Živelné pohromy ve Chvojenci

V roce 1740 (20.11.) kolem sedmé hodiny večerní se přihnala nad Chvojenec vichřice... „Na staveních vítr vrchy trhal, stodoly celé kácel, neb na několik loket se vším na jiné místo odtáhl a překlopil...“

V roce 1748 (?) velká bouře způsobila v obci povodeň, která „Zde všecko co v cestě jí přišlo i dobytek, vozy trakaře i chlívky a špalky se včelami na „Důle“ pobrala“.

Roku 1770 byla zaznamenána taková zima, že ptactvo mrzlo i v povětří. Zima si vyžádala tří lidských životů.

V dubnu 1784 se do Chvojence kolem deváté hodiny večerní přihnala povodeň. „že nikdo podobnou neviděl“. Trvala pět dní. Do 15. dubna napadlo totiž velké množství sněhu, který před 18. dubnem začal tát. Povodeň strhla hráze rybníků, vymlela mosty a zničila pole i louky.

Povodně se do Chvojence vrátily v roce 1786 a zničily opět veškerou úrodu. Co nezničily ony, zničilo strašlivé krupobití, které se hned dvakrát přehnalo nad obcí. Kroupy pozabíjely mnoho drůbeže a holubů.

V poslední třetině minulého století v Chvojenci i několikráte hořelo. 15. 3. 1875 vypukl požár v domě V. Kamenického (čp. 20). O dvě desetiletí později v lednu vyhořel dům Leopolda Luňáka, kterému obec darovala stavební dříví na nový dům. V roce 1896 vyhořel dům Františka Kučery (čp. 41) a dům V. Jedličky (čp. 40).

Vraťme se ještě k vichřicím a povodním. Roku 1880 byl pro Chvojenec rokem velké živelné pohromy. Přišla 12. 7., kdy kolem 4. hodiny odpolední začaly padat doslova kusy ledu o váze 10 až 15 dkg! Utloukly mnoho domácí zvěře a vytloukly mnohá okna v obci. Liják a krupobití se změnily v průtrž mračen, která zatopila celou dolní část obce. Obrovské škody nadělalo nezvykle velké krupobití na polích, kde potlouklo veškerou úrodu.

Ve stejný rok vyhořela i hospoda pana O. Hazuky „na Důle“ (čp. 58). Shořela i stodola, stáje a stavení. Uhořely i čtyři kusy dobytka.

Roku 1892 (7. 6.) zasáhla Chvojenec další ničivá bouře, která je v kronice zaznamenána jako „den hrůzy a neštěstí.“

Po 4. hodině odpolední se směrem od JZ přihnala mračna a kroupy. Měly opět, jako v roce 1880, nevídanou velikost a zlikvidovaly během 10 minut většinu úrody na polích. Následovala povodeň. U čp. 35 voda zatopila část silnice.

V srpnu 1887 po 9. hodině večerní uhodil blesk za silné bouře do domu čp. 25 patřícího panu Kalouskovi. V maštali byli zabiti dva koně a dvě krávy. Dům shořel do základů se všemi zásobami. O rok později vyhořela stodola u téže živnosti.

Poslední velká živelná pohroma v 19. století se odehrála v roce 1897, kdy ve dnech 27. 7. až 31. 7. povodeň zatopila značnou část obce.

Povodeň stejné velikosti navštívila Chvojenec opět až v roce 1928 (16. 4.), kdy na polích a silnicích zanechala až 60 cm nánosů bahna.

Rok 1929 začal katastrofální zimou. Na Nový rok napadlo nových 14 cm sněhu a mrazy se stupňovaly po celý leden (např. 10. 1. bylo naměřeno -18°C).

Ve II. polovině ledna stouply mrazy až na -20°C. Koncem ledna leželo v obci místy až 140 cm sněhu. 3. 2. se v noci mráz vyšplhal až na - 35°C (ve dne

-26°C). V novinách se objevily zprávy o lidských životech, které si neuvěřitelné mrazy vyžádaly. V okolních lesích byly nalezeny srny zmrzlé vestoje. Kronikář udává, že naposledy byly u nás takové mrazy před 150 lety.

28. 2. téhož roku zasáhla Chvojenec silná sněhová bouře, která navršila sněhové vlny až do výše 180 cm. Ještě v březnu byla teplota hluboko pod bodem mrazu. V dubnu (26. 4.) dokonce znovu silně sněžilo!

4. 7. 1929 se kolem 8. hodiny večerní přihnaly mraky, které „jako kdyby nad špicí Kunětické hory se rozštěpily.“ Část mraků směřovala na Ředice a část na Chvojenec. Blížící se vichřice zvedla mračna prachu, takže nastala dokonalá tma jako o půlnoci. Vichřice se zmocnila záhy fůr na polích a rozmetala je po širém okolí. Hroznou silou zpřelámala topoly, měřící v přelomu 150 - 168 cm v objemu. Stromy byly poražené ve výšce 250 - 300 cm. Ve vsi nezůstalo jediné stavení bez poškození. Došky na střechách byly trhány a zanášeny daleko do polí. Obilí bylo na polích tak umlácené, jako kdyby přes ně přejížděl válec. Strašný pohled byl na zahrádky a aleje. Katastrofální vichřice postihla celkem 21 obcí na Pardubicku. V roce 1933 (10. 6.) vyhořeli Kalouskovi (čp. 120). Požár vznikl kolem poledne. Ve stejném roce hořelo v obci ještě dvakrát. Nejdříve 10. 9. u Heydrychů (čp. 1). Byl to již II. požár ve stejném domě. V prosinci (28. 12.) vyhořela ve Chvojenci cihelna.

V roce 1934 hořelo v obci dvakrát. Vyhořeli „Na hůře“ Vohralíkovi (čp. 68) a „Ve střidni“ Došelovi (čp. 134). V roce 1935 vyhořela stará stodola pana Vlasáka v blízkosti domu čp. 46, patřící K. Skutilovi. Cena škody činila přibližně 6 000 Kč.

V roce 1936 (27. 2.) vyhořela Chalupa Kolovatých. O rok později (2. 3.) kolem 7. hodiny ranní vyhořelo stavení Frant. Berana (čp. 119) proti obecnímu domu. Oheň vznikl vadou na el. spojení. Téhož roku (14. 3.) vyhořeli Vlasákovi (čp. 107). Shořelo vše. Oheň vznikl od přetopených kamen. Vlasákovi byli v tu dobu v kostele ve Vysokém Chvojně.

Použitý materiál:

1)  SOkA Pardubice: Kronika obce Chvojenec (1927 - 1946).