vizemi. Srovnání si musí učinit každý Pardubák sám dle svého úsudku a zkušeností:

Pardubice mají dnes, na prahu sedmého století svého trvání, 35.000 obyvatel a 3. 250 domů, s osadami, spojenými nerozlučně s městskými okraji živí 47.000 lidí. To je možné jen proto, že jsou již výrobně-organizačním střediskem východních Čech, kde průmysl a živnosti, obchod a peněžnictví s dopravou zabírají z počtu obyvatelstva 70%. Ve městě je skoro 80 továrních podniků a přes dva tisíce živností a obchodů, peněžní obrat jen samotné pošty přesahuje půl miliardy Kč ročně.

Můžeme tvrdit, že Pardubicům nechybí žádná podstatná průmyslová složka, úrodný kraj je současně zdrojem rozmáhajícího se průmyslu potravinářského. Mimo významných odvětví průmyslu prvovýroby jsou zde i podniky celoúzemního významu.

Vzrůst Pardubic dál se neúměrně k novým požadavkům, kladeným na budování moderního města, jež s přilehlými obcemi Pardubičkami, Studánkou, Jesenčany a Svítkovem dosáhnou, podle střízlivého odhadu,

za 50 roků počtu 100.000 obyvatel. Ke zlepšení národohospodářských podmínek, nezbytných pro tento očekávaný vývoj, je především nutný budovatelský program; jeho základem má být nový regulační plán města, na kterém pracují za součinnosti městského stavebního úřadu prof. Ing. arch. Dr. Mikuškovič, přednosta odboru pro výstavbu na pražské technice a Ing. arch. Dr. Kerhart.

Z historického vývoje našeho města je patrný růst komunikací, z nichž silniční byly doplněny železničními. Mimo zdokonalení těchto obou odvětví dopravy je tedy obrátit nyní zřetel ke zužitkování vod protékajících městem na vybudování nové vodní komunikace. Proto je náš zřetel obrácen nyní více než kdy jindy na splavnění Labe, průplav odersko-dunajský s naší spojkou pardubsko-přerovskou a na vybudování přístavu v Pardubicích. V novém regulačním plánu je tato nová a pro naše město nad jiné významná složka komunikace, která udělá z Pardubic také křižovatku vodních cest, jednou z hlavních směrnic, již se plně podřídí aneb přizpůsobí ostatní v úvahu přicházející úkoly. Regulace Labe v úseku Pardubice-Kunětice je již zadána i se stavbou komorového zdymadla, s jezem a hydroelektrárnou a celkový projekt přístavu o 4 bazénech je již vypracován.

Při plánování města usilujeme nyní o rozdělení nádraží osobního a nákladního, jež chceme vybudovat poblíž přístavu a budoucí průmyslové čtvrti. Vyžádá si to také zdokonalení průjezdnosti trati od Hradce Králové a na Německý (dnes Havlíčkův) Brod. Vybudování nových silničních spojů bude se dít s ohledem na vyřešení dálkové silniční dopravy. V budoucnu se tak stanou obvodovými komunikacemi, které obepnou město v podobě trojúhelníku.

Vybudování vodních nádrží na obou řekách zamezí záplavy a umožní vybudování správně umístěné obchodní a tovární čtvrti.

Bude postaráno o vybudování vzorných bloků školských s rekreačními středisky a hlavně čtvrtí s dělnickými domky, dále o zřízení koupaliště, zimních lázní a halové městské tržnice. Připravují se stavby nových škol, zejména živnostenských, stavba nových obytných domů pro železničáře a četníky, Úřadu práce, centrální hasičské zbrojnice, kulturního domu, jakož i stavba ústavu po zvelebování živností a výstavba nových jatek.

Uvolnění hlavních uličních tepen si vyžádá bourání komunikačních překážek, jež bude prováděno s respektováním historické části města. Kanalisace městská s 35 000 bm stok bude doplněna novými větvemi dlouhými 3 000 bm.

Rovněž ostatní městské podniky, ústavy a zařízení (krematorium, pohřební ústav, sociální ústavy, divadlo) se připravují na zvýšené požadavky vzrůstavajícího města.

Snažíme se opět jako v historických dobách největšího lesku Pardubic - za časů pánů z Pernštejna - dáti našemu vzkvétajícímu městu na prahu sedmého století pevný základ, zvýšit jeho výstavnost, zlepšit podmínky pro průmysl a obchod, a zejména plně zužitkovat a ovládnout vody obklopující naše město. Stane se v tomto století, po vybudování velkolepé stavby průplavu labsko-oderského s naší spojkou pardubicko-přerovskou, branou nové cesty po vodě na Moravu (jako druhdy cesta Trstenická po souši) spojí východ se západem a otevrou našemu městu cestu ke třem mořím třemi směry.

Toto je sice „vize“ jen rámcová, ale před 60 lety pro město s 35 tis. obyvateli velkorysá. Bohužel některé záměry, které jsem podtrhl, se neuskutečnily a jsou dodnes nedostatky našeho města. Nutno vzít v úvahu, že toto bylo psáno za války a okupace. Předchozí oslavy výročí města byly odvážnou a velkorysou manifestací a toto snad byla vize let poválečných.

V té době se sice již prováděl výkop nového koryta Labe nad ústím Chrudimky, ale byl zakrátko zastaven. Válka trvala déle, než se čekalo a Pardubice byly těžce poškozeny trojím bombardováním. Po válce bylo nutno představy pozměnit.

Ovšem to, že se neuskutečnil přístav, nutno pokládat za štěstí, protože byl plánován pod pivovarem a dnes by zasahoval až do středu města, nemohlo by zde být nábřeží ZM a dnešní stavba komplexu „Poseidon“. I z toho je vidět, jak růst Pardubic, přestože následující léta nebyla příznivá, předčil tehdejší představy v mnoha jiných směrech, přestože nám některé staleté bolesti zůstávají.

Ačkoliv Pardubice po zmíněných oslavách byly těžce postiženy bombardováním a po r. 1960 novým poddanstvím, je nutno přiznat, že ve 20. století zaznamenaly obdivuhodný vývoj. Ten nebyl dosud dokumentován ani doceněn. Proto bych se chtěl pokusit v tomto ročníku Zpráv toto období subjektivně a jen povrchně připomenout.

Současně bych si přál, aby dnešní představitelé města zveřejnili svoji „vizi“ rozvoje Pardubic v 21. století a dali našim potomkům možnost za 100 let porovnat ji se skutečností.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem